Také k nám pronikla kultura Made in Japan

Také k nám pronikla kultura Made in Japan

janponsko perexJaponsko přitahuje svou exotičností, odlišným či spíše možná paralelním vnímáním snad všeho, nač si vzpomeneme - a jeho kultura fascinuje svou někdy obtížně uchopitelnou svébytností. Evropský či americký uživatel není konfrontován jen s literaturou či filmy, ale také se světem kreslených postaviček, které někdy vytvářejí samostatný vesmír obydlený bezpočtem duchovních spřízněnců. Právě ryze japonským fenoménům otaku, manga a anime, které si - aspoň prostřednictvím odrůstající mládeže - podmanily i "náš" civilizační okruh, je věnován sborník Made in Japan.  

 

 

V šesti kapitolách, od obecně seznamujících postřehů o japonských zvyklostech po exkurse do speciálních oddílů novodobé japonské popkultury. Jan Sýkora, autor vstupní úvahy o japonské mentalitě, se snaží postihnout základní odlišnosti: zatímco evropské (západní) pojetí historie se vyznačuje hledáním souvztažností a logiky vývoje, v Japonsku se dějiny vnímají jako nepřetržitý sled přítomností plynoucích událostí bez vědomého zásahu jedince.  

Jak Sýkora píše, "jedinec sice nemůže běh dějin ovlivnit, ale musí si ho všímat - neboť nese jeho důsledky - a v daném okamžiku (teď) v souladu s ním i jednat." A dodává, že tento přístup lze vystopovat v různých oblastech japonské kultury, v hudbě, písemných památkách, architektuře a také v náboženských představách, kdy není od sebe od sebe oddělen svět vezdejší a posmrtný (existuje-li nějaký), nýbrž obé splývá ve společném prostoru, obývaném lidmi i božstvy.  

Sýkorova zjištění pak pomohou lépe porozumět následným kapitolám, ať již jsou věnovány lidičkám zvaným otaku, kresleným komiksům zvaným manga, animovaným i hraným filmům jakož též videohrám. Přičemž za „otaku“ lze označit každého přívržence výše zmíněných (audio)vizuálních produktů, jenž se rád stylizuje do té či oné postavy z nich a pokouší se jí i svým vzhledem připodobnit. Karel Veselý tyto nadšence v druhé studii označuje za "obsedantní fanoušky japonské popkultury, pro něž je společenský styk nutným zlem." Zjevně se jim snáze komunikuje skrze sociální sítě než v osobním kontaktu.  

japonsko1

Veselý mapuje kořeny hnutí otaku, vysvětluje, jak se v samotném Japonsku měnil vztah k této komunitě, která záhy přesáhla jeho hranice. Bohužel již nepodchycuje rozšíření v cizině, počítaje v to i české prostředí, kde rovněž žijí početné houfy vyznavačů, s potěchou se účastnících i celorepublikových otakusrazů.  

Ale domnívám se, že vzájemná komunikace skrze sociální sítě (i případná osobní setkání v blízkosti bydlících jednotlivců) může nabýt i terapeutického účinu, neboť za přechýlením do světa otaku se skutečně mohou skrývat problémy se zařazením do školního kolektivu, rodinné nesnáze, osobnostní rozháranost atd. Tohle všechno lze probírat a hledat případnou radu od duchovně spřízněných vrstevníků. Protože sdílení podobných zážitků má svůj nepochybný význam. Jenže si možná ani nepřipouštějí, že v jejich životech mohou snadno převážit počítačové hry simulující partnerské vztahy nad aktivním vstupem do méně přehledného a předvídatelného skutečného světa.  

Kapitolu o kreslených (zpravidla sešitových) komiksech zvaných manga sepsala Anna Křivánková, anime - neboli svérázné odrůdě animovaných filmů - se věnuje Antonín Tesař. Jan Miškov se zaměřil na videohry a Jiří Flígl se poohlédl po současném japonském hraném filmu, který ovšem ve svém "postmoderním" šílení stěží dosahuje výpovědních hodnot jako kdysi u Kurosawy, Šinda či Imamury. Snad jedině Takeši Kitano, jehož rovněž u nás známým Ohňostrojem se Flígl podrobněji zabývá, by se jim mohl rovnat.  

japonsko3

Snadno vytušíme, že příspěvky spojuje především touha postihnout vývojové aspekty dané oblasti. Samozřejmě že se mně, který se probíranými oblastmi cíleně nezabývá, obtížně posuzují jednotlivé texty, avšak jsem toho názoru, že se příliš uzavírají do své "příhrádky" a nenahlížejí, snad s částečnou výjimkou Jiří Flígla, za vymezené hranice. Připomenu aspoň, že existuje francouzský dokument Otaku, vysílaný kdysi i Českou televizí.  

Domnívám se, že každý ze zařazených článků prozrazuje jisté fanouškovství a obdiv, převažující nad nezaujatě odborným průzkumem, jaký lze nalézt v úvodním Sýkorově pojednání, prozrazujícím i pobaveně shovívavý odstup. Zato oceníme bohatou obrazovou výbavu, názorně doplňující jednotlivé tematické okruhy. Neméně přínosný je slovníček běžnému čtenáři sotva srozumitelných výrazů, z nichž by mu mohl povědomě znít nanejvýš termín karaoke. Zájemce o prohloubení znalostí jistě ocení seznam literatury, vesměs cizojazyčné (dovolím si doplnit aspoň upozornění na knihu Mistři japonského filmu od českého japanologa Antonína Límana).

A z údajů na záložce vyčteme, že někteří pisatelé (Jan Sýkora, Anna Křivánková, Jan Miškov) pocházejí z univerzitního prostředí, další jsou označeni za publicisty (Karel Veselý, Antonín Tesař). U Jiřího Flígla popisek naopak zdůrazňuje podíl na organizaci přehlídek Filmasia a Festival otrlého diváka, dále že přispívá do časopisů Cinepur a A2. Ovšem, že zaměstnán je v České televizi jako dramaturg (a to je nepochybně hlavní činnost), se již nikde nedočteme; možná se za to stydí...

MADE IN JAPAN Eseje o současné japonské kultuře

janponsko

Editor: Ondřej Kavalír
Autoři: Karel Veselý, Anna Křivánková, Antonín Tesař, Jan Miškov, Jiří Flígl
Vydalo nakladatelství Labyrint v roce 2014
143 strany
Hodnocení: 80%

Foto: kniha

( 0 hlasů )



 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Banner

Rozhovor

Vlaďka Dobiášová: „Každý by se měl pomocí módních trendů snažit najít svůj styl a ne je pouze bezhlavě kopírovat“

vladka dobiasova perexPozvání k rozhovoru přijala paní Vlaďka Dobiášová, sběratelka historického a dobového oblečení, jeho doplňků, bižuterie, knoflíků, šicích potřeb a ozdob. Věci z její sbírky můžete vidět napříkl...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Severský filmový čtvrtek zval na bláznivou jízdu v Autobusu sebevrahů


autobus200Skandinávský dům pokračuje ve svém cyklu Severské filmové čtvrtky v Komorním kině Evald. Minulý čtvrtek – 14. dubna 2016 – byla na programu komedie (i když se to podle názvu nemusí tak jevit) Autobus sebevrahů podle knihy oblíbeného finského autora Arta Paasalinny...


Literatura

Rose pod palbou bojuje za svobodu

rose200Nakladatelství CooBoo přináší především náctiletým čtenářkám další román americké spisovatelky Elizabeth Weinové Rose pod palbou, který se opět odehrává v období druhé světové války.

...

Divadlo

4 aktéři, 3 verze, 2 manželské páry a 1 nepovedený večírek

3verze perexKaždý z nás si jistě stačil hned několikrát za svůj život položit otázku: „Co by se stalo, kdyby …“ Stačilo by totiž jedno jediné odlišné slůvko či gesto a vývoj celé situace by okamžitě nabral zcela jiné tempo a směr. Pokud vá...

Film

Fénix s polámanými křídly

fenix200Další drama na programu Severské filmové zimy, tentokrát z Norska. Znovu se setkáváme s partnerskou dvojicí umělců. Možná vám to připomíná dříve představený finský film Nicota, ale nemusíte se bát, že by šlo o stejný příběh. Umělecká ega jsou jediným po...