Do kostnice kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory se vrátil zrekonstruovaný lustr z lidských kostí, který v roce 1870 vyrobil František Rint. Téhož roku 1870 provedl František Rint, stavební mistr a řezbář z České Skalice ve službách Schwarzenbergů, výzdobu podzemní kaple pomocí kostí a lebek z původních pyramid. Kosti dezinfikoval a vybělil chlorovým vápnem a kromě lustru se ve výzdobě objevil například kalich nebo i erb majitelů panství.
V roce 2014 byly zahájeny přípravy na restaurování části kosterní výzdoby hřbitovního kostela Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory. Vše začalo mapováním a vypracováním podrobných nákresů kosterní výzdoby. Následně byly testovány technologie oprav, aby bylo zjištěno, která z nich bude pro výzdobu nejšetrnější. V roce 2015 byly zahájeny restaurátorské práce na výzdobě v okolí lustru, pod klenbami a v čele kleneb. V roce 2016 bylo rozhodnuto o restaurování lustru z kostnice z důvodu havarijního stavu dřevěné konstrukce lustru. Postupně byly demontovány jednotlivé části lustru. Kosterní pozůstatky prošly konzervačním procesem, aby bylo možno lustr znovu sestavit.
Jednotlivé kosterní pozůstatky, z nichž byl lustr sestaven, byly připevněny na dřevěné konstrukci, která byla vlhkem a dobou značně poškozena a nebylo možno ji zachránit. Restaurátoři podle nákresů a fotodokumentace vyrobili konstrukci novou. Připojení kostí ke konstrukci bylo původně řešeno hřeby, ty dobou značně zrezly; proto je nové připojení řešeno vruby. Po sestavení se lustr vrátil zpět na své místo. Následovat budou další části kosterní výzdoby kostnice a současně s tím probíhá rekonstrukce celého objektu hřbitovního kostela Všech svatých.
Kostnice je podzemní kaple Hřbitovního kostela Všech Svatých, který byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného v roce 1142. Kostelík byl vystavěn ve 14. století.
Po morové ráně roku 1318 zde bylo pochováno na 30 tisíc zesnulých; dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem. Požár částečně zasáhl také stavbu hřbitovního kostelíka.

Na začátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichla. Stavbu bylo nutné staticky zajistit; proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně. Ve stylu svého specifického architektonického projevu (tzv. barokní gotika) upravil i interiér.
Barokní štít mezi věžemi nese sochu Panny Marie - Neposkvrněné početí od Matěje Václava Jäckela z roku 1709. Od téhož autora je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostnicí. Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka.
Světoznámá Kostnice v Sedlci u Kutné Hory dnes patří s více než 250 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky Středočeského kraje.

Zdroj a ilustrační foto: Římskokatolická farnost Kutná Hora - Sedlec
| < Předchozí | Další > |
|---|




Ve vydavatelství OneHotBook právě vyšla audiokniha DNA od islandské autorky Yrsy Sigurðardóttir. Namluvila ji herečka Klára Cibulková, se kterou vám nyní přinášíme rozhovor.
V dobách, kdy ještě neexistovala televize, ba ani rádio, byly dlouhé zimní večery jako stvořené k činnostem, které vyžadují trpělivost a zaberou hodně času. Patří mezi ně například i draní peří.
Výstava „Jan Honsa (1876 – 1937) - Samotář se srdcem venkovana“ je pokračováním cyklu, ve kterém Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje významné osobnosti české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Jak podtitul výstavy napovídá malíř a...
Oblíbený Den otevřených dveří s prohlídkami pro veřejnost chystá v úterý 8. září pražské Švandovo divadlo. Divadlem a jeho zákulisím provedou zájemce například herečky Bohdana Pavlíková, Natálie Řehořová, Marie Štípková, herec O...
Do dějin kinematografie nespadá jen filmová tvorba samotná, ale vše, co s ní souvisí – včetně společenských a politických kontextů, včetně toho, jakým způsobem se dostávala k publiku, jak jím byla vnímána, jaký byl o ni zájem. Například p...