Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Město Úvaly se nachází v úvalu mezi Labskou nížinou na severu a členitým Posázavím směrem na východ hned za Prahou. Lidé se zde do sociálně-společenských změn po roce 1948 živili zemědělstvím, zakládali menší řemeslnické dílny i střední podniky, pracovali u železniční dráhy. Obyvatelstvo hovořilo až na výjimky česky včetně pětadvacetičlenné židovské komunity.

Pavel se oženil s Bedřiškou a s dcerou Evou a synem Jiřím cvičil v Sokole, byl zvolen velitelem místních hasičů. Do synagogy nechodil. Byl bohatý, úspěšný, pohledný a společensky se angažoval v české obci. Jenže od června 1939 začaly i v protektorátních Úvalech platit norimberské zákony.

Když byl 1. září 1939, v den vypuknutí druhé světové války, Pavel Rosenbaum na vrcholu sil, zahájili němečtí nacisté v rámci akce Albrecht der Erste zatýkání aktivních osobností českého národa včetně sokolů. V Úvalech byli takto „preventivně“ zatčeni statkář Pavel Rosenbaum a na arizovaný majetek byl dosazen říšské myšlence oddaný Antonín Stehlík. Jednalo se o agrární způsob připravované germanizace Čech? Druhého zatčeného, řídícího učitele a náčelníka Sokola v Úvalech Josefa Jánského, nacisté věznili na Pankráci a v Drážďanech, ale po čase jej propustili.

Pavel Rosenbaum byl v prosinci téhož roku odvlečen s dalšími vězni v ochranné vazbě do koncentračního tábora Sachsenhausen a v září 1940 s poznámkou „Jude“ do Dachau. Nebyl praktikujícím Židem, jeho jméno ani není napsáno na zdi Pinkasovy synagogy, v archivu Židovského muzea se před lety jeho datum úmrtí nepodařilo najít. Kdo by pomyslel na existenci hrobu.

Internationaler Suchdienst v německém Arolsenu byl požádán o vyhledání příslušných archiválií a odpověď tamějších pracovníků byla přesná a překvapující.

Pavel Rosenbaum zemřel 10. ledna 1941 v Dachau a jeho tělo bylo spáleno v krematoriu v Mnichově. Ve správě mnichovského lesního hřbitova v Perlachu, Perlacher Waldfriedhof, nalezla americká okupační správa lístky se jmény 552 vězňů všech národností s informací, že urna č. 316 s popelem Pavla Rosenbauma byla 10. února 1941 odeslána správě židovského hřbitova v Praze 5.

Starý židovský hřbitov v pražském Josefově se však od konce 18. století neužívá. V úmrtním seznamu z Dachau bylo napsáno, že adresy rodičů a manželky nejsou známy, takže lze předpokládat, že rodina nesměla Pavlovi psát ani posílat balíčky, nebyla tedy nacisty informována. Židovská správa v Praze ale měla kontakty na Židovskou obec Český Brod-Přistoupim, jejímiž členy byl zbytek Rosenbaumovy rodiny.

Manželka Bedřiška se synem Jiřím a Rudolfem Weilem z Prahy směla uložit popel svého manžela na Novém židovském hřbitově na Olšanech ve starém urnovém háji do hrobu s touto lokalizací: číslo sekce 902-část, A00-číslo 047. Náhrobní žulová deska nese nacionále psané latinkou bez hebrejských nápisů: Pavel Rosenbaum, statkář z Úval, 28. 12. 1890 – 10. 1. 1941.

Objevení hrobu po 80 letech je velkým překvapením, ba až kuriozitou. Po tak dlouhé době byl v Praze objeven hrob úvalského Žida, vlasteneckého Čecha, jenž v časech nacistické perzekuce zahynul v koncentračním táboře. Proti židovské tradici bylo tělo Pavla Rosenbauma spáleno, a stalo se tak zápalnou obětí čili holokaustem, ačkoliv onu tragédii evropských Židů výstižněji označujeme jako šoa (zkáza).

Zaslání popela do Čech bylo výjimkou, snad proto, že šlo o vězně v ochranné vazbě a nejednalo se o odsouzeného. Vše se událo na začátku roku 1941, kdy byli nacisté na vrcholu sil.

Ostatní příslušníci rodiny Rosenbaumovy žádný hrob nemají. (Na místním hřbitově upravila správa města v roce 2010 památník se jmény všech umučených, jména asi šesti z nich se objevila na kamenech zmizelých, Stolpersteinech.) Všichni Židé z Úval byli odvlečeni 5. 6. 1942, manželka Bedřiška Rosenbaumová a do Českého Brodu krátce provdaná dcera Eva Orlíková zahynuly 12. 6. 1942 v koncentračním táboře Trawniki, sedmnáctiletý syn a gymnazista Jiří pak 6. 9. 1942 v Majdanku.

Jejich statek zchátral, byl přestavěn a v roce 2012 z větší části zbourán. Budova na jeho místě dnes slouží administrativním a kulturním účelům pod názvem Pětašedesátka. Cihelna zanikla, pole byla v 50. letech združstevněna. Název Rosenbaumův statek však starousedlíci používají dodnes.