Kultura21.cz

Tuzemská hudební scéna je bohatší o jednu cenu za album roku. Autoři se inspirovali britskou Mercury Prize, která se vyhlašuje rovněž v jediné kategorii jako Apollo. Vítězem se stalo album Náměstí Míru, pod nímž je podepsán Martin Hůla (přezdívka Bonus).

První předávání cen Apollo proběhlo večer 19. ledna 2012 na Nové scéně Národního divadla v Praze. Pro cenu Apollo se dnešek stal premiérovým večerem. Cena vznikla v zimě 2011 na návrh trojice hudebních publicistů – Tomáše Tenkráta, Pavla Kučery a Marka Gregora a je prezentována jako cena české hudební kritiky.

Autoři oslovili více než 80 hudebních publicistů, kritiků a hudebních dramaturgů z rozhlasu i televize, aby byli nápomocní při výběru toho nejlepšího a nejzáslužnějšího z české hudební scény. Odezvou byla potvrzená účast jedenaosmdesáti z nich. Jednotlivci tedy utvořili tzv. širokou porotu. Z poroty bylo zvoleno deset publicistů, kteří rozhodli o vítězi ceny.

Kdo byl nominován?

•    Bonus - Náměstí Míru
•    Dikolson - Bear Is Sleeping Now
•    Floex - Zorya
•    David Koller - Teď a tady
•    Midi Lidi - Operace „Kindigo!“
•    Prince Of Tennis - Urbi And Orbi
•    Tata Bojs - Ležatá osmička


Velkou zvláštností udělování ceny se stal vstup, který byl umožněn pouze porotě, nominovaným kapelám, lidem z labelů a ostatním lidem pouze s pozvánkou. Lístky sice byly vypuštěny do oběhu, ale volně si je zakoupit možné nebylo. Právě tímto se liší od komerčně podkreslených cen jako je Anděl nebo Slavík, na jejichž popud vznikla právě tato cena. Hudební publicisti projevili nesouhlas s cenami, které dle některých byly často hodnoceny zainteresovanými lidmi k dané hudební skupině.

Ostatně jak řekli sami autoři:

Pavel Kučera: Jde o první ročník, který se snažíme dělat neokázale, nebombasticky. Nechceme to nějak výrazně obrandovat. Peníze jsou v tomhle ročníku issue. Nemáme za sebou zatím nic, čím bychom se mohli prezentovat. A nechtěli jsme jít do některých nabídek, které mohly být pro nás svazující.

Tomáš Tenkrát: Kdybychom chtěli, aby někde běžel živě přenos, byli bychom omezeni mantinely, které jsme nechtěli stanovit hned při prvním ročníku. Letos se chceme hlavně vyprofilovat, udělat si to po svém. Příští rok bychom byli rádi, kdyby měl někdo o přenos zájem, ale o tom teď nemá cenu mluvit.

Pavel Kučera: Koneckonců i Ceny filmové kritiky, které byly loni poprvé, se odehrávaly jen v Arše a až letošní druhý ročník přenášela televize. My letos budeme rádi, když všechno proběhne v pořádku, komorně a klidně i bez streamu. Přiznám se, že jde o docela velké sousto, možná větší, než jaké jsme čekali. Chceme, aby se na Nové scéně sešli lidi, kteří se fakt zajímají o hudbu, aby se něco zahrálo, někdo byl vyznamenán a zase si všichni půjdeme po svých.

Proč jste byli s hudebními cenami nespokojení? Co konkrétně vám vadí?

Pavel Kučera: Vadí nám, že jejich odbornost je jenom proklamovaná a ve skutečnosti stojí trochu na vodě. APH (Akademie populární hudby) prošla poměrně dlouhým vývojem. Myslím, že na začátku byla dobrá myšlenka, která se ale vytratila. Spíš než o oceňování šlo čím dál víc o televizní estrádu.

Na závěr bych uvedla jeden komentář interpretován debatérem na internetu: ,,Ať se Český slavík dýchavičně vznáší u stropu státní opery, s Apollem doufám konečně poletíme na Měsíc!"

Zdroj foto: www.rave.cz