Zastavte barbarství!

Zastavte barbarství!

Tisk
ucs 1Podle informací z denního tisku plánuje „elita“ Národního muzea, ve spolupráci s Ministerstvem kultury, odstranit z panteonu svěřené budovy busty Julia Fučíka, Fráni Šrámka a dalších spisovatelů, slovem osobností české národní kultury. Prý byla jejich instalace „politicky motivovaná“, jen zabírají místa jiným, ovšem „nesporným“ osobnostem, jakými byly kupříkladu mocnář František Josef I., nejen v době senility přezdívaný „starý Procházka“, nebo Heinrich Clam-Martinic, jehož musí redakce nejmenovaných novin uvést s poznámkou, že byl „rakouský politik a ministerský předseda Předlitavska“. Julia Fučíka a Fráňu Šrámka dnes neznají snad jen absolventi a frekventanti našich svobodných polistopadových škol.
 
 
 
Oba po sobě zanechali dílo, včetně Reportáže psané na oprátce, jež se v r. 1995 dočkala 317. cizojazyčného vydání, a Stříbrného větru, které se natrvalo vepsalo do paměti našich národních dějin. Mají své čtenáře, obdivovatele, ctitele, kluby a společnosti. Pokud necháme stranou jen a jen politicky motivované invektivy, oba zůstávají oceňováni jak u nás doma, tak i v Evropě a v zámoří. Jinak řečeno, dosud se je nepodařilo totálně vymýtit ze všech našich knihoven, učebnic, televizních obrazovek, z živé paměti všech, kteří vědí, že vlast bez dějin („vlasti v dědictví nám dané“) a bez nestranného zhodnocení dějinného odkazu jest jen a pouhý prázdný prostor, jakýsi rám, do něhož bude vsazováno jakékoli plátno s jakýmkoli obsahem, ale vždy na základě zvůle těch, kteří se pasovali na „elitu národa“ a nadále chtějí rozhodovat, kdo je či není spisovatel, kdo byl či nebyl vlastenec, kdo se projevil jako hrdina, kdo patří či nepatří do panteonu naší vlasti. Dříve „se vyhazovali“ Masaryk a Beneš, dnes Fučík a Šrámek, a zítra – „vyklizovači“?
Chce-li vedení Národního muzea vzdát devótně hold Rakousku-Uhersku a vůbec stařičké monarchii, která to dotáhla na „úrodná jatka“ první světové války, může tak učinit jinými prostředky. Potlesku se jistě dočká. Ale co my? Kdosi nás měl opravdu rád, i když si to možná nezasloužíme. Proto někteří bdíme a nenecháme si vytunelovat mozky!
 
Předsednictvo Unie českých spisovatelů

ucs 1

 
Banner

Přihlášení



Ryby nepláčou: Čtivá beletrie s přesahem

V nakladatelství Motto vyšla kniha Adama Chromého nazvaná Ryby nepláčou. Zaujala mě svou anotací, aktuálním tématem i příslibem humoru.

Bláznivá romantika Láska, chaos a alpaka

Nakladatelství Metafora vydalo v květnu feel-good knihu německé autorky Melanie Lane pod názvem Láska, chaos a alpaka. Něco tak milého, šíleného a plného romantiky i zvířátek jsem dlouho nezažila. Pokud hledáte příjemnou chaotickou jízdu, rozhodně tuto milou knížku omrkněte!

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Spevák zo novomestskej skupiny Genuine Jacks Juraj Ondrejka

GenJ perex„Najlepšie sa nám hra doma. Máme tam svojich skalných poslucháčov, ktorí chodia na naše koncerty úplne od začiatku. Nemôžeme sa sťažovať ani na Bratislavu. Ľudia sú tu tiež úplne super,“ aj to sú slová

Být krysou je volba. Ale pro některé jediná šance

Henrietta Johnová (Barbora Bolíková) přišla o dítě a další mít nemůže. Tato ztráta v jejím životě vytvořila trhlinu, kterou se nedaří zacelit. Jednou však trhlinou pronikne záblesk naděje. Johnové zkříží cestu žena, která se snaží zbavit toho, po čem Johnová tak moc touží. Je to nový začátek nebo jen další falešná naděje?

Čtěte také...

Jak se u nás podvádělo

Jak se podvadelo perexPardubická univerzita (respektive její filozofická fakulta) čas od času vydá zajímavou knížku, která potěší i laiky. Mezi takové patří i sborník JAK SE U NÁS PODVÁDĚLO: ZA MONRACHIE I ZA REPUBLIKY. Jak často bývá v tako...

Z archivu...


Divadlo

Nesmrtelná heroická komedie o posledním z rytířů se vrací na brněnská divadelní prkna

Cyrano 200Na Štěpána roku 1897 zažila Paříž jednu z nejslavnějších premiér všech dob. Na scéně Divadla u Svatomartinské brány se poprvé objevila postava s velkým nosem (jenž „velkého ducha značí“) a s ještě větším srdcem. Když spadla opona, trvaly ovace údajně p...

Film

Svatý Václav aneb historický velkofilm z roku 1929

svaty vaclav plakatV souvislosti s prezentací Slovanské epopeje v pražském Veletržním paláci pracovníci Národní galerie připravili na měsíce září -  prosinec roku 2012  řadu doprovodných programů a akcí s vazbou k vystaveným...