Kultura21.cz

Velikonoční kraslice je tradičním symbolem zrození života. Stávala se odměnou pro koledníka, který jaksepatří vyšlehal pomlázkou ženu v domě. Vejce ale měla posvátnou moc a dokonce se vkládala i do hrobů zemřelých. Jedno z nich, obzvlášť cenné zlaté, se našlo třeba v královské hrobce v Sumeru.

Vejce jako zdroj života měly magickou energii a právě kvůli své zázračné síle se na ně zobrazovaly nejrůznější jednodušší či složitější ornamenty. Dnes už sice na jejich čarovnou moc asi těžko někoho nachytáme, nicméně nádhernými obrázky zdobená vajíčka nám jako zpestření očekávání jara zbyla dodnes. A jak se zhotovují a co znázorňují?

Červená znamená lásku, modrá smutek

Slovo kraslice je odvozené ze staroslovanského krasnyj, což znamená červený. V barevné symbolice se nejčastěji objevovala červená barva. Dívka, která měla už vyhlédnutého ženicha, hocha, na něhož si myslela v nejtajnějším koutku své duše, si pro něho o velikonoční koledě připravila krásnou, plnou červenou kraslici. Takovou od ní nedostal nikdo jiný. Musela být plná, žádné výdumky čili prázdné skořápky, ty naopak znázorňují smrt a slouží ke zdobení Morany! Na vajíčkách by se podle tradic neměla objevovat modrá barva. Modrá protože jde o barvu smutku.

Výdumky jsou záležitostí až moderní doby, kdy se kraslice zdobené různými technikami staly i dobře prodejným artiklem. Plná vejce by se zkazila a tak jsme v nové době sáhli po jejich univerzální, celoročně použitelné variantě.

Za první nález kraslice se u nás v Čechách považuje objev z vykopávek ve Velkých Hostěrádkách na jižní Moravě. Objevené vyškrabované vejce na černém podkladě pochází z 11. století.

Zdobení vyžaduje trpělivost: od slámy až po drátky

Úplně nejjednodušší technikou je barvení vajec pomocí přírodních surovin. Nejčastěji se používají slupky z cibule, vajíčka jsou pak nádherně zlatavě tmavohnědá. Trávou dosáhneme zase zelenou barvu. Docela hezkého efektu docílíme tím, když použijeme nějakou vylisovanou květinku, přiložíme na vejce a zabalíme do staré punčochy nebo do gázy a obarvíme. Výsledkem je bílý obrázek kytičky na barevném pozadí.

Velmi starou lidovou technikou je batika voskem. Na bílé vajíčko začínáme malovat roztaveným horkým voskem a vajíčko postupně namáčíme do barev od nejsvětlejšího až po nejtmavší odstíny. Vosk vždy zakrývá barevnou plochu, a když ho odstraníme, získáme batikovaný vzor. Výsledkem jsou například oranžovo- červeno-černé vzory (vnorovská batika). Variantou voskové techniky je čisté zdobení vajec barevným voskem, který vytváří na povrchu plastický reliéf.

Jinou možností, jak vejce zkrášlit je vyškrabování-gravírování. Vyžaduje ovšem pečlivost a trpělivost. Vajíčka nejdříve obarvíme a potom zbroušeným pilníčkem vyškrabujeme nejrůznější ornamenty, převážně květiny.

Starou technikou zdobení je i cibulákový vzor převzatý ze známé keramiky. Vejce se malují modrou tuší a pak lakují bezbarvým lakem.

Oblíbenou technikou je polepování slámou nebo sítinou jezerní. Obarvená vajíčka se polepují drobnými kousky slámy, nejčastěji do vzorů například hvězdic, ovšem fantazii se meze nekladou. Důležitá je příprava materiálu. Je třeba najít kvalitní slámu, která se také namáčí do vody.

Složitou a na čas a šikovnost náročnou technikou je i drátkování. Vydutá vajíčka se oplétají měkkým měděným drátkem v různých vzorech.

Úplně novodobou, nicméně docela efektní technikou je dírkování. Do vypouklých vajíček se opatrně vyvrtají dírky a pak se vejce ozdobí roztaveným buď barevným, nebo bílým voskem. Někdy se také mohou hned po navrtání dírek obarvit a pak zkrášlit bílým voskem.

Kraslice po celý rok

Nestačí-li vám pokochat se krásou kraslic na Velikonoce a chcete-li je mít před očima celý rok, můžete navštívit Galerii kraslic na adrese Libotenice 40, Litoměřice. Právě tady sídlí česká Asociace malířek a malířů kraslic, která zde po dohodě umožní prohlídku své unikátní sbírky.

Zdroj foto: kraslice.com