Kultura21.cz

Není to tak dlouho, co mě zaujaly obrazy, které vystavuje v rámci projektu ARTVARIUM v Pasáži českého designu v Praze malíř Jaroslav Jerry Svoboda. Má za sebou řadu výstav a prezentací nejen doma, ale i zahraničí. V nejbližší době vystaví svou nejnovější tvorbu společně s Jakubem Velochou v pražské galerii ASSO. Ale nejen o této aktuální výstavě je následující rozhovor.

V současné době vystavujete v rámci projektu ARTVARIUM v Pasáži českého designu, ale čeká Vás i další pražská výstava, kterou máte společnou s dalším výtvarníkem…

Ano, chystám se vystavovat se svým kamarádem Jakubem Velochou, který je nejen malířem, ale i architektem. Bude to druhá výstava v galerii ASSO. Na přelomu roku 2019 a 2020 jsem tam měl samostatnou výstavu.

Co všechno vystavíte v pražské galerii ASSO? Jak byste tuto výstavu charakterizoval?

Předem bych rád poděkoval vedení galerie, a i Jakubovi za tuto možnost s ním vystavovat. Vlastně jsem se k němu tzv. přidružil jako host. Tato výstava je tematicky odlišná od té předchozí samostatné v ASSO. Dost mě ovlivnilo to, co se kolem nás dělo a děje dva roky. Již jenom název výstavy "Divná doba-Strange Time" to naznačuje. Není mi lhostejné ten strach, tlak a chaos, který má velmi negativní efekt na dost lidí, a to nejen u nás, ale i vlastně skoro po celém světě. Musel jsem reagovat.

Kolikátá to bude pražská výstava? A kterých výstav, i ty, které jste absolvoval v zahraničí, si nejvíc považujete?

Bylo jich asi tak deset. Považuji si tu minulou výstavu v galerii ASSO a i tu nadcházející, a také tu nynější v ARTVARIU. Dále si považuji výstavu v galerii Portheimka, kde jsem se zúčastnil putovní výstavy na téma "Zápas s Andělem". Takto byl nazván i můj obraz, který byl k vidění i v muzeu Vysočiny v Jihlavě a v Chebském muzeu. Nadále je to výstava projektu "Střelnice", kde jsem vystavoval v bohužel dnes již zaniklé galerii U Řečických. Mimo jiné je to Galerie Vltavín, kde jsem se zúčastnil charitativní výstavy a aukce, která byla k vidění v rezidenci tehdejšího primátora hlavního města Prahy a v galerii Karolinum. V Praze jsem měl výstavu také v dnes již v zaniklé galerii Art Bistro na Letné. Před dvěma lety jsem vystavoval v Art Gallery - Pražská kavárna, a celkem nedávno jsem měl výstavu v nově otevřené galerii Jakubec Gallery, která je pod záštitou aukční síně obrazyvaukci.cz. Přes tuto aukční galerii jsem se zúčastnil dvou důležitých charitativních projektů, a to na obnovu tornádem poničeného domova seniorů v Hodoníně a též charitativní aukce ve prospěch Nadačního fondu LuckyBe pro pomoc neonatologického oddělení nemocnice Na Bulovce.

V zahraničí to byla galerie La Petite Galerie de Saint Galixte v provincii Quebec, Galerie d'Art Vivant v Montreálu, dále putovní výstava "Courte Point" v Kanadě a v New York City USA, též to byla výstava v Triangle Gallery - Museum of Modern Art v Calgary a zhruba před rokem jsem vystavoval v Gallery of Contemporary Art New York v Rochesteru USA.

Je rozdíl mezi českými a zahraničními návštěvníky Vašich výstav?

Co se týká návštěvnosti, tak si to nemyslím. Pokud bych tuto otázku mohl s dovolením nasměrovat více na obchod s uměním, tak například svého času Andy Warhol pronesl něco v tom smyslu při jeho návštěvě Vancouveru v Kanadě, že se tam skoro vůbec nekupuje umění. To ovšem tak docela neplatí o francouzské části Kanady. Ale od té doby se to mění, nedá se to však podle mne pořád srovnávat s USA. Podařilo se mi totiž prodat větší obraz do Chicaga, a to v době, kdy jsem již žil v Čechách, a tento obraz byl stále v Kanadě. Jinak všeobecněji řečeno, měl jsem a mám více sběratelů mezi Čechy, ale to je také dáno tím, že žiji zde.

Kde a kdy jste začal malovat a prvně vystavovat?

Kreslit jsem začal samozřejmě již jako dítě, a to obkreslováním ilustrací od Zdeňka Buriana, jelikož v té době mne zajímala palentologie a geologie. Také můj děda si se mnou kreslil a on sám rád maloval, ale čistě jako amatér. Snad svůj první obraz olejem jsem namaloval ve svých čtrnácti letech, a to zámek Hluboká, a představte si, že ho mám doposud (smích). Pokud si dobře vzpomínám, tak první vážnější výstava proběhla v Kulturním domě v Berouně začátkem osmdesátých let.

Vraťme se ještě k ARTVARIUM. Co jste říkal tomu, že Vaše verze slavného obrazu Dáma s Hranostajem má i „bratříčka“ či „sestřičku“, a to v díle malířky Rosany De Montfort?

Když jsem v ARTVARIUM viděl poprvé její obraz, byl jsem celkem v šoku. Říkal jsem si, jak je to možné? Potom jsem si uvědomil, že k těmto tzv. záhadným skutkům dochází a že náhody nejsou. Mám s tím nejednu zkušenost. Jedná se o zákon rezonance. To, co pustíme tzv. do Vesmíru, na co myslíme a co si přejeme se k nám občas vrací zpět. A mezi námi existují vnímaví jedinci, co to dokážou v paměti Vesmíru podvědomě zachytit. Jsem velmi rád, že k tomu došlo a že jsem tak získal cennou kamarádku a kolegyni v umění. Rosana je velmi talentovaná malířka a má podobný náhled a cítění jako já, a to nejen na dnešní neklidnou a divnou dobu. Dokáže ve svých obrazech varovat a podle mne je jasnovidkou budoucnosti.

Toho, že v současnosti vystavuji v ARTVARIU, si velmi vážím. Tento projekt byl a je skvělým nápadem kurátorky Reny Mužíkové a jeho vedení, jmenovitě galeristky Hany Homolkové a ředitelky Štěpánky Zinkaizlové. V Artvarium, můžete vidět výběr současné umělecké tvorby, a to i za každého počasí, a za každé situace. Co bych rád zde podotknul je to, že hlavně v době lockdownu a uzavření galerií, bylo možno si sem zajít na výstavu. Jelikož výstava probíhá v pasáži a obrazy jsou ve vitrínách. To je přece velmi chvályhodný počin.

Oslavíte kulatiny. Co všechno máte v plánu v nejbližší době?

Hlavně mé kulatiny proběhnou v den vernisáže, a i to nepovažuji za náhodu. Co bude v nejbližší době a co chystám? No, to ponechám řekněme osudu a Vesmíru. Vše je již vypuštěno (smích). Co má být, to bude, a co je tam nahoře, se i stane.

Zdroj foto: archiv Jaroslav Jerry Svoboda