Již lidé v pravěku si všímali zákonů přírody. Tehdy se přírodních úkazů báli a připisovali vše mocným bohům. Trvalo hodně let, než se člověk naučil přírodu využívat, ale stále žil v souladu s ní. V posledních tisíciletích začal přírodu zneužívat a ta mu vrací, dává jasně najevo, kdo je na Zemi pánem.
Dávno člověk přišel na to, že z trojice voda, země a vzduch je nejcennější právě voda. Bez ní dlouho nevydrží člověk, ani příroda. Proto si vody velmi vážil, opatroval a pozoroval její zákonitosti. Čištěním studánek, potůčků a potoků až po velké řeky. Stavěl u nich mlýny i pily, svážel dřevo na velké vzdálenosti a naučil se toky pozorovat. Když voda klesla pod určitou hladinu, přišla neúroda a s ní hlad. Většinou se orientovali podle velkých kamenů ukrytých v korytech, které označovali za hladový kámen. Aby vodu zadržovali co možná nejdéle, začala od 17 století na Vltavě stavba jezů pro voroplavbu. Ve třicátých letech minulého století vznikají na Vltavě první dvě přehrady pro plavební účely. Po II. světové válce se ve výstavbě dalších přehrad pokračovalo, jejich význam byl zaměřen na výrobu elektrické energie a ochrany před povodněmi. Poslední, devátá přehrada Vltavské kaskády byla dokončena v roce 1992. Zásah do přírody a života lidí byl značný. Výstavbou byly zničeny jedinečné přírodní (např. Svatojánské proudy) i historicky cenná místa, ustoupit musely vesnice a osady.
V Čechách je nejznámější hladový kámen na řece Labi v Děčíně u Tyršova mostu. Právě po výstavbě Vltavských kaskád je vidět častěji. Nejstarší záznam je z roku 1159. V roce 1800 byl na něm vytesán německý nápis, „Spatříš-li mne, plač“. Obnovy se dočkal v roce 1911 a byl obezděn pískovými bloky. Dodnes je částečně čitelný i nápis, který tam nechal údajně vytesat majitel továrny na pumpy z Lutína. „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“. Nejstarší dochovaný čitelný záznam je z roku 1616, mnoho nápisů je dnes už nečitelných, zničily je lodě. I dál na Labi v Sasku jsou hladové kameny v Pirně nebo Schönebecku u Magdeburgu.
Existuje i místo, kde „hladový kámen“ rádi vidí. Na řece Mosele v Pünderichu neznamená sucho, bídu a hlad, ale dobrý rok pro víno.
Prameny a foto : Český hydrometeorologický ústav v Ústí nad Labem
| < Předchozí | Další > |
|---|
Milan Tesař (1964) je český spisovatel, scenárista a novinář. V roce 1987 nastoupil jako redaktor kulturní rubriky Zemědělských novin, za tři roky se stal členem první redakce nově vycházejícího časopisu Reflex. V roce 1993 pracoval ve společ...
Historiky odjakživa přitahovala druhá půle 18. století, kdy se zvolna prosazovalo národní obrození – po dlouhé průrvě zaviněné bělohorskou katastrofou. Výklady se různily, mnohdy vycházely z právě vládnoucí ideologie. Reprezentativní ...
Možná se vám zdá, že v lednu kultura společně s krajinou spí. Opak je ale pravdou a i nyní můžete narazit na velmi zajímavé akce. Jednou z nich je i vernisáž výstavy francouzského malíře Christophe Bojarski v Hradci Králov...
Historické období mezi 8. a 13. stoletím se v islámu označuje jako zlatý věk. Zatímco Evropa procházela temným středověkem, bojovala proti různým nájezdům a teprve se v ní ustalovaly budoucí národy, na Dálném východě probíhal obrovský vědecký, ekonomi...
Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003) mohl být jedním z posledních skvělých filmů s Arnoldem Schwarzeneggrem, ale naštěstí svou kariéru předčasně neukončil a točí dál. V příběhu se má postarat o zmateného ...