Kultura21.cz

Po 13 letech se v Severočeském divadle v Ústí nad Labem představili v premiéře 6.10 2013 v 15 hodin Karafiátovi Broučci. Pohádkový příběh o lásce, pochopení i naději napsal Jan Karafiát (1846-1929) v roce 1876. Tato knížka také měla svůj osud. První vydání se zrodilo až zásluhou mecenášky lady Jane Beakenen a stalo se oblíbeným čtením našich předků. Pak dlouhá léta nesměla být kniha vydávána, až v roce 1995 se objevili Broučci ve Večerníčku.

Dětský divák se nesmí ani chvilku nudit, bylo záměrem choreografa a režiséra Mgr.Vladimíra Nečase, a proto se na jevišti neustále něco děje. Nechtěl ale ukázat jen tvrdý život Broučka, jak o něm autor napsal, ale vnést více naděje i poslání, že i v těžkých časech se vyplatí být slušný k ostatním.

Příběh začíná broučkovým dětstvím v rodinném, laskavém prostředí. Pokračuje jeho dospíváním, zrcadlí i vztah k rodičům a přátelům. Ale také jeho první lásku i střet s nebezpečným světem. Proto režisér přivádí na jeviště dětské žáky Baletního studia, aby měli možnost si vyzkoušet a ukázat se i v důležitých rolích. Sám režisér, před dávnými časy, si v Národním divadle s chutí zatančil roli pavouka, kterou, jak říká, „si užil“. V ústeckém divadle si pavouka zatančí Vladimír Gončarov (nositel Thálie) a ten si jí také užije, protože říká, že záporné role se mu lépe vyjadřují. V rolích dospělých se vystřídá prakticky celý baletní soubor a v roli Tatínka další nositel Thálie Roberts Skujenieks. Zajímavou scénu a kostýmy vytvořil výtvarník Josef Jelínek (nositel Thálie) a líbivá, pestrá hudba Otmara Máchy (1922) je zárukou kvality. Role dospívajícího Broučka a Berušky byly svěřeny mladým perspektivním talentům Filipu Rybárovi a Elišce Černohlávkové.

„Pro Berušku jsem se nikde neinspirovala, je to můj vlastní projev. Má Beruška je trošku naivní a dětská, ale ví, co chce," vysvětlila Eliška Černohlávková přítomným novinářům. „Role Broučka je pro mne zajímavá i tím, že mimo tance musím i hodně hrát, ta role mě víc posunula“ odpovídal Filip Rybár. Oba shodně potvrdili, že kostým se jim moc líbí a počáteční problémy s tykadly už vyřešili. Eliška navíc se smíchem prozradila „Potykali jsme si přes tykadla“.

Ještě jedna zajímavost doprovází celé přestavení, a tou je nezaměnitelný hlas Petra Kostky v nahrávce vypravěče děje, aby děti lépe pochopily, co na jevišti vidí.

Je úmyslem ústeckého divadla, jak prozradil ředitel Mgr. Miloš Formánek, uvést Broučky i mimo Ústí nad Labem. Proto jestli přijedou i do vašeho města, neváhejte vzít děti a běžte se na představení podívat. Bude se líbit vám a hlavně vašim dětem.

V ústeckém divadle zároveň probíhá výstava ilustrací Kateřiny Bittmanové a výstava návrhů výtvarníka Josefa Jelínka.

Paní Kateřina Bittmanová navrhla plakát i obálku programu pro Broučky. Zajímavostí je, že tato všestranně nadaná malířka, ilustrátorka (Povídky malostranské, pohádky, knížky pro děti i učebnice) a řezbářka, zároveň v té době a při tom všem absolvovala i pražskou konzervatoř v baletním oboru  a několik let byla členkou baletu Národního divadla.