Ruský vojenský soubor zavítá do Čech i letos a to v prosinci. Alexandrovci fungují od roku 1928, kdy je založil Alexandr Vasiljevič. Tehdy bylo v souboru osm zpěváků, 2 tanečníci, harmonikář a recitátor. Sbor se rychle rozrostl, ve druhé světové válce se rozdělil na čtyři díly a uspořádal přes 1500 vystoupení po nemocnicích. V padesátých letech zemřel jejich zakladatel a tak začali nosit jeho jméno.
V současnosti mají Alexandrovci přes 200 členů. Na tyto pozice se muži dostávají přes přísný konkurz. slyšet zde můžeme především hlasy basové a barytonové. Tenory by se v tak početném sboru jen těžko prosadili. Soubor jezdil do Čech pravidelně a to především v době konání Spartakiády. Zpívají především národní písně (Kaťuša), ale i církevní (Ave Maria) a tak vystupovali i před papežem Janem Pavlem II. Do jejich repertoáru se řadí, ale i moderní hudba. Už od roku 1994 je ředitelem souboru Viktor Kadinov. Sbormistrem je Jurij Uchov a od roku 2002 je hlavním dirigentem Vjačeslav Korobko.

V prosinci odzpívají Alexandrovci své turné po Česku s naší operní zpěvkyní, Evou Urbanovou. Svou pěveckou kariéru započala už roku 1998 od té doby zaujala nejrůznější role. Na světové scéně účinkuje v Milánské La Scala, dále v Metropolitní opeře v New Yorku. Byla obsazena do významných rolí jako je Rusalka, Libuše nebo Amneris v Aidě. Se souborem by se měla účastnit všech pěti koncertů.
| < Předchozí | Další > |
|---|





V letošním roce oslaví své 30leté výročí oblíbené nakladatelství Portál, které nabízí převážně odbornou psychologickou literaturu a zajímavé spirituálně laděné tituly. Od roku 2017 je šéfredaktorem Portálu pan Martin Bedřich, který...

V pátek 20. ledna startuje v pražské Napa galerii druhá sólová výstava nadějného fotografa Davida Těšínského. Brání se škatulkám, ale když už musí svou tvorbu označit, tak pod nálepkou sociálního dokumentu. Fotograf...
„To není pravda,“ zvolal polotichým hláskem asi sedmiletý chlapec, když v divadelním ztvárnění brazilské bajky Jorge Amada Kocour Mour a slečinka Vlaštovička důrazně zaznělo, že vlaštovka si nesmí vzít kocoura,...
Jakmile Dánsko nabídlo našim kinematografickým chtíčům otevřený pohled do mysli jednoho z jejích podivuhodných režisérů, s příchozí Melancholií či Antikristem se naše pocity vesměs různily. Možná a nejspíš právě proto, že na emoce dokáže hrát souvisl...