"Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoli možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo měl iluze o výstavbě, založené na podvodu, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo už tenkrát, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit," píše Karl Jaspers.
Útlý spis německého filozofa pojednává o kolektivní vině. Po skončení 2. světové války si lidé často pokládali otázku: “Kdo za to vlastně může?” Na vině byli Němci jako celý národ. Otázka jejich viny se skloňovala ve všech pádech. Jaspers řeší vinu v globálním měřítku z ryze filozofického pohledu, kterému dává konkrétní aspekty. Jeho dílo nebylo přijato nejlíp, hrábl do vosího hnízda, sáhl až na dřeň...
Kdo může za zločiny proti lidskosti? My všichni
Mezi základní 4 kategorie viny patří vina kriminální, politická, morální a metafyzická. V prvním případě se jedná o vinu zločince, který páchá zlo a porušuje tím zákon. V druhém případě, kdy jde o politickou vinu, vyplývá tato vina z odpovědnosti vlády nebo těch, kteří si ji zvolili. U morální viny jde o konfrontaci vojenského či politického nařízení ke spáchání zločinu (např. někoho zastřelit, popravit) a vlastního morálního nastavení, které toto v mnoha případech člověku neumožňuje (a přesto to udělá). V neposlední řadě je to metafyzická vina, kdy člověk pociťuje vinu za to, že on přežil, zatímco jiní lidé přítomní ve stejném prostoru a čase byli utýrání, zastřeleni, připraveni o život (např. v koncentračních táborech). Toto je nadčasové a aplikovatelné na mnohé další případy.
Lidé by měli chtít slyšet o vině. Především o minulosti, o tom, co se stalo a na co by se nikdy nemělo zapomínat. Jaspers kolektivně viní Němce jako národ, a tím i sám sebe. Ovšem tato jeho filozofická úvaha byla přijata s velkými rozpaky. Knížku vydal v roce 1946, český překlad se k nám dostal poprvé v roce 1969. Opakovaně byly vydány dotisky, nakladatelství Academia nyní knihu vydává v roce 2021. Důležitá je také předmluva Ladislava Hejdánka s názvem Člověk a jeho “dluhy”, který zdůrazňuje, že německé slovo Schuld neznamená pouze vinu, ale také dluh…
Jaspersův pohled na otázku viny je silným a nadčasovým čtením, které vás nenechá v klidu. Já osobně s tímto názorem velice souzním, nijak mě nezvedá ze židle, že bych měla pocit, že to Jaspers trochu přehnal. Naopak mě zcela pohltilo a zadrásalo vědomí autentičnosti a pravdivosti jeho úvah a argumentů, které jsou nevyvratitelné. Události kolem 2. světové války a holocaustu dosud (a navždy) bude v lidech otevírat jejich 13. komnaty, narážet a odhalovat velmi silně bolestivé zubní nervy v kanálcích, až na dřeň. Ať už jsme holocaust a válku prožili, nebo ne, máme ji všichni v sobě. V otázkách kolektivní viny nejde o perverzní sebemrskačství, ale o přijetí zodpovědnosti a snahu o jakousi detoxikaci v rámci nápravy (která však nikdy nemůže být zrealizována). Vina vždy zůstává jako Jungův Stín a hořká pachuť na jazyku…
Karl Jaspers (1883 - 1969)
- německý lékař (psychiatr) a filozof (představitel existencialismu)
- v psychiatrii představil mimořádné pokroky v léčba na tehdejší dobu (nesouhlasil s tradičními postupy léčby, která byla otřesná)
- přátelil se s filozofem Martinem Heideggerem (dokud se nepohádali, jak už to tak bývá)
- během války mu (a jeho ženě) hrozila deportace do koncentráku (žena Ruth byla Židovka, nosili u sebe cyankáli pro případ nouze, naštěstí na to nedošlo)
Otázka viny − ukázka z knihy
Každý z nás má vinu, pokud zůstal nečinný. Pasivita ví, že je morálně vinna každým selháním, které zanedbává povinnost chopit se jakékoli možné aktivity k ochraně ohrožených, k ulehčení bezpráví, k odpírání zlu. Kdo se zúčastnil rasového šílenství, kdo měl iluze o výstavbě, založené na podvodu, kdo se smiřoval se zločiny, k nimž docházelo už tenkrát, ten je nejen odpovědný, nýbrž musí se morálně obrodit.
(...)
Všichni máme spoluvinu na tom, že v duchovních podmínkách německého života bylo něco, co umožnilo vznik tohoto režimu. Musíme převzít vinu otců. Jsme politicky odpovědni za náš režim, za jeho činy, za začátek války v této dějinné situaci a za to, že jsme připustili, aby se na nejpřednější místa dostali vůdcové určitého typu.
Název: Otázka viny
Autor: Karl Jaspers
Předmluva: Ladislav Hejdánek
Počet stran: 157
Vydání: 2021
Nakladatelství: Academia
Hodnocení: 100 %

https://www.academia.cz/otazka-viny-dotisk--jaspers-karl--academia--2021
| < Předchozí | Další > |
|---|





Jitka Ludvíková se narodila v roce 1981 v Jindřichově Hradci. Vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Šeď právnického života si zpestřuje psaním knížek, které jsou plné laskavého humoru, jenž přináší čten...
Nejrůznější traumata a bolesti, ať již rodinné nebo společenské, které se člověku nepodařilo zpracovat, strávit, vyrovnat se s nimi, často zůstávají jen zdánlivě potlačeny, vytěsněny, aby v (nejméně) příhodný okamžik vyhřez...
O 20. století kdosi moudrý prohlásil, že je stoletím vizuálním, kde hlavní úlohu v chápání i v hodnocení světa sehrává naše oko. Estetička Věra Beranová dodává, že oko je tím nejdůležitějším kanálem, kterým k nám proudí informace, kterým vnímáme kr...
Ve dnech 12. – 18. července se koná již 15. ročník pražského festivalu pouličního divadla Za dveřmi. Čekají vás divadelní a novocirkusová představení v podání českých i zahraničních umělců, ko...
Do kin před několika dny vstoupila letní komedie Přes prsty, která svým sportovním zaměřením vlastně může tak trochu připomínat Ženy v běhu. Dokáže se jim ovšem vyrovnat?