Zádušní mše za hraběnku

Zádušní mše za hraběnku

Tisk

zadus200Jiří Holub, je autorem další, ne příliš silné knihy menšího formátu, která mi přišla domů v obálce i s věnováním od autora samotného. Jiří není v literárním světě ani trochu neznámým elementem.

 

Když pominu studium na Hotelové škole a školu cestovního ruchu v Žatci, získání magisterského titulu na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze, a jen letmo se zastavím u jeho literárních úspěchů, tak z té dlouhé řady zmíním například spoluautorství v knize Zuby nehty (2007), vlastní knihu, určenou především dětem, Jak se zbavit Mstivý Soni, (http://www.kultura21.cz/literatura/13730-jas-nakladatelstvi-jak-se-zbavit-mstivy-soni-jiri-holub) nebo knihu, která se stala doslova ze dne na den hitem - Prostě na mě zapomněli (http://www.kultura21.cz/literatura/13800-jas-nakladatelstvi-proste-na-mne-zapomneli-jiri-holub), všechny z dílny nakladatelství JaS. Jiří Holub se narodil ve znamení Berana. A jestli to má jako já, potom je přátelský, otevřený a má prostou povahu, pevnou vůli, je ctižádostivý a touží po nezávislosti. Věří ve vlastní schopnosti, nebojí se žádné překážky a neúspěch ho neodradí. Díky bezmeznému optimismu překonává nejrůznější situace, do kterých se často dostane díky své ukvapenosti. Myslím si ale, že tahle kniha, nesoucí název Zádušní mše pro hraběnku, rozhodně ukvapeně nevznikla. Jen škoda, že je tak tenká, zhltla jsem ji za dva dny a hned jsem musela poslat panu Jiřímu zprávu, jak jsem nadšená. Posteskla jsem si jen nad tím, že jeho knihy nejsou moc silné a to je škoda. Pan Jiří obratem odpověděl, že prostě píše jednohubky. Úplně mi vzal z pusy. A o čem je tahle jednohubka?  

zadus

 

Nechci nijak zlehčovat situaci, tahle knížka i přesto, že je hubená, je velmi těžká. Napínavý děj, místy humorný a celoplošně slzavý, je zasazen do padesátých let dvacátého století. Tak jakoby nenápadně je do něj vetkán milostný příběh vypravěčky příběhu - Johanky, dcery bývalé paní zámecké správcové. Zámek Lhota byl vyvlastněn, majitelé za dramatických okolností odešli do Rakouska, pouze část jejich služebnictva zde zůstala zaměstnaná, nakonec byl ale zámek zestátněn. Po několika letech přijde nečekaně dopis z Rakouska, který kdyby nepřišel, bylo by lépe. Všemi milovaná a obdivovaná hraběnka Sofie zemřela. Jejím posledním přáním bylo, aby byl její popel uložen právě zde, na Lhotě. Všem je okamžitě jasné, že její přání musí být splněno. Navzdory nebezpečí, které jim hrozí od bdělých a ostražitých politických pracovníků v nové správě zámku, akci uskuteční, a to včetně zádušní mše. Jenže pak se něco stane a všechno je jinak. Úplně jinak a už na vždycky. Existuje přeci jen nějaká cesta zpátky?

Jiří Holub umí psát. Vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i detailním popisem prostředí a pocitů, úplně zřetelně jsem cítila emoce. Obava střídala radost, strach mi ježil chloupky na rukách, byly i chvíle, kdy se mi tělem rozléval blažený pocit, že bude líp, a píchalo mě u srdce, když byla zádušní mše odhalena. Cítila jsem vztek a zlost, byly pasáže, kdy jsem seděla se zaťatými pěstmi a byla opravdu rozzuřená. Snažila jsem se představit si, jak táhnout se může čas, jak asi člověku může být, když neví, co bude za okamžik a má prostě strach. Chtěla bych se Jiřího zeptat, kde se zrodil tenhle námět a jak to spisovateli přijde na mysl, aby napsal příběh s takovou opravdovostí a jistotou, že čtenáře takhle moc zaujme. On si třeba nebyl úplně jistý, zda zaujme, já si ale myslím, že musí zajmout úplně každého, komu osudy druhých nejsou lhostejné. Věřím, že se s ním někdy setkám a promluvíme o tom osobně.    

Mám ráda knihy, které jsou příběhem se začátkem a koncem, mezi nimiž se odehraje smysluplný příběh, který má logickou linku a snadno pochopitelné, někdy i rafinovaně poskládané, souvislosti. Tahle kniha k takovým stoprocentně patří. Díky, pane Jiří!  

Zajímavý rozhovor s Jiřím Holubem, který stojí za pozornost, si můžete přečíst třeba tady: http://www.superrodina.cz/2012/11/12/spisovatel-jiri-holub-rika-tahle-nova-doba-je-uplne-pitoma-resime-jen-same-ptakoviny/.

Zádušní mše za hraběnku
Autor: Jiří Holub
Žánr: Beletrie pro dospělé
Návrh obálky, grafická úprava a sazba: Miro Hadinec
Odpovědná redaktorka: Viola Lyčková
Technický redaktor: David Dvořák
Vydala: Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, Praha 5
Vytiskly: Tlačiarne BB, spol. s r.o., Banská Bystrica
Rok vydání: 2011, 5596. publikace, vydání první, vázaná
Počet stran: 160
ISBN: 978-80-242-2904-1
Hodnocení: 100%

( 1 hlas )        


 
Zdroj foto: www.knizniweb.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Jana Pronská: Psaní je jako dýchání, když se jednou nadechnete, už nemůžete přestat

archiv Jana Pronská 4Psát začala již v dětském věku, nejdříve krátké historické příběhy a již tehdy snila, že jednou vydá knihu. První velký příběh Kethy, který má 750 stran začala psát ještě na ZŠ a psala jej celou střední a stal ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Robert Vano: Fotka nemusí být ostrá

vano200Vzhledem k napjaté politické situaci v tehdejším Československu se, dnes nám už všem známý český fotograf, rozhodl v roce 1967 se svými přáteli emigrovat do Spojených států. Ve své knize se s námi podělil o nelehké začátky coby neanglicky mluvícího přistěh...


Literatura

Největší dinosauří záhady

nejvetsi dinosauri zahady200V květnu měli zbystřit všichni fandové dinosaurů, neboť přední český pisatel o těchto tvorech, Vladimír Socha, vydal další knihu – Největší dinosauří záhady. Spolu s vydařenými ilustracemi Vladimíra Rimbaly nás p...

Divadlo

Experimentující Divadlo Líšeň zve začátkem podzimu Pražany na dvojici politicky angažovaných her

lisen 200Dvojici politicky angažovaných inscenací z projektu Provokující divadlo uvede zkraje podzimu v Praze experimentální brněnské Divadlo Líšeň. 25. září půjde o ceněnou jevištní reportáž o putinovském Rusku s názvem PUTIN LYŽUJE, na niž naváže beseda s in...

Film

Před dvaceti lety padla první klapka Snowboarďáků. Výročí kultovní komedie oslaví v kině Lucerna

snowboardaci200Legendární komedie Karla Janáka o teenagerech Rendym a Jáchymovi (Vojtěch Kotek a Jiří Mádl), kteří hodlají pokořit zasněžené horské svahy a získat obdiv půvabných dívek, i když na prkně stáli zatím jen v počítačové herně, se vrací na vel...