Sedláci si dělají, co chtějí
Kultura21.cz

Sedláci si dělají, co chtějí

sedlaci-si-delaji-co-chteji 200Historik Jaroslav Čechura se u příležitosti svého životního jubilea (koncem loňského prosince oslavil šedesátiny) dočkal sborníku, který shrnuje jeho nevýznamnější, dosud jen časopisecky zveřejněné stati. Kniha nese název Sedláci si dělají, co chtějí a čtenář v ní nalezne reprezentativní průřez soubor studií o sociálních aspektech středověkých i raně novověkých dějin, ať již se jedná o 14. či 15. století, dobu předbělohorskou nebo selské bouře po násilné katolizaci i znevolnění podaného obyvatelstva.

Čechura patří mezi historiky, kteří se neomezují na popis politické sféry, ale naopak se zajímají o to, co se skrývá pod takzvaně "velkými dějinami", zkoumají řekněme mikrohistorii. Pátrá v archivech, aby zjistil, jak (si) žili obyčejní lidé, podřízení té či oné vrchnosti. Upřednostňuje přitom sociální rozměr jejich existence, proto zkoumá vývoje cen i obchodování, způsob hospodaření, postavení poddaného.

Otištěné studie, pocházející z let 1985 až 2011, jsou rozčleněny do čtyř oddílů. V prvním nalezneme texty s více či méně výrazněným teoretizujícím dopadem. Důležitým aspektem se tu vedle hospodářských aspektů stává také demografický zřetel, tedy zohledňování počtu obyvatel. Dovíme se tu třeba, že při velkých morových ranách vymřely rozsáhlé skupiny obyvatelstva, a to v celoevropském kontextu, například v polovině 14. století mohla vyhynout až polovina obyvatelstva!
Vznáší otázku, zda křivolaký populační vývoj lze považovat za hlavní hnací sílu hospodářského vývoje ve sledovaném období.

Čtenářsky vděčnější budou zajisté texty o fungování velkostatků, shrnuté do dvou oddílů - jeden nahlíží do středověkých (předhusitských) Čech, druhý do raně novověké doby. Všímá si přitom konkrétních případů, ukazuje, jak církevní i světská vrchnost organizovala své podnikání. Často přitom vychází ze situace na jihu Čech. V prvním případě obhlíží například počínání města České Budějovice při vytváření a správě svého majetku nebo klášterní velkostatky. V druhém oddílu rozebírá zejména hospodaření šlechtických velkostatků v předbělohorském období, tedy před rokem 1620 - několikrát se vrací zejména k hospodaření Smiřických a Pernštejnů.

sedlaci Plan Trebone 1699

Závěrečný čtvrtý oddíl je věnován každodennímu životu nižších vrstev středověké a raně novověké společnosti. Na základě podrobného průzkumu archivních fondů načrtává, jaký podob nabývalo tzv. člověčenství, tedy vyjádření poslušnosti poddaných vůči vrchnosti, osvětluje mechanismus selských bouří a jejich rituály, v popředí zájmu se ocitnou i sexuální prohřešky. Na případu sedláků patřících osvícenému rožmberskému feudálu Petru Vokovi (na snímku) však také demonstruje prosperitu vesnického obyvatelstva, jen minimálně zatíženého poddanskými povinnostmi. Rožmberkům patřila rozsáhlá území na jihu Čech, mimo jiné i Třeboň, jejíž plán (na obrázku) posloužil jako podklad pro obálku knihy.

K nejzajímavějším a možná i nejprovokativnějším, protože boří ustálené představy, patří průzkumy toho, co vše obnášela robota, tedy nucené práce na panském. Čechura opakovaně (nejen v pojednání o Vokových poddaných) dospívá k závěru, že v předbělohorském období na mnohých místech téměř vymizela, nahrazena námezdním vztahem, že poddaní mohli vcelku snadno migrovat. Šlechtické dvory měly být soběstačné a potřebné práce zajišťovaly vlastními silami. Nachází v tom jakési zárodky budoucího kapitalistického uspořádání.

Už několikrát jsem se na tomto webu podivil, že tuzemští historici převážně studují poměry na šlechtických velkostatcích, a víceméně pomíjejí, jaká situace vládla na vsích poddaných mocným městům, mezi která například patřilo - mám-li zůstat v jižních Čechách - královské město Písek. Navíc vyvstává otázka, zda předkládaným zjištěním ohledně (ne)existenci roboty, případně jejího (ne)vymáhání, v předbělohorských dobách lze přisuzovat obecnější platnost, jak z Čechurových textů vysvítá.

sedlaci petr vok

Námitky vznášejí i autorovi kolegové - například Josef Grulich (v knize Populační vývoj a životní cyklus venkovského obyvatelstva na jihu Čech v 16. až 18. století) vznáší dotaz, zda tu není uplatněna spíše ilustrativní metoda, kdy jeden dílčí a omezený údaj je zobecněn, a zpochybňuje širší platnost jeho zjištění. Dokonce si není jist ani Čechurovou odbornou způsobilostí, když zmínku o jeho teoretických pracích klade do ironizujících uvozovek. Přinejmenším rozpačité stanovisko k Čechurovým vývodům Grulich ještě zostřuje příkrým odmítnutím přinejmenším jedné z diplomových prací, které Čechura jako pedagog na Filozofické fakultě UK vedl. Ostatně jejich seznam sborník přináší - nalezneme tu bezmála stovku položek.

Zbývá ocenit pečlivou přípravu dvacítky zařazených textů, kterých se jako editorky ujaly někdejší Čechurovy studentky Veronika Boháčová a Veronika Kucrová. Ověřily snad každé slovo, jak prozrazují i citační poznámky připojované k jednotlivým textům: pokud se v původním znění vyskytl odkaz na práci teprve chystanou k otištění, nyní jsou doplněny přesné bibliografické údaje.

sedlaci-si-delaji-co-chteji
Sedláci si dělají, co chtějí
Autor: Jaroslav Čechura; (eds. Veronika Boháčová a Veronika Kucrová)
Vydalo: Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2012, 451 stran.
Hodnocení: 90%

Zdroj foto: Nakladatelství Lidové noviny, stromytrebonska.cz


 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Rozhovor

Ohlédnutí za POŠEMBEŘÍ TOUR

Posemberi 200POŠEMBEŘÍ TOUR je název řady koncertů českobrodské rockové kapely CZ (Celé Znova), které proběhly v první polovině roku na území Pošembeří. Za turné jsme se ohlédli společně s baskytaristou a zpěvákem kapely Stanislavem Potměšilem.

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.

Čtěte také...

Vsaďte na kurkumu

kurkumova kucharka 200V září vydalo nakladatelství CPress kuchařku, která oslavuje jeden z nejzajímavějších antioxidantů na světě, kurkumu. Kurkumová kuchařka s podtitulem Objevte léčebné účinky a využití kurkumy v 50 receptech vám prozradí něco o původu tohoto koření, ale...

Z archivu...


Literatura

Klejinčino tajemství

 

Klejinka 200Klejinka. Krásná, tajuplná vila z počátku 20. století, projektována slavným Aloisem Fousem jako jeho prvotina, pro zámožnou rodinu továrníka Kleina. Po něm je i vila pojmenována.

...

Divadlo

NoD: Valentýn zasáhl a bolel!

altVe dnech 29. a 30. května se v experimentálních prostorech NoD uskutečnilo na jevišti pro jednoho herce představení další inscenace v oblasti alternativního divadla. Valentýn, název hry i hlavního hrdiny strhnul emoce, zasáhl a...

Film

Vykutálená parta z Madagaskaru je zpět

altČtveřice zvířecích uprchlíků z newyorské ZOO se k nám vrací ve svém třetím dobrodružství. Tentokrát je osud zavede do kasina v Monte Carlu, stanou se součástí bankrotujícího cirkusu doufajíce, že s jeho pomocí se dostanou nazpět do své milované domoviny, broo...