Kultura21.cz

Při procházce Prahou můžete v parku na Karlově náměstí narazit na ponuré dřevěné baráky obehnané plotem s ostnatým drátem a střežené strážní věží. Nad bránou, kterou zdobí nápis Arbeit macht frei, rozpíná svá křídla  říšská orlice. Zástupy kolemjdoucích vcházejí dovnitř a ocitají se v koncentračním táboře, který zde plní funkci výstavní síně.

Nezisková organizace Post Bellum, která již jedenáct let zaznamenává svědectví pamětníků 20.století, v tomto netradičním prostoru připravila výstavu Atentát na Heydricha, jejimž úkolem je připomenout sedmdesáté výročí atentátu prostřednictvím sedmdesáti příběhů z doby druhé světové války.

Stavba chce, podle organizátorů, symbolizovat nejen hrůznou nacistickou vyhlazovací mašinerii, má ale i přímou souvislost s událostmi před 70 lety. „24. října 1942 nacisté popravili v koncentračním táboře Mauthausenu přesně 261 československých občanů, z toho 126 mužů a 135 žen. Celé rodiny parašutistů, odbojářů a jejich spolupracovníků byly tady během jednoho dne popraveny. Je to jedna z nejděsivějších nacistických odvet, jako jsou Lidice, Ležáky, popravy v Kobylisích, utrpění vězňů v Malé pevnosti Terezín, mučení odbojářů v Petschkově paláci a další "odvetné" nacistické akce. Každý zná vojáky Gabčíka a Kubiše, kteří zabili Heydricha, ale ty, kteří jim pomáhali a zaplatili za to životem, nezná skoro nikdo,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.

Ve třech dřevěných barácích a v úzkých uličkách mezi nimi jsou prezentovány vzpomínky lidí, z nichž polovinu tvoří pamětníci, jejichž vyprávění Post Bellum zaznamenalo (jedná se o vyprávění odbojářů, kteří vojáky z Anglie schovávali, dětí, kterým nacisté popravili rodiče, lidických žen, náhodných svědků oněch událostí, aj.) a druhou polovinu tvoří lidé, kteří zemřeli mnohem dříve, než mohli svůj životní příběh předat druhým. Jsou to vojáci Gabčík, Kubiš, Opálka, Bartoš, Valčík a další z mnoha paraskupin vysazených do protektorátu, ale i obyvatelé, kteří jim pomáhali.

 
Nedílnou součástí mozaiky příběhů jsou i příběhy těch, kteří selhali - spolupracovníků gestapa Karla Čurdy, Viliama Gerika či Ladislava Vaňka. Nechybí ani portréty sedmi nacistů, kteří nesou přímou odpovědnost za nelidské zločiny, ať už je to Heydrich, Frank či Geschke.

Návštěvníci výstavy si vzpomínky pamětníků mohou nejen přečíst, ale i vyslechnout ze záznamu, který je zde vysílán. V jednom z baráků se nachází též promítací sál, v němž jsou promítány dokumenty a filmy.

Každého doslova zamrazí při pohledu na zeď pokrytou fotografiemi mužů a žen popravených v Mauthausenu v souvislosti s atentátem a  na výškoměr tzv. Genickschuss, který v Mauthausenu fungoval jako popravčí zařízení.

Výstava byla zahájena 27. května v den atentátu a bude ukončena 18.června, kdy parašutisté padli v boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje, v sousední Resslově ulici. Podle informací organizátorů za první týden shlédlo výstavu již přes 10 000 návštěvníků.

Doprovodný program na http://www.heydrich70.cz/doc/70_program.pdf

Atentát na Heydricha – sedmdesát příběhů Paměti národa
Datum a místo konání: 27. 5. - 18. 6. 2012 Karlovo náměstí, Praha
Pořadatel: Post Bellum (postbellum.cz, heydrich70.cz, pametnaroda.cz)

Zdroj foto: autorka článku