Praha 15. století byla rozbouřená a konfliktní

Středa, 17 Leden 2024 05:00 Jan Jaroš

Praha 15 stoleti perex MARTIN NODL patří k našim předním historikům, na jehož myšlenkově objevné knihy o dějích a mentalitě středověku jsme několikrát upozornili. Nyní se zájemci mohou začíst do nejnovějšího Nodlova počinu nazvaného jednoduše PRAHA 15. STOLETÍ. Univerzitní nakladatelství Karolinum se zasloužilo o vydání záslužné publikace, která dokazuje, že i téma již dříve podrobně zpracovávané může vydat smysluplné plody. Vždyť dějinami hlavního města se zabývali početní badatelé, už před více než půldruhým stoletím začal vycházet Tomkův monumentální Dějepis města Prahy, na který Nodl hojně odkazuje. A nezbývá než závidět, s jakou pílí a pracovitostí tehdejší dějepisci - s Palackým v čele - přichystali rovněž přetisky důležitých pramenů.

Ve stopách předchůdců

Také Nodl se vypravil v jejich šlépějích: jako přílohu připojil záznamy o udělování měšťanského práva na Starém Městě pražském v letech 1428-1441, samozřejmě dodržující původní latinské znění. Dodával toliko časové upřesnění jednotlivých záznamů, neboť výchozí text používá jako orientaci toliko náboženské svátky bez jejich bližšího určení. A čtenář si může položit otázku, jestlipak ještě dnes žijí potomci těch, kteří v bouřlivém 15. století dosáhli vážnosti i jmění?

Praha 15. století přibližuje v šesti kapitolách soupeření - případně i konflikty - mezi často znepřátelenými pražskými městy, Starým a Novým. Ukazuje, jak Staroměstská radnice fungovala jako místo volby českých králů, přibližuje mocenské struktury a zamýšlí se nad tím, kdo vlastně vládl městu, jak vyhlížela komunální politika. Zabývá se pohrdavým vztahem privilegovaných měšťanů k pouhému městskému obyvatelstvu, jehož ekonomická i politická práva byla silně okleštěná. Autor se rovněž dotýká náboženských konfliktů a vznáší otázku, nakolik se uplatňovala tolerance ohledně vyznávané víry (dlužno podotknout, že ateismus byl sotva myslitelný). Husitské války totiž vynesly do popředí právě věroučné střety namísto dřívějších nacionálních.

Praha 15 stoleti 2

Foto: kniha, Nejstarší pražská veduta z roku 1493 kolorovana pragensie

Půtky byly početné a týkaly se téměř čehokoli

Zajímavé jsou poznatky o dobovém podnikání, jmenovitě ilustrované spory o právo vařit pivo a obchodovat s ním, dotčené osoby se dokonce obracely na samotného krále. Závěrečná kapitola nahlíží do rozhádaného zákulisí při jmenování konšelů obou Měst a jistě ledasco prozrazuje o hájení prestiže, o touze po moci: tudíž bychom neměli být překvapeni ani současnými pletichami v pražském zastupitelstvu, které se čas od času vynoří (mám na mysli pletichy, nikoli zastupitelstvo).

Martin Nodl hojně čerpá z dobových pramenů (respektive jejich přetisků), dopodrobna zná, co všechno na dané téma sepsali jeho dávní i nynější kolegové. Svůj výklad opírá o množství detailů a příznačných jevů, aniž by ztrácel ze zřetele širší, řekněme celospolečenský záběr. Dokládá počínání lidí, jejichž osudy vytáhl z příkrovu zapomnění, všímá si kolektivního snažení například v případě cechů či obecněji podnikatelů spojených týmž zájmem. A také se zamýšlí nad vnějšími projevy mocenského postavení.

Kniha je čtenářsky náročná, ale stojí za přečtení

Praha 15. století předkládá náročnější, od senzacechtivosti oproštěnou četbu. Nodl ji však mnohdy koncipuje přespříliš odtažitě a nezáživně – nejspíš proto, že stati původně vyšly v odborných časopisech a sbornících. Oceníme, s jakou trpělivostí rozmotává složitá přediva často protichůdných zájmů, které ovlivňovaly a znejasňovaly zdánlivě průhledné události; každopádně však zaujme vícevrstevným přiblížením tehdejšího rozvažování. Zpodobní, jak citlivá byla otázka sebeprosazení, cti a důstojnosti. Přitom se kniha obejde bez jediné obrazové přílohy – jen titulní strana reprodukuje výřez ze širšího pohledu na Prahu, který původně vyšel v kronice Hartmanna Schedela, vydané roku 1493 v Norimberku. Výchozí podobu připojuji.

Takže nezbývá než před Martinem Nodlem smeknout pomyslný klobouk, neboť nejen prostudoval, ale hlavně promyslel dávnou, stále však inspirativní minulost, v níž lze nacházet až překvapivé styčné body s dneškem. Lidé se nijak zvlášť nemění, změnám podléhají jen kulisy, v nichž se pohybují.

Praha 15 stoleti 1