Vzhledem k napjaté politické situaci v tehdejším Československu se, dnes nám už všem známý český fotograf, rozhodl v roce 1967 se svými přáteli emigrovat do Spojených států. Ve své knize se s námi podělil o nelehké začátky coby neanglicky mluvícího přistěhovalce, který se od myče nádobí posunul až na samotný post asistenta fotografů módních časopisů. Získané poznatky uplatnil ve své pozdější práci fotografa.
O tom jak je důležité být ve správný čas na správném místě ví sám autor knihy, kterému se otevřely brány do světa módního průmyslu díky práci asistenta v módním časopise Cosmopolitan. Měl možnost pracovat se samotnými osobnostmi fotografie, které ještě zažily tzv. zlatou éru Hollywoodu.
Vano se probírá svými vzpomínkami na úspěšná i méně úspěšná léta své fotografické kariéry. Nechá nám detailně nahlédnout pod pokličku zákulisí módních časopisů ještě z dob, kdy se fotilo pouze na film a vše muselo být připraveno do nejmenšího detailu.
Dočteme se například i to, což bylo nesčetněkrát potvrzeno, že důležitější jak samotné studium je získaná praxe, kterou v českých školách najdeme vesměs sporadicky.
„Prvních 20 let by se měl člověk učit, dalších 20 let pracovat a posledních 20 let učit a publikovat, co se za ta léta naučil a vytvořil.“ říká ve své knize samotný autor.
Vano je jedním z mála fotografů, který není právě příznivě nakloněn moderním výdobytkům digitální fotografie. V knize se můžeme dočíst o nešťastné příhodě, kdy se kvůli svému koníčku vyvolávání fotografií pomocí platinotisku dostal do hledáčku Policie, která v něm díky nedorozumění spatřovala potencionálního atentátníka.
Prolínají se zde jeho názory na minulou i současnou fotografickou scénu, hranice vkusu ve fotografii a názory na ostatní umělce v oboru.
O svém životě se vypisuje bez předsudků s humorem sobě vlastním. Především se však zaměřuje na svá léta strávená v emigraci a popisuje doby, kdy ještě neexistovaly žádné „vymoženosti“ v podobě retuše v grafických programech na PC jaké máme dnes a aranžmá fotografie se dělalo vskutku až na místě.
Kniha je díky své svěží, čtivé a vtipné formě vhodná jak pro širokou veřejnost, tak pro fotografické nadšence, kteří by rádi získali pár cenných rad proslulého fotografa, který se sám řídil nepsaným pravidlem: „Pro úspěch si musíte jít do New Yorku. Odtud už není kam jít.“
Název: Fotka nemusí být ostrá
Autor: Robert Vano, Soňa Lechnerová
Žánr: autobiografický
Rok vydání: 2015
Počet stran: 141
Nakladatelství: Slovart
Vydání: první
Hodnocení: 70 %
( 2 hlasů )
Zdroje fotografií: fotoaparat.cz, knihcentrum.cz, slovart.cz, FB Roberta Vana
| < Předchozí | Další > |
|---|
K rozhovoru s námi svolila mladá maminka a především písničkářka a harmonikářka Radůza. V hudbě se věnuje především šansonu, ale nebojí se ani folkových melodií. Písním vždy dominuje skvělý text. Nejen o nich je tento rozhovor, ve kterém...
Tři děti, rodiče, kteří se dětem mnohdy podobají a morče. Povedená rodinka z nové knihy Sáry Saudkové Půlnoční pohádky, vás provede nejenom běžnými situacemi, ale zejména rozmanitými pohádkami, které potěší malé i velké.
Adéla Moravcová je vystudovaná hydrobioložka a jestli byste tuto jen zdánlivě křehkou bytost čekali někde u rybníka se skleničkou právě nalovených pulců a v gumácích, těšíc se, až je šoupne do zkumavky, jste na omylu. V lužním lese jí najdet...
Nelekejte se, krev v tomto článku nepoteče. Řeč je o divadelní hře Manželské vraždění francouzského dramatika Erika-Emmanuela Schmitta, kterou si přidalo do repertoáru Městské divadlo Z...
Soňa Červená - operní pěvkyně, herečka, světoběžník – usměvavá drobná žena, která ustála neskutečné životní zvraty a přesto je optimistka, která se na něco pořád těší. Pokud jste ještě neměli možnost se s paní Soňou seznámit, neváhejte, budete okouzl...