Otázka viny: Esej Karla Jasperse jde až na dřeň
Banner

Otázka viny: Esej Karla Jasperse jde až na dřeň

Tisk

Otázka viny"Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoli možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo měl iluze o výstavbě, založené na podvodu, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo už tenkrát, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit," píše Karl Jaspers.

 

Útlý spis německého filozofa pojednává o kolektivní vině. Po skončení 2. světové války si lidé často pokládali otázku: “Kdo za to vlastně může?” Na vině byli Němci jako celý národ. Otázka jejich viny se skloňovala ve všech pádech. Jaspers řeší vinu v globálním měřítku z ryze filozofického pohledu, kterému dává konkrétní aspekty. Jeho dílo nebylo přijato nejlíp, hrábl do vosího hnízda, sáhl až na dřeň... 

Kdo může za zločiny proti lidskosti? My všichni

Mezi základní 4 kategorie viny patří vina kriminální, politická, morální a metafyzická. V prvním případě se jedná o vinu zločince, který páchá zlo a porušuje tím zákon. V druhém případě, kdy jde o politickou vinu, vyplývá tato vina z odpovědnosti vlády nebo těch, kteří si ji zvolili. U morální viny jde o konfrontaci vojenského či politického nařízení ke spáchání zločinu (např. někoho zastřelit, popravit) a vlastního morálního nastavení, které toto v mnoha případech člověku neumožňuje (a přesto to udělá). V neposlední řadě je to metafyzická vina, kdy člověk pociťuje vinu za to, že on přežil, zatímco jiní lidé přítomní ve stejném prostoru a čase byli utýrání, zastřeleni, připraveni o život (např. v koncentračních táborech). Toto je nadčasové a aplikovatelné na mnohé další případy. 

Lidé by měli chtít slyšet o vině. Především o minulosti, o tom, co se stalo a na co by se nikdy nemělo zapomínat. Jaspers kolektivně viní Němce jako národ, a tím i sám sebe. Ovšem tato jeho filozofická úvaha byla přijata s velkými rozpaky. Knížku vydal v roce 1946, český překlad se k nám dostal poprvé v roce 1969. Opakovaně byly vydány dotisky, nakladatelství Academia nyní knihu vydává v roce 2021. Důležitá je také předmluva Ladislava Hejdánka s názvem Člověk a jeho “dluhy”, který zdůrazňuje, že německé slovo Schuld neznamená pouze vinu, ale také dluh…

Jaspersův pohled na otázku viny je silným a nadčasovým čtením, které vás nenechá v klidu. Já osobně s tímto názorem velice souzním, nijak mě nezvedá ze židle, že bych měla pocit, že to Jaspers trochu přehnal. Naopak mě zcela pohltilo a zadrásalo vědomí autentičnosti a pravdivosti jeho úvah a argumentů, které jsou nevyvratitelné. Události kolem 2. světové války a holocaustu dosud (a navždy) bude v lidech otevírat jejich 13. komnaty, narážet a odhalovat velmi silně bolestivé zubní nervy v kanálcích, až na dřeň. Ať už jsme holocaust a válku prožili, nebo ne, máme ji všichni v sobě. V otázkách kolektivní viny nejde o perverzní sebemrskačství, ale o přijetí zodpovědnosti a snahu o jakousi detoxikaci v rámci nápravy (která však nikdy nemůže být zrealizována). Vina vždy zůstává jako Jungův Stín a hořká pachuť na jazyku…

Karl Jaspers (1883 - 1969)

  • německý lékař (psychiatr) a filozof (představitel existencialismu)
  • v psychiatrii představil mimořádné pokroky v léčba na tehdejší dobu (nesouhlasil s tradičními postupy léčby, která byla otřesná)
  • přátelil se s filozofem Martinem Heideggerem (dokud se nepohádali, jak už to tak bývá)
  • během války mu (a jeho ženě) hrozila deportace do koncentráku (žena Ruth byla Židovka, nosili u sebe cyankáli pro případ nouze, naštěstí na to nedošlo)

Otázka viny − ukázka z knihy

Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoli možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo měl iluze o výstavbě, založené na podvodu, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo už tenkrát, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit.

(...)

Všichni máme spoluvinu na tom, že v duchovních podmínkách německého života bylo něco, co umožnilo vznik tohoto režimu. Musíme převzít vinu otců. Jsme politicky odpovědni za náš režim, za jeho činy, za začátek války v této dějinné situaci a za to, že jsme připustili, aby se na nejpřednější místa dostali vůdcové určitého typu.

Název: Otázka viny
Autor: Karl Jaspers
Předmluva: Ladislav Hejdánek
Počet stran: 157
Vydání: 2021
Nakladatelství: Academia
Hodnocení: 100 %

otazky viny

https://www.academia.cz/otazka-viny-dotisk--jaspers-karl--academia--2021


 

6. června

  • Jaroslav Seifert – Nobelova cena za lit. (1984)

    Jaroslav Seifert (1901–1986), český básník, jediný Čech oceněný Nobelovou cenou za literaturu (1984).

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Karlovy Vary

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Králové a císaři na zámku Krásné Březno

doba-kralu-a-cisaru plakat banVýstava Doba králů a císařů s podtitulem Lucemburské architektonické dědictví severozápadních Čech představuje kulturní dědictví, které na území severozápadních Čech vzniklo za vlády lucemburské dynastie, přibl...

Z archivu...


Výtvarné umění

Muž, který se uměl dívat

jodas perexNa Malostranském Úvoze, v nenápadné, nevelké galerii Josefa Sudka můžete vidět několik fotografií z díla mimořádného, avšak nedoceněného umělce Miroslava Jodase (1932 – 2013). Výběr fotografií na výstavě je sice malou, ale přesto názornou ukázkou...

Divadlo

Zaráz – Městské divadlo Zlín a Slovácké divadlo Uherské Hradiště opět po roce bilancují společnou přehlídkou

Zaraz2024 200Šest inscenací z nejnovějšího repertoáru Městského divadla Zlín a Slováckého divadla Uherské Hradiště - to je ZARÁZ, přehlídka jediných dvou profesionálních divadel působících ve Zlínském kraji. Ve třech dnech uvidí aktuální tituly kritici, publ...

Film

Filmová propaganda v sovětském Rusku a nacistickém Německu

pro200Richard Taylor se v záslužné knize Filmová propaganda zaměřil na prvoplánová propagandistická díla, která vychvalovala přednosti nejproslulejších totalitních režimů světových dějin, bolševického a nacistického, usilujících o vytvoření ideálního "nového člov...