Parník na suchu „vyplul“ a nezklamal
Banner

Parník na suchu „vyplul“ a nezklamal

Tisk

parnik 200Parníková sezóna už je dávno minulostí a ta další zatím poměrně daleko. Proto se pořadatelé rozhodli uspořádat tzv. Parník na suchu (možná lepší je hovorový název suchý dok). Ten se konal v sobotu 28. listopadu v nově otevřeném klubu Granatina v pražské ulici Ve Smečkách.

Začátek celé akce byl oficiálně naplánován na 21. hodinu, otevřeno bylo nicméně už dříve, takže návštěvníci se nemuseli bát nějakých front u vstupu. Na akci jsem dorazil někdy po čtvrt na devět, kdy už „potichu“ hrál mladý DJ Thomas Verden, jemuž připadla čest vše zahajovat. Do prvních posluchačů se tak linuly tóny melodického trancu až upliftu, který začínal pomalu „přitvrzovat“. Od 21. hodiny se Thomas pustil povětšinou do vod psytrancu, který je pro něj v tuto chvíli charakteristický. Ve svém energickém setu (v němž mimo jiné zazněl i k nepoznání umixovaný track od Heleny Vondráčkové - Hádej!) jen potvrdil zápal pro tento styl hudby, a pokud v budoucnu začne produkovat, bude velkou nadějí takřka mrtvé tuzemské trancové scény.

parnik text1

O zhruba dvě hodiny později pak žezlo přebral ten, který k parníkům neodmyslitelně patří – Luboš Novák. Ten nemohl své příznivce zklamat a nabídl jim to, co je pro něj typické, čili melodický trance až uplift a vesměs vyváženou směs tracků novějších (nechyběly ani žhavé novinky) a osvědčené klasiky. Parket už byl slušně zaplněn, takže publikum bylo ve varu a je pořád moc fajn vidět, že stále existují ti, kteří jsou na dost upozaďovanou a „nepopulární“ hudbu ochotni přijít a pořádně si ji užít.

Akci pak po jedné hodině ráno dohrával ostravský DJ BluEye, který mimo své produkce nabídl jak tracky známější a stále oblíbené, tak i ty neznámé. Vzhledem k tomu, že dostal prostor až do rána, projel opravdu širokou škálu trance music a každý si v jeho setu našel to, co ho v tu chvíli potěšilo a rozproudilo. Na posledních čtyřicet pět minut pak dal šanci znovu Thomasi Verdenovi, s nímž si střihl B2B, kde se jen ukázalo, že tihle dva si náramně rozumí a společně jim to báječně funguje. Je logické, že takhle nad ránem už někteří utíkali na první metro, ti, co vydrželi, si ovšem nemohli stěžovat a naopak se mohli nechat unášet na příjemných melodiích, energii obou mladíků a vychutnat si kvalitní závěr velmi zdařilé akce v příjemném prostředí.

parnik text2

Nezbývá než doufat, že si pořadatel celou akci vyhodnotí pozitivně a ještě nějaký ten „suchý dok“ budeme moci navštívit – aktuálně to tak totiž opravdu vypadá, takže se (snad) můžeme těšit.

Zdroj foto: Tomáš Kopecký, Míra Brabec


 
Rozhovor s Tublatankou na Československém plese 2026

6. června

  • Jaroslav Seifert – Nobelova cena za lit. (1984)

    Jaroslav Seifert (1901–1986), český básník, jediný Čech oceněný Nobelovou cenou za literaturu (1984).

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Začala jsem svým snům rozumět a vykládat je i druhým

Taťána KročkováNejdříve psala básničky, které, jak sama přiznává, byly spíše jakési přetlaky emocí a jejího silného vnímání. Pak přišly novelky ze života, v nichž mohla uplatnit svoji fantazii, která pracovala na plné obrátky. Později si jen t...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.


Výtvarné umění

Landscape festival – ruku v ruce s krajinou

lands 200Od poloviny června až do devátého září probíhá v prostorách Nákladového nádraží Žižkov a v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze Landscape festival, který je zaměřen na oblast krajinářské architektury. Máte tak možnost prohlédnout si náv...

Divadlo

Romantická komedie o lásce, cti a společenských konvencích

Rozum a cit 200Legendární anglický román Rozum a cit vyšel poprvé v roce 1811. Jeho nová dramatizace bude brzy uvedena také na jevišti Městského divadla Brno, a to ve světové premiéře.

...

Film

Městečko na dlani
ImageTragikomedie z válečných let vypráví o životě v městečku Rukapáně, kde pestrá sbírka postav řeší své každodenní starosti a hašteří se o to, kdo si koho vezme, zda bude víno na radnici zadarmo či zda bude ...