Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Poměr populace České republiky ke šlechtě je dán několika historickými paradigmaty – situací po Bílé Hoře; nacionalismem devatenáctého století a především komunistickou propagandou po roce 1948, která v sobě spojila nejen jí vlastní odpor k aristokracii jako „vykořisťující třídě“, ale také nacionalismus a šovinismus.

Že nic není černobílé, dokazuje nová kniha Zdeňka Hazdry s názvem Šlechta ve službách Masarykovy republiky, s podtitulem Mezi demokracií a totalitními režimy. Vyšla jako 12. svazek edice Šlechtické rody Čech, Moravy a Slezska v nakladatelství Lidové noviny a zajímavostí je, že tentokrát není svazek věnován dějinám konkrétního rodu, jak je v edici obvyklé, ale dosud ve větší míře neprobádanému tématu – vztahu příslušníků aristokracie k nově vzniklé Československé republice.
Jedná se vlastně o knižní verzi autorovy disertační práce, obhájené v prosinci 2013 na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde vystudoval Katedru historie se specializací na moderní dějiny. Snaží se v ní zjistit motivaci vedoucí příslušníky někdejšího šlechtického stavu pro vstupování do služeb republiky, která de facto šlechtu jako takovou neuznávala a k tomu ji ještě po právní stránce zrušila, a jak se to odrazilo na jejich životech.
Hazdra se uvedenému tématu věnuje do hloubky mnoho let a na publikaci je to znát. Nesnaží se o černobílé vidění a na základě důkladného studia dostupných pramenů dokazuje, že ne všechny šlechtické rody na našem území smýšlely protičesky a že ti druzí mnohdy viděli v podpoře německé, konkrétně nacistické, politiky možnost odčinění pozemkové reformy, která je citelně zasáhla na majetku, a také zrušení šlechtických titulů.
Autor rozdělil knihu na dvě části. V první – nazvané Z výsluní na okraj společnosti – česká šlechta v první polovině 20. století (1918–1945/1948) – po teoretické stránce plasticky přibližuje situaci, ve které se ocitla česká aristokracie po skončení první světové války. Jako správný historik nestojí a priori na žádné straně „nepřátel“. Snaží se nalézt pravdivý obraz tehdejší skutečnosti. Popisuje politické ovzduší i reakce šlechty na změny poměrů. Připomíná, že některé rody se hlásily k Čechám po topografické, nikoli nacionální stránce, což vadilo přívržencům jazykového dělení, tj. přístupu Josefa Jungmanna („Čech je ten, kdo česky mluví“) a také, že to byla šlechta, která sepsala prohlášení věrnosti československé republice (texty přidány jako příloha publikace) v období zvýšeného ohrožení republiky a počátku války. Upozorňuje na její příslušníky v odboji proti nacismu, aniž by opomíjel kolaboranty z jejích řad. Závěrečná kapitola první části si pak všímá postavení šlechty po skončení války.

Autor publikace se tématu věnuje už mnoho let a uspořádal i několik tematických výstav

Druhá část publikace, která dala název celé knize, tedy Šlechta ve službách Masarykovy republiky, popisuje vztah mezi příslušníky aristokracie a státní moci, potažmo přímo s představitelem státu Tomášem Garrigue Masarykem. Na konkrétních případech tak přibližuje vztah hraběcího rodu Bořek-Dohalských z Dohalic, knížete Františka Schwarzenberga, Maxmiliána Erwina knížete Lobkovicze a Jindřicha hraběte Kolowrat-Krakowského.
Jedná se o publikaci potřebnou a ideologicky nezatíženou. Autor fundovaně popisuje a hodnotí.
Knihu doplňují unikátní fotografie, často ze soukromých archivů.

Autor: Zdeněk Hazdra
Název: Šlechta ve službách Masarykovy republiky (Mezi demokracií a totalitními režimy)
Nakladatel: NLN, s. r. o. Nakladatelství Lidové noviny
Rok vydání: 2015
Počet stran: 334
ISBN: 978–80–7422–337–2
Hodnocení: 100 %

https://www.nln.cz/knihy/slechta-ve-sluzbach-masarykovy-republiky-mezi-demokracii-totalitnimi-rezimy/