Obraz člověka v dílech biologů Darwina či Lorenze

Obraz člověka v dílech biologů Darwina či Lorenze

Komarek (2)

Kniha Darwin, Wilson, Portmann, Lorenz – Obraz člověka v dílech biologů od Stanislava Komárka přináší základní vhled do rozličných biologických teorií, který zajisté zaujme nadšence pro biologii. Jde tu však o mnohem víc, než o pouhé medailonky velkých biologů a jejich nahlížení člověka, teorií vzniku řeči, původu kultury a tak dále. Mnohem víc.

Červená pilulka biologie

Existuje rozšířená představa – jakýsi přežitek z dob osvícenství a pozitivismu – že vědní obory neustále postupují kupředu bez nějakých závažných zádrhelů. V biologii konkrétně jsme například mohli ze školy nabýt dojem, že na to vlastně ten Darwin kápnul už v půlce 19. století, osvětlil samotné principy přírody, a od té doby už jen všichni biologové šoupou nohama a doplňují zbývající prázdné stránky encyklopedie lidského vědění podle onoho Darwinova univerzálního klíče. Pokročilejší znalci biologie mohou vědět, že různí velcí biologové ten klíč tuhle trochu zapilovali, tady zase přebrousili a někteří odvážlivci či pseudovědci dokonce vyměnili za jiný – jakkoli se však klíč mění, víra v jeho univerzálnost většinou zůstává.

Stanislav Komárek nás však z tohoto naivního pohledu, kterému v pokročilejší formě mohou patrně věřit i někteří biologové, vysvobozuje a vede nás k onomu bolestnému paradoxu poznání: čím víc danou věc prozkoumáváme, tím více také zjišťujeme, jak málo toho o ní vlastně víme (a zdali vůbec něco víme). Jedná se nám tu tedy vedle dějin biologie také o filosofii vědy – to jest kritické myšlení o vědě a jejích metodách, obzvláště ale o jejích možnostech, omezeních a niterných omylech. Podívejme se na jeden krásný příklad ze samotného začátku knihy.

Tanec biologie s ideologií

„Je zcela nesporné, že živá příroda je v každé epoše sledována optikou struktury dobové společnosti a jejích myšlenkových proudů, přičemž jsou z ní vybírány jako z veliké samoobsluhy či do ní implantovány ty jevy, které ‚společenské klima‘ příslušné epochy odrážejí a potvrzují.“

Jako lidé se na přírodu vždy díváme jen a pouze z našeho lidského pohledu, jinak to zkrátka neumíme – vědou vzývaná „objektivita“ je jen nenaplnitelným ideálem. A co si budeme povídat, jako lidé jsme pořádně zahledění sami do sebe a vykládáme okolní svět podle našich potřeb. Bylo to tak už před Darwinem, nijak se to nezměnilo ani po něm.

Komunity lovců a sběračů, kteří i podnes věří v mýtický rámec světa, vidí ptáky i stromy jako naše vzdálené bratry, které trápí obdobné problémy jako nás. Teologie a křesťanská filosofie zase postavila člověka do středu božího stvoření, kde jsou ryby od toho, aby nás sytily, štěnice zase, aby nás budily. Osvícence 18. století fascinovala především představa zvířete-stroje a za romantismu se zájem o staré zříceniny hradů jaksi prolnul i se zvýšeným zájmem o staré fosilie z pradávných dob (čímž vzniká paleontologie).

A pak tu máme konečně Charlese Darwina, toho gentlemana z dob viktoriánské éry. Přišel se slavnou myšlenkou přírodního výběru, kdy i ten nejmenší živočich musí tvrdě bojovat o své místečko na slunci ve světě plném predátorů, konkurentů stejného druhu a omezených přírodních zdrojů... však už to jistě znáte. Tato revoluční biologická myšlenka se však nápadně prolíná s jinou revolucí, která v té době zahořela v Anglii – s průmyslovou revolucí. Velkoprůmyslníci bojují s konkurenty o výsluní na nově vznikajícím volném trhu, snadno nahraditelní dělníci zase dřou v jejich továrnách za mizernou výplatu, která tak akorát zajistí jejich přežití a reprodukci.

Jenže třeba takovým sovětským biologům stalinistické éry se takováto buržoazní biologie tak úplně nepozdávala a namísto toho přišli, jaká náhoda, s teorií o přizpůsobení se prostředí – v zemi, kde za nepřizpůsobivost hrozil gulag. Oproti tomu na západě přichází v 70. letech slavná Dawkinsova neodarwinistická teorie o sobeckém genu – tak nějak v době, kdy se světová ekonomika propadla do hluboké recese. A tak by se dalo pokračovat třeba i s německými biology z dob třetí říše i mnoha dalšími biology. Jaká je však pointa?

Šokovat intelektuálního maloměšťáka

Ve zkratce řečeno, biologické teorie jsou strukturálně (či chcete-li „podvědomě“) ovlivněny stávající ideologií, ve které samotní vědci nevyhnutelně vyrůstají a existují. Vytvářejí určitý model přírody kolem nás, a na jeho základě se pak vrací zase k člověku. K intelektuální tragédii pak dochází, když různí etikové a humanitní myslitelé opírají své rozličné teorie o člověku a jeho „přirozenosti“ právě poukazem na tyto biologické teorie, které vlastně ani neznají do hloubky. Je to takový sebe-potvrzující kruh. Výjimkou nejsou teoretici, kteří nás tak trochu chtějí ohromit okouzlujícími univerzalistickými teoriemi a šokovat čímsi nevšedním. To je Komárkovo poselství nejen pro humanitní a společenské vědy, ale zkrátka kohokoli, kdo se rád zaklíná libozvučnými frázemi o „zákonitostech přírody“ a o tom, co je a není přirozené.

„Velmi významný byl dopad zvulgarizovaných forem darwinismu na sociologii a politiku, zvláště v záležitosti legitimace boje a násilí mezi národy za ‚životní prostor‘, surovinové zdroje atd. (podobně jako mezi sebou bojují různá mraveniště, bojují spolu i lidské státy).“

Na závěr

Stanislav Komárek (*1958), mimo jiné žák Zdeňka Neubauera a příznivec fascinujícího biologa Adolfa Portmanna, působí jako profesor na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Univerzity Karlovy. Tato kniha v minulosti vyšla hned několikrát v různých podobách, pod různými názvy i pod různými nakladatelstvími. Poprvé už v roce 1998 a od té doby kniha prošla takovým – chtělo by se říct – edičním evolučním vývojem. Tentokrát vyšla již podruhé v Nakladatelství Academia v doplněném a rozšířeném vydání.

Komarek

Darwin, Wilson, Portmann, Lorenz – Obraz člověka v dílech biologů
Autor: Stanislav Komárek
Nakladatelství: Academia, 2021
Žánr: Dějiny biologie, Filosofie vědy
Počet stran: 196


 

Přihlášení



Soutěže

Zvířata nejsou bez citu

Nakladatelství Portál vydalo velmi zajímavou knihu. Zve nás do obrovského světa zvířecích smyslů. A je mi až hanba, jak člověk s těmito smyslově bohatými zvířaty zachází a je dojemné, když je někdo miluje a plně respektuje jejich potřeby.
Portál

Nevyhazujte dřevo a vyrobte si z něj jednoduše nějaký nábytek

Jednoduše ze dřeva s podtitulem Nábytek a předměty z nasbíraného dřeva je název knihy, která vyšla v nakladatelství Grada už v roce 2016 a loni se dočkala dotisku. Nadšení Antje Rittermannové je rozhodně nakažlivé!
Grada

Videorecenze knih

Rozhovor

Poznejte ... italský klavírista Giuseppe Devastato - rozhovor

Ve čtvrtek 21.listopadu se v Domě U Kamenného zvonu koná listopadový koncert "Festival Brikcius"- VIOLONCELLO A KLAVÍR II. italského klavíristy Giuseppe Devastata, žijícího v Madridu, a českého violoncellisty Františka Brikcia. Oba interpreti uvedou druhý díl skladeb pro violoncello a klavír. Uslyšíte 5 Stucke im Volkston a Fantasiestucke od německého skladatele Rob...

Hledat

Když se v písních stmívá

Album Martina Hejnáka Chmýří, které vlastním nákladem vydal v roce 2021, obsahuje 14 (relativně) nových či zrevitalizovaných skladeb. Jednotlivé songy nejsou příliš dlouhé, takže i přes jejich celkový počet výsledná stopáž jen o fous přesahuje 30 minut.

Čtěte také...

Když přestanou fungovat limity lidskosti

Limity lidskosti perexKdosi spočítal, že celými lidskými dějinami se táhne jediná konstanta – a sice válčení. Války měly společný rys: snahu protivníka za každou cenu zničit, vyvraždit, vyhladit třeba i památku na něho. Už od starověku známe, ž...

Z archivu...


Literatura

Román o městech na kolečkách požírajících se navzájem

smrtelne-stroje

Film Smrtelné stroje právě vstupuje do kin, ale jeho knižní předlohu si můžete přečíst už nějaký ten pátek. Autorem je britský spisovatel Philip Reeve a kniha vyšla s novou filmovou obálkou u nakladatelství Mladá Fronta.

...

Divadlo

Kočka na rozpálené plechové střeše
ImageLáska, hádky, chtivost, závist, nemoc, alkohol – život? Nadčasovou divadelní hru si tentokrát rozebralo Divadlo Šumperk pod režijním vedením Petra Štindla.
...

Film

Prolomení kódu Enigmy postrčilo soukolí světových dějin

KodEnigmy perexŽivotopisné válečné drama Kód Enigmy vypráví příběh matematického génia, který díky svému úžasnému talentu pomohl zkrátit 2. světovou válku a zachránil tak tisíce lidských životů. Profesor matematiky a kryptoanalytik Alan Turing se spol...