Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Věru provokativní název, zejména pro milovníka čokolády! Až v průběhu knihy se dočtete o tom, že původně měla být čokoláda nahrazena slovíčkem „sex“, nicméně na radu manželky, že „s čokoládou oslovíš víc lidí a je to nakonec více trefné“ David Michie svůj název knihy změnil. A tak už od té chvíli nedostanete tu  hanbatou myšlenku že čokoláda je jako sex, což opravdu tak je. Naštěstí je veškeré čokoládové i sexuální téma odsouváno drtivou většinu stranou a věnujeme se té bdělé pozornosti.

Ona je totiž lepší než všechny tyto prožitky
Ale autor je dává do přímé souvislosti a k porovnání z jednoduchého důvodu – při sexu nebo při vychutnávání čokolády máme co? BDĚLOU POZORNOST na zlatém podnose. V tu chvíli se většinou opravdu plně věnujeme prožitku, který vnímáme tělem, duší, čichem, hmatem, chutí, prostě vším. Zapomínáme na kontinuitu času, minulost i budoucnost, a jsme teď a tady. Je to asi nejlepší možné přirovnání a přiblížení něčeho, co může být těžko pochopitelné pro úplné laiky.

Anebo ještě tohle, většinou totiž žijeme asi takhle:
„Většina z nás prožívá každý den rozličné příjemné smyslové vjemy. Bohužel se o radost z těchto prožitků ochuzujeme tím, že jsme v duchu jinde. Každý den přináší lidem mnohá potěšení, jenže my se nedokážeme zastavit, abychom si je mohli vychutnat. Sedíme v kavárně, pijeme kávu za 4,50 dolaru, a místo abychom svým chuťovým pohárkům dopřáli plný požitek z kávy, vytáhneme mobil nebo tablet a pustíme se do čtení nebo psaní, takže kromě pár doušků kávu dál vlastně ani nevnímáme. Jakou pak pro nás má cenu?“
Milovala jsem Michieovu Dalajlamovu kočku. A až když jsem tento titul dočetla, při pohledu do kočičích očí jsem si uvědomila, že opět jenom vzal staré známé a jím milované téma „bdělá pozornost, meditace, uvědomování si přítomnosti bytí“ a přepsal ho. Tentokrát do učebnicové, dokumentární, přesvědčivé formy. Stále platí, že právě od koček bychom se mohli učit právě udržování té bdělé pozornosti, plnosti věnované energie právě tomu, co děláme.

Uvědomila jsem si, že opravdu málokdy ŽIJU
Protože většinou přemýšlím nad vším, analyzuji, snažím se něco neprošvihnout, stihnout všechno, přemýšlím, co bude když (miliarda katastrofických scénářů, jen občas si přehrávám v hlavě romantické seriály plné happyendů)… Dobrá, tohle si můžeme dovolit třeba před spaním, v rámci jakési očisty od celého dne. Ale přes den, jak to jen půjde (a metody k tomuto udržování – ať o je signál na mobilu nebo barevný  lísteček rozmístěný  kdekoliv po bytě) si přísným připomenutím nakážeme „teď budeš žít a plně vnímat co děláš“. Čistím si zuby, plně. Čtu, plně. Myji nádobí, plně.

Prostě dělat to tak, jako kdybychom jedli čokoládu nebo se oddávali fyzické lásce.
Faktem je, že David Michie má opravdu osobitý styl psaní a že ne se vším musíte souhlasit, na můj vkus tu je hodně o meditaci, o které vím, že k ní zatím cestu nacházet nebudu… ale když tato místa jen tak informačně přelétnete, zjistíte, že i v nich je moudrost, kterou lze aplikovat i do normálního života.
Osobně jsem lépe využila triky a tipy pro praktický život, ale na své si tady přijdou opravdoví milovníci meditace, kteří zase dostanou dobrá pojítka mezi každodenním žitím a svou oblíbenou chvilkou meditování. Ono to je nakonec spojeno a tak není vůbec vyloučeno, že aplikací drobných bdělých chvilek pozornosti každý den, se postupně propracujete až k většímu a většímu zájmu o meditaci samotnou.

Protože, jak říká autor, shrňme si to:
„Pro odbourání stresu bude samozřejmě nejúčinnější, pokud budeme žít s větší bdělou pozorností. Když si každé ráno dokážeme najít deset minut na cviční stavu klidné jasnosti; když si s bdělou pozorností vychutnáme každý šálek kávy, který budeme pít, a každé jídlo, které budeme jíst; když naše dny budou protkány okamžiky, kdy budeme naplno vnímat přítomný okamžik, záměrně a bez posuzování, pak si už určitě nebudeme připadat pod takovým tlakem.
Jak si navíc začneme víc uvědomovat, co se děje v naší mysli, dokážeme také postupně myšlenky lépe ovládat. Možná nás ještě ze zvyku budou napadat různé negativní interpretace a myšlenky, které v nás budou vyvolávat stres. Už se s nimi ale budeme schopni vypořádat. Snáze v nich rozpoznáme iracionální negativitu a dokážeme se dostat do vyrovnanější pozice.“

O autorovi
David Michie již řadu let seznamuje čtenáře uspěchaného západního světa s buddhismem, a to formou esejistickou i beletristickou. Michieho tituly Pospěš si a medituj a Buddhismus pro zaneprázdněné byly přeloženy do mnoha jazyků, včetně češtiny. Celosvětový úspěch sklidila i jeho mistrovská série Dalajlamova kočka. David Michie se před čtenáři neskrývá za spisovatelským stolem. Pořádá populární semináře o meditaci a o práci s myslí, pravidelně vystupuje na významných humanitárních konferencích, spolupracuje s neziskovými organizacemi a přispívá do periodik, jako jsou The Daily Telegraph nebo USA Today. Na webové stránce www.davidmichie.com najdete jeho blog, ve kterém se pravidelně zaobírá tématikou bdělé pozornosti a příbuznými tématy. David Michie se narodil v Zimbabwe, studoval v Jižní Africe, žil v Londýně a nyní bydlí s rodinou v australském Perthu.

Název: Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda (Why Mindfulness is Better than Chocolate)
Autor: David Michie
Žánr: psychologie, esoterika, motivační
Nakladatelství: Synergie Publishing SE
Rok vydání: 2016
Počet stran: 254
Zdroj foto: Synergie
Odkaz na web: http://www.synergiepublishing.com/