Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Národní muzeum představuje v Českém muzeu hudby výstavu Komu asi patřila?, kterou připravili odborníci z Knihovny Národního muzea.

Až do 6. března 2016 mají návštěvníci možnost dozvědět se, co si do svých knih zapisovali spisovatelé, umělci, politici, učenci, knihovníci, či šlechtici, nebo jaké knihy sbírali, co četli, komu knihy věnovali a co obdarovaným do knih napsali.

K vidění je například kniha hostů bývalého Šramotova mezinárodního restaurantu, Špalíček kramářských tisků s originální vazbou a titulním listem Josefa Váchala, či kniha, ve které z neznámých příčin uvízla kulka ze střelné zbraně.

Pro zájemce je připraven i bohatý doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek a exkurzí do jediných dvou plně zachovalých palácových knihoven v Praze. Výstava, členěná do několika částí, seznamuje návštěvníky prostřednictvím vybraných ukázek s bohatstvím knižních fondů Národního muzea z hlediska jejich dřívější majitelské provenience i jejich tematické skladby.

Úvodní část výstavy Vlastencům umění milovným je věnována prvním dárcům knih a mecenášům z řad šlechty, kteří položili základy Knihovny Národního muzea (hraběti Kašparu Maria Šternberkovi, šlechtické rodině Kolowratů, Františku Josefu hraběti z Klebelsbergu a dalším), dále dárcům z okruhu vlastenecky smýšlejícího venkovského duchovenstva a světské inteligence, a konečně i některým významným zahraničním příznivcům a dárcům Národního muzea.

Druhý oddíl, nazvaný Lidé okolo knih: „…v koutku s knihou", představuje majitele a dárce z okruhu lidí, kteří významně, a to jak v kladném, tak v negativním slova smyslu, zasahovali do vzniku a podoby knih i do jejich uchování a zpracování. Patřili mezi ně milovníci knih – tiskaři, knihvazači, knihovníci, ale i „nepřátelé knih“ – cenzoři, inkvizitoři, ničitelé knih i celých sbírek.

Další dvě části výstavy přibližují dva typy majitelů – vědce a učence a umělce. Vystaveny jsou knihy Joachima Barranda, Antonína Friče, J. E. Purkyněho, Jana Jessenia, Josefa Thomayera, Františka Palackého, Pavla Josefa Šafaříka, Josefa Dobrovského, či Josefa Jungmanna, ale také Karla Havlíčka Borovského, Jakuba Arbesa, Jana Nerudy, Julia Zeyera, Emy Destinnové, Olgy Scheinpflugové, Karla Högera, Jaroslava Ježka a mnohých dalších.

V dalším oddíle se návštěvníci seznámí s knihami politiků, novinářů, sportovců i zámožných mecenášů.

Další oddíl výstavy připomíná dobu, kdy bylo ženám upíráno právo na vzdělání a kdy vzdělaná žena-čtenářka a spisovatelka společnost zpravidla pobuřovala. Zájemci si zde mohou prohlédnout knihy Magdaleny Dobromily Rettigové, Boženy Němcové či Elišky Krásnohorské.

Předposlední část vychází z osobních knižních kolekcí bibliofilů; zahrnuje bibliografické unikáty i exemplářové knižní skvosty.

Výstava prezentuje výsledky vědeckého projektu Knihovny Národního muzea „Metodika výzkumu knižních proveniencí PROVENIO“, podpořeného Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI). České muzeum hudby je otevřeno denně kromě úterý od 10 do 18 hodin. 

Zdroj foto: nm.cz