Kultura21.cz

Odborných knih o tom, jak se zbavit bolestí zad, již vyšla celá řádka. Ne každá z nich však dokáže uspokojit laiky či odborníky. Stuart McGill, profesor spinální biomechaniky na Univerzitě ve Waterloo v Kanadě, dlouhodobě zkoumal fungování bederní páteře. Výsledkem je řada odborných publikací včetně tří knih. Tato prozatím poslední – Mechanika zad. Tajemství zdravé páteře, jež Vám Váš lékař zatajil – je určena laikům, kteří se chtějí trvale zbavit bolestí zad. Obsahuje návod, jak se zbavit těchto bolestí pomocí McGillovy metody. Podle odezvy lidí, kteří jeho metodu vyzkoušeli (včetně olympioniků) lze soudit, že jeho postup je účinný.

Přečetla jsem si jeho knihu a musím přiznat, že mě sice nezklamala, ale s některými tvrzeními mám trochu problém. Přispívá k tomu trochu ne zcela odborný překlad Denisy Štrbové. Vadily mi takové nepřesnosti nebo nezvyklé fráze, jako např. „zahloubit do literatury“ (já bych spíše použila „zahloubat se“), „vytvořil své kresby s krystalovou jasností“ (v Česku se více používá „s křišťálovou průzračností“) apod. Některé překlady jsou pak přímo zavádějící: „K rektu jsou upevněny svaly, které tvoří postranní břišní stěnu, šikmé svaly.“ Autor má na mysli přímý břišní sval, ale čtenář se může domnívat, že se hovoří o konečníku.  Totéž lze říci o popisech řady cviků. Výsledkem pak může být dokonalý zmatek. Problémem je, že laikové nepotřebují znát latinské názvy a že skloňování počeštělých latinských pojmů může poskytovat půdu pro řadu omylů. Ačkoliv je text skutečně odborný, chce oslovovat laickou veřejnost a tomu cíli by měl být více přizpůsoben.

Ne všemu je na vině překladatelka. Text je psán místy poměrně těžkopádně a je tudíž velmi obtížné jej správně přeložit. Autor rovněž není důsledný ve vlastních odpovědích. V rámci tzv. „demytizace“ odpovídá na nejrůznější otázky, které nazývá mýty a nabízí jiná vysvětlení, tzv. fakta). S některými odpověďmi mám opět trochu problém. Např. u tvrzení: „Pokud bych si chronickou bolest zad neléčil pod vedením fyzioterapeuta, byla by operace mojí jedinou další možností“ autor rozebírá důsledky operace zad a potvrzuje, kolika pacientům pomohl rehabilitačním cvičením. O práci fyzioterapeutů (kteří rehabilitační cvičení s pacienty provádějí) se zde však nezmiňuje. Takových příkladů lze nalézt více.

Na druhou stranu, kniha je graficky pěkně řešená, je přehledná, s kultivovanými ilustracemi Jiřího Hlaváčka. Jako bonus autor nabízí řadu příkladů a příběhů z vlastní praxe. Je za ním vidět skutečně poctivě prováděná práce. Jeho metoda je užitečná, i když samozřejmě ne jediná na světě, jak se nám autor v textu snaží podsouvat. Čtenářům, kteří mají zájem o vlastní zdraví, může skutečně pomoci. Důležitá je chuť, aktivní přístup a výdrž.