Jak se ve společnosti uplatňovalo náboženství
Banner

Jak se ve společnosti uplatňovalo náboženství

Tisk

200histrNakladatel Pavel Mervart vydal obsáhlý sborník Víra, kultura a společnost, zaměřený na rozličné podoby i směřování náboženských hnutí v českých zemích 19. a 20. století. Zvolen je co nejširší záběr - kniha se dotýká také dění na územích německojazyčných, všímá se nejen křesťanských církví, ale rovněž judaismu a dokonce islámu. Zahrnuje sedmnáct příspěvků, sepsaných prvořadými univerzitními znalci dané problematiky. Bohužel leckdy škrobený, odosobněně vědecký styl pojednání může spíše odrazovat od spontánního začtení se.

 

Úvodní text, zamýšlející se nad náboženstvím jako sociálním jevem, který produkuje specifické sociální vztahy, nachystal editor celého sborníku Miloš Havelka a lze jej vnímat jako určité teoretické zastřešení. Další studie se totiž už zabývají jednotlivostmi. Lze v nich vystopovat společný rys: zaujetí pro náboženskou víru v Česku nezadržitelně slábne, takže přiřazení našeho státu mezi nejvíce ateistické má své opodstatnění.

hist1

Některé se týkají jednoho konkrétního místa. Například Magdalena Myslivcová přibližuje minulé i současné dění v jihočeském městě Písku, dovozujíc narůstající lhostejnost k náboženským záležitostem. Kořeny přitom netkví jen v uplynulém období komunistické nadvlády, ale sahají mnohem dále do minulosti, do předmnichovské republiky i před ní.

Výmluvné je třeba zjištění, že záhy po pádu minulého režimu sice narostl počet lidí náboženstvím oslovených, avšak po několika letech se vše vrátilo k dosavadnímu sestupnému trendu. Je jen škoda, že nenahlédla také do "přidružených" vesnic (třeba Putimi), kde písečtí duchovní rovněž sloužili bohoslužby a pokoušeli se - nepříliš úspěšně - přilákat co nejvíce svých oveček.

Převažují ovšem zamyšlení, která mapují dílčí, časově vymezené tematické okruhy. Tak se dočteme o Jednotě katolických tovaryšů nebo o vysokoškolských studentech protestantského vyznění, v obou případech na přelomu 19. a 20. století, o proměnách náboženství a konverzích k němu ve stejném období. Samozřejmě nesmí chybět ani ohlédnutí za postavením církví v socialistickém Československu.

Probírají se ovšem i témata zdánlivě odlehlejší, třeba zpopelnění zesnulých, které dlouho vyvolávalo spory a pochyby, zda je přiměřeně důstojné a zejména zda se nepříčí křesťanské věrouce. Tematicky výlučný je pak náhled za oceán, na pohřbívání českých vystěhovalců v Americe - leckde tam narazíme na České národní hřbitovy.

hist2

Autoři se několikrát dotýkají německých skupin obyvatelstva (německy mluvící evangelíci v první půli minulého století) a jejich vztahu k rostoucímu nacionalismu, situace na Šluknovském výběžku. Známý historik Josef Šebek se obrátil k německým akademickým spolkům, opět v dobovém kontextu vzestupu nacistického hnutí.

Luboš Kropáček se zaměřil na muslimské přistěhovalecké komunity, ale bohužel se vyhnul vztahu muslimů k „nevěřícím“. Dostatečně neprověřil, zda zásady uplatňované mezi souvěrci bývají dodržovány i v kontaktu s jinověrci či bezvěrci (což se týká například kriminality). Veronika Seidlová zacílila na téměř neznámou skutečnost: František Škroup, (spolu)autor české národní hymny, pracoval v židovských službách, působil v synagoze v pražské Dušní ulici. Příspěvek se ovšem vyznačuje širším záběrem, dotýká se vývoje židovské náboženské hudby a jejího místa v bohoslužbě.

Kniha rovněž zahrnuje odraz náboženství v umění a literatuře. Seznámíme se s diskusemi ohledně dostavby svatovítské katedrály na Pražském hradě - ovšem v době předbřeznové, tedy před rokem 1848; muselo uplynout ještě několik desetiletí, než k přestavbě skutečně došlo, dokončena byla až roku 1929. Nalezneme postřehy o náboženských motivech v českých cestopisech, vydávaných během 19. století. 

hist3

Lze jen litovat, že v okruhu „náboženství a umění“ zůstaly zcela pominuty zajisté přitažlivější kapitoly, zejména v souvislosti s filmem (rozhlasem, televizí). Nejspíš by mnohým čtenářům byly bližší nežli mnohdy školometsky pojednané výpovědi o více či méně odtažitých záležitostech.

Miloš Havelka a kolektiv: Víra, kultura a společnost.
Vydalo nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec 2012. 523 stran.
Hodnocení: 70 %

Foto: Pavel Mervart, www.ierablog.org, www.paranormal-activity.estranky.cz, www.cestovatel.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Vladimír Brabec: Conneryho miluju, ale naštval mě, pacholek! (1.část )

Brabec perexNa rozhovor se skvělým hercem a znamenitým dabérem Vladimírem Brabcem jsem dorazila s asi 20 minutovým zpožděním. Dole mi otevřela jeho manželka a poslala mě nahoru – prý už na mě čekají a ona že...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

(Někteří) věrni zůstali

sluzb200Poměr populace České republiky ke šlechtě je dán několika historickými paradigmaty – situací po Bílé Hoře; nacionalismem devatenáctého století a především komunistickou propagandou po roce 1948, která v sobě spojila nejen jí vlastní odpor k aristokraci...

Z archivu...


Výtvarné umění

ARCOLOR festival mladé módy
ImageChceš ukázat široké veřejnosti svůj talent? Jsi začínající módní tvůrce ve věku 18-35 let, student, absolvent či profesionál a chceš prezentovat svou tvorbu?
...

Divadlo

Na podzim do divadla: Divotvorný hrnec

divotvorny hrnec 200O prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte! Jedním z tipů je Divotvorný hrnec v podání Městského divadla ...

Film

Zahajovací večer Severského filmového podzimu

sfp 200Severský filmový klub zahájil ve čtvrtek 9. listopadu v kině Lucerna další ročník festivalu Severský filmový podzim. Jeho cílem je přiblížit divákům severskou filmovou tvorbu a vybrat to nejlepší co se v poslední době urodilo. Filmy se promítají v originálním znění s českými ...