Seskok parašutistů v Nehvizdech 29. 12. 1941

památník Nehvizdy 29. prosince 2021 uplynulo 80 let od seskoku skupiny Anthropoid, československých vojáků Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, Moravana a Slováka, u nedalekých Nehvizd.

Parašutisté našli pomoc u místního faráře Františka Samka a místních sokolů (horoušanský mlynář Břetislav Bauman s manželkou Emilií, František Kroutil z Nehvizd, Jaroslav Starý ze Šestajovic), a tak se zahraniční a sokolský odboj v protektorátu spojily, aby pomstily stovky obětí první heydrichiády (489 bylo zastřeleno a 1673 posláno do koncentračních táborů) a potrestaly toho, jenž prohlásil, že Čech nemá na tomto /našem/ území co pohledávat. Zdánlivý klid v protektorátu narušila 29. 12. 1941 také skupina Silver A, jež seskočila za Poděbrady u obce Senice, a skupina Silver Bseskočivší u Kasaliček u Přelouče.

Ekonomická a kulturní germanizace a sociální demagogie vedoucí k odpolitizování českých lidí, tedy ke ztrátě národní identity, již běžela v plném proudu. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich měl konečné řešení české otázky připravené: germanizovat, vysídlit, hlavně inteligenci zlikvidovat. České vysoké školy byly od 17. 11. 1939 již zavřené, ale český dělník vyrábějící zbraně pro Říši musí podle Heydricha „dostat nažrat.“

Ale 27. května 1942 byl šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, jedoucí z Panenských Břežan do Černínského paláce, z „domova“ do práce, zraněn J. Kubišem hozenou bombou anglické výroby v zatáčce tehdejší Kirchmayerovy (přibližně Zenklovy) ulice směřující z Kobylis do Libně. Gabčíkův samopal sten gun se předtím zasekl. Atentátu byli vedle domácích odbojářů přítomni další padákoví agenti, jak je nacisté nazývali, Josef Valčík a snad Adolf Opálka.

Vysoký nacistický pohlavár, smrtihlav, zemřel 4. června na sepsi. Běsnící nacisté vyhlásili další stanné právo, za druhé heydrichiády opět umírali nevinní lidé, nervy národa byly vybičovány do krajnosti.

Tři týdny v úkrytu a sedm hodin boje

Sedm parašutistů různých skupin se skrylo v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, tři týdny až do Čurdovy zrady 16. 6. 1942 nacisté nic a nikoho neodhalili. Sedm hodin trval 18. června 1942 následný boj Adolfa Opálky, Jana Kubiše, Jozefa Gabčíka, Josefa Bublíka, Jana Hrubého, Jaroslava Švarce a Josefa Valčíka proti přesile, naši vojáci padli.

Josef Gabcik a Jan Kubis - Community

Jejich jména nalezneme na pamětní desce na střelami rozdrásané zdi, jejich busty v kryptě kostela přeměněné na Národní památník hrdinů heydrichiády. Před vchodem do kostela jsou na černých mramorových sloupech vyznačeny stovky jmen pomocníků parašutistů, kteří byli zastřeleni na střelnici v Kobylisích, v kasárnách v Ruzyni a 264 mužů, žen a dětí v koncentračním táboře v Mauthausenu během 24. 10. 1942. Pod písmenem B čteme Bauman Břetislav, Baumanová Emilie, jejich v době zatčení dvouletý syn Svatopluk přežil válku v Thomayerově nemocnici v Krči pod dozorem gestapa, pod písmenem S Jaroslav Starý. František Kroutil odešel po válce do emigrace, cenné údaje poskytl honební hajný Alois Šmejkal.

Strašlivá odplata

Za schvalování atentátu byl na rozkaz gestapa z Kolína poslední hodinu stanného práva 3. července 1942 v 19 h popraven v pardubickém Zámečku úvalský Vladimír Jankovský. Mezi deseti zastřelenými byla jedna žena, Marie Skořepová z Peček, a Josef Bláha a JUDr. Emil Říha z Českého Brodu.

Odplata za atentát byla strašná, 1 585 zastřelených plus počet umučených vězňů v koncentračních táborech včetně našich židovských obyvatel dosahuje kolem 5 000. Celý svět si uvědomil, také po nacisty vyhlášeném tzv. právním aktu vyhlazení Lidic a Ležáků, že klid a spokojenost v protektorátu Böhmen und Mähren jsou jen zdánlivé.

V důsledku událostí odvolaly vlády Velké Británie a Francie své podpisy pod mnichovskou smlouvou. V červenci 1942 uznaly československou vládu v exilu Sovětský svaz a Velká Británie, v září 1942 Svobodná Francie, což posílilo mezinárodní postavení čsl. exilu v čele s Dr. Edvardem Benešem, aby mohl lépe vyjednávat o obnovení původních hranic samostatného Československa a o transferu našeho německého obyvatelstva.

Odhalení nového památníku v Nehvizdech

V místě seskoku Kubiše a Gabčíka byl nad dálnicí v roce 2010 odhalen pomník, který ale bude součástí nádraží vysokorychlostní železniční dráhy. Proto představitelé městyse Nehvizdy odhalili 29. 12. 2021 ve 13 h nový památník v ulici U Hřbitova, pozváni byli příbuzní obou parašutistů a odvážných sokolů, církevní hodnostáři církve pravoslavné a katolické, historikové a starostové z okolí a všichni zájemci. Československá obec legionářská vyslala kolonu historických vozidel. V sokolovně byla připravena putovní výstava o výcviku čs. parašutistů ve Skotsku a kulturní program.

Jsme dnes schopni porozumět poselství minulosti? Jsme připraveni bránit svobodu i za cenu obětí?

V Nehvizdech stojí již památník obětem 1. světové války, také památník obětem 2. světové války. Památník připomínající bývalý mlýn a odvahu Baumanových se nachází naproti rybníku v Horoušanech. U stanice tramvaje Vosmíkových v Libni lze nalézt desku s upomínkou na atentát, na pražské radiále Prosecká byl na sloupu instalován památník Operace Anthropoid a domácího odboje. Jsme schopni jejich poselství porozumět?

Za 2. světové války zahynuly statisíce českých lidí na popravištích, v koncentračních táborech, na nucených pracích, na východní a západní frontě včetně bojů v Asii a Africe, také při přestřelkách s členy gestapa. Bez jejich obětí by český národ neexistoval, mluvili bychom jiným jazykem, pokud bychom se vůbec směli narodit. Jsme dnes připraveni svobodu bránit?

Zdroj foto: Josef Gabčík a Jan Kubiš - Community, www.nehvizdy.cz/mestys/udalosti-v-mestysu/aktuality/pamatnik-bude-mit-nove-dustojne-misto-1485cs.html