Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Dokument Petra Horkého Století Miroslava Zikmunda ze všeho nejvíce prozrazuje obdiv k titulnímu hrdinovi, nejen proslulému cestovali, autoru cestopisných knih i filmů (ve dvojici s Jiřím Hanzelkou), ale především statečnému člověku, který se vždy řídil svým svědomím. Proto neváhal postavit se totalitnímu režimu, jakkoli zprvu věřil v jeho reformovatelnost a dokonce vstoupil do komunistické strany. Proslulá zpráva z cesty po Sovětském svazu, která obsahovala návrhy na žádoucí změny v hospodářském i politickém systému, to jen dokládá.

Snímek přibližuje jak obě proslulé cestovatelské výpravy z let 1947-1950 a 1959-1964 (i když ta první začala spíše jako obchodní cesta), tak Zikmundovy osudy po jejich skončení, ať již se jednalo o období normalizace, kdy se ocitl pod dohledem Státní bezpečnosti označen za krajně nebezpečný protisocialistický živel, nebo o zasloužené pocty, jichž se mu dostalo po pádu komunistického režimu. Ve Zlíně dokonce vzniklo divadelní představení inspirované (nejen) jeho osudy.

Režisér sesbíral mnohdy unikátní obrazový materiál, když zařadil ukázky z cestopisných filmů, které Hanzelka a Zikmund během svých cest pořídili. Přenocování na vrcholku Cheopsovy pyramidy, unikátní záznamy posvátných domorodých obřadů či pobyt v blízkosti vybuchující sopky neztrácejí svou přitažlivost ani dnes. Dále spatříme vzácné rodinné záběry a dokonce vyštrachal rozhlasové - rusky namluvené - prohlášení, vyzývající, aby okupanti opustili republiku.

Nedílnou součástí vyprávění se stávají Zikmundovy deníky, vedené od snad předškolních let po současnost (občas z nich zaznějí citace), samizdatové vydání cestopisné knihy, fotografie z cest i z pobytu ve vlasti. Zikmund filmový štáb provází po svém domě, po pečlivě vedeném archivu. A režisér se občas vytasí s překvapením: jednou dojatému protagonistovi předloží jeho pradávné svatební oznámení, jindy mu zajistí předložení torza spisu, který na něho vedla Státní bezpečnost, zajíždí s ním do míst spojených s jeho životem, mimo jiné před staroměstskou radnici.

Ústředním vypravěčem a komentátorem dlouhého sledu událostí se přirozeně stává sám Zikmund, místy dotazován režisérem, (jenž nijak neskrývá svou přítomnost). Všimneme si třeba jeho pozdní lítosti, že na dobře utajený svatební obřad nepozval ani vlastní rodiče. Zaznějí však svědectví i od dalších osob, ať již je Zikmundův introvertní syn nebo Ludvík Vaculík, jenž se kdysi ujal ručního kolorování map ve strojopisně vydaném cestopisu. Miroslav Zikmund, když se za normalizace ocitl mezi režimu nepohodlnými lidmi, se totiž sblížil s disidentským hnutím kolem Václava Havla a v jeho domě se často shromažďoval výkvět opozičních sil.

Století Miroslava Zikmunda se dotklo i soukromí slavných cestovatelů, zvláště pak toho, že při druhé výpravě na několik let museli opustit své malé děti. Hanzelku prý úplně vyvedlo z míry, kdy jej po návratu synek oslovil jako strýčka. Dovíme se, že Zikmund byl nejprve ženat s operní zpěvačkou Evou Zikmundovou, avšak toto manželství se rozpadlo, prý pro její věčné zaneprázdnění. (Nebo kvůli udržení pěvecké kariéry?) Pak si našel další osudovou ženu svého života, s níž by oslavil už stříbrnou svatbu (kdyby si ovšem pro svůj svazek vyžádali požehnání úřadů). Miroslav Zikmund tak zůstává i ve svých pětadevadesáti letech charismatickou, veskrze fascinující osobností, která celým filmem prostupuje jako vše proteplující zosobnění laskavého nadhledu.

Můžeme jedině zalitovat, že film je v některých okamžicích zbytečně útržkovitý, ocenil bych více pozornosti věnované některým úsekům putování, ať již to byla Jižní Amerika nebo Sovětský svaz. Jistě by ledasco mohla doplnit i Zikmundova bývalá žena Eva, některá jeho rozhodnutí nejsou uspokojivě vysvětlena - třeba ona výše zmíněná svatba, utajená i před nejbližšími rodinnými příslušníky. Jediné, čeho přebývalo a co vnímám jako rušivý nesoulad, bylo Radůzino chraplavě vřískavé prozpěvování, které vůbec nesouznělo s poklidným plynutím celého filmu.

Režisér zjevně (a rád) podléhal kouzlu Zikmundovy osobnosti, opírá se především o jeho okouzlující sebeprezentaci, aniž by nahlédl hlouběji pod příkrov rozeklaného lidského osudu, rozpjatého mezi pozice na jedné straně celostátně vážené celebrity a naproti tomu zavrženého disidenta. Doplňuji, že nenávist někdejších mocipánů sahala tak daleko, že jména obou cestovatelů nařídili vypustit i z encyklopedických příruček...

Všechny filmové cestopisy Hanzelky a Zikmunda vyšly na DVD. Recenzi jsme otiskli zde - http://www.kultura21.cz/film/8888-cestovatele-jiri-hanzelka-a-miroslav-zikmund-recenze-dvd-filmexport-home-video

Století Miroslava Zikmunda
Česká republika, 2014, 97 minut.
Scénář a režie: Petr Horký, na scénáři spolupracoval Miroslav Náplava
Kamera: Pavel Otevřel
Hudba: Radůza
Střih: Petr Svoboda

Hodnocení: 80%

Distributor: Bioscop, premiéra 4. září 2014

Foto: Bioscop