Kultura21.cz

Kniha od muže, který koučoval manažery velkého Michaela Della, majitele Dell Computer, jednoho z nejmladších miliardářů světa. Ačkoliv Zóna úspěchu může zpočátku působit poněkud nabubřele, a já jsem na tohle fakt háklivá, vydržela jsem prvotní chvástání, které asi pro udržení pozornosti potřebují spíše muži a podnikatelé (nebo kdovíkdo) a byla jsem velmi mile překvapena. Nakonec jsem se přistihla, že mám téměř dvě stránky velmi dobrých poznámek a podnětů ke zlepšení efektivity své vlastní práce. Ba i svého vlastního osobního života.

Seminář, který chytne a nepustí

Autor výtečně umí psychologicky zpracovat své publikum. Jeho kniha je jako úderný seminář, ve kterém přesně ví, kdy uchvátit vaši pozornost něčím, co je strohým citátem a když k tomu nabalit příklad, který důvěrně znáte ze svého života. Hraje na pocity, hraje na to, že problém horní meze důvěrně znáte. Je to sázka na jistotu, protože jak sám v knize tvrdí, nezná nikoho, kdo by na tento problém nikdy nenarazil. Jenže si to patrně neuměl vysvětlit jako nějaký problém nesouvisející s jeho vlastní neschopností nebo špatností.  Ba dokonce někdo umně obviňoval okolí, že ho ve chvíli, kdy by byl šťastný nebo úspěšný, hodilo do škarpy.

Ale problém je nakonec někde úplně jinde. A my na něm neneseme vědomě vůbec žádnou vinu. Lehce, postupně, autor odkrývá něco, co se stává fascinující a zcela logické pro každého čtenáře.

A začínat to všechno může třeba takto:
 „Vrátil jsem se tenkrát do kanceláře z oběda, který jsem strávil v příjemné rozmluvě se svým přítelem, hodinku jsme probírali naše pracovní projekty. V práci se mi dařilo a by ljsem spokojený i se vztahy, které jsem měl k lidem kolem sebe. Zhoupl jsem se na židli, pořádně jsem se protáhl a hlasitě jsem vydechl v uvolněném uspokojení. Cítil jsem se skvěle. Ale už jen pár vteřin na to jsem si začal dělat starosti o svou dceru Amandu. Byla v té době na vytouženém letním výcvikovém programu.Hlavou se mi rozběhl film plný bolestných obrazů: viděl jsem Amandu, jak sedí o samotě na pokoji v ubytovně, Amandu, jak se jí stýská a touží se vrátit domů, Amandu, jak se jí druhé děti posmívají. Vnitřní radost a uspokojení ze mne zcela vyprchaly a před očima se mi dál objevovaly úzkostné výjevy. Byl jsem přesvědčen, že se určitě něco stalo, a tak jsem vzal telefon a na studentskou ubytovnu zavolal. Vedoucí, která měla Amandu na starosti, mě ujistila, že Amanda je zcela v pořádku, vlastně ji v tu chvíli viděla z okna, jak s ostatními děvčaty hraje fotbal. Ta vlídná dáma mě potom uklidňovala, že mé rodičovské starosti  o dítě, které je na delší čas mimo domov, jsou úplně normální. Byl jsem ten den už třetí rodič, který jí ze stejného důvodu volal. „Opravdu?“ řekl jsem překvapeně. „Proč si myslíte, že to tak je?“ Zkušeně se pousmála: „Nepřipouštíte si, jak moc vám schází, a proto si myslíte, že se jí nevede dobře. Také si vybavujete nějaký vlastní prožitek, kdy jste se cítil osaměle a kdy se vám stýskalo, a domníváte se, že se vaše dcera musí cítit stejně.“

A toto je právě ta situace, která naprosto upoutá vaši pozornost. Protože tohle také znáte. A možná stejně jako autor nerozumíte tomu, proč si neustále sabotujete pocit štěstí nějakými starostmi. Proč trpíte závislostí na kritizování, na vzteku… proč si prostě nemůžete pomoct a otravujete nejen sami sebe,ale i své okolí situacemi, které v hloubi duše opravdu nechcete. Protože jsou uměle vytvořené během našeho života jako reakce, které naše duše přirozeně přijala za své.

Sesumírované důvody, jejich řešení a tipy pro jejich odstranění dělají z této knihy velmi cennou publikaci osobního rozvoje.

Knize jsem ubrala dvacet procent od stoprocentního hodnocení z jediného důvodu. Přece jen, je mi občas nepříjemný styl, kterým autor promlouvá ke svým čtenářům. Není tak úplně čistý a psychologická manipulace je hodně znát. Přesto, jsou pasáže, kde této naléhavosti ubírá na síle, přestává se chovat jako vtíravý podomní prodejce a pak to opravdu stojí za to. Kdyby se text probral, vytahaly se tyto nepříjemné plevely, byla by to kniha hodná sta procent. Už jen proto, že „horní mez“ je něco, o čem jsem zatím vůbec nečetla a přitom je to jev, který ovlivňuje život téměř každému. Velmi nepříjemně a způsobem tak skrytým, že si ho vůbec neuvědomujeme a naopak z něj obviňujeme buď okolí nebo svou vlastní neschopnost. A ve skutečnosti za tím stojí jedna lidská přirozenost daná evolucí a výchovou, kterou stojí za to překousnout, přetnout… a k tomuto stylu chování vést pak i své děti.

Pro mne je to opravdu revoluční kniha, která si zaslouží pozornost a možná i další rozvedení tématu.  Uvědomění si svých omezení, svých dobrých vyjetých kolejí je totiž samo o sobě dobrou psychoterapií, která nám ukáže, kam vlastně chceme svůj život směřovat. Výš, dál, za tyto koleje?

O autorovi
Gay Hendricks se věnuje zkoumání inteligence těla a zóny úspěchu již více než třicet let, z toho přes dvacet let jako univerzitní profesor na University of Colorado. Se svojí ženou Kathlyn založil Hendricks Institute, organizaci zaměřenou na vědomý život a vědomé partnerství.

Slovy jeho ženy: „Je obdařen darem vidět esenci druhých a klíčové vzorce, které jim brání v přímém prožívání jejich esence. Je odevzdán životu bez kompromisů, ve službě lidstvu a sdílený svých darů s druhými. Nadšený hráč na bluesovou harmoniku, tanečník-improvizátor v neobvyklých denních i nočních hodinách a zručný obraceč palačinek. Žije v přítomnosti, ať už dělá cokoliv. Navíc je také ohromně štědrý a zábavný.“

Název: Zóna úspěchu
Originál: The Big Leap: Conquier Your Hidden Fear and Take Life to the Next Level
Autor: Gay Hendricks
Vydalo: Synergie Publishing
České vydání: Zóna úspěchu
Přeložil: Zdeněk Chodora
Hodnocení: 80%

http://www.synergiepublishing.com/