Na pardubickém zámku, v němž sídlí Východočeské muzeum, je od května pro návštěvníky zpřístupněna nová stálá expozice nazvaná Pardubice – příběh města. Vystavené unikátní exponáty a historické dokumenty pocházejí ze sbírek muzea a mapují hlavní vývojové etapy dějin Pardubic od 13. století do vzniku samostatného Československa v roce 1918.
Nová historická expozice je výsledkem pětileté práce týmu historiků, restaurátorů a konzervátorů pardubického muzea. V rámci projektu se také zrekonstruovala a otevřela kaple Tří králůči prostor pro archeologickou expozici a byl pořízen nový navigační systém zámku. Celkové investice se vyšplhaly na 29,6 milionů korun, z toho 11,9 milionu zaplatil Pardubický kraj.
V prvním patře přivítá návštěvníky věžní hodinový stroj z pardubického zámku, který pochází z přelomu 17. a 18. století a na věži se nacházel do 70. let minulého století. První písemná zmínka o Pardubicích pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. potvrdil zdejší klášter cyriaků (Řád křižovníků s červeným srdcem). Následují autentické archeologické nálezy z Pardubic a okolí, například gotický meč z Krchleb. Z renesance a doby pánů z Pernštejna uvidí návštěvníci jako největší zajímavosti pozůstatky dřevěného pernštejnského vodovodního potrubí, měšťanský terakotový portál či dochovanou koženou obuv. Zaujme také model tehdejší podoby hradu Kunětická hora.

Období baroka zastupují například hodiny pardubického hodináře Františka Bielauscheka či monumentální plastiky Ignáce Rohrbacha - svatý Jan Nepomucký, Bůh Otec a svatý Florián. Zajímavým dokladem vývoje města Pardubic je rozměrná olejomalba Svatý Florián nad Pardubicemi z 1. poloviny 18. století. Obraz neznámého autora zachycuje oblíbeného světce, ochránce proti požáru. V Pardubicích, které prošly v historii několika devastujícími požáry, byla jeho přímluva velmi žádoucí. Na vedutě města je zachyceno opevnění starého města i Bílá brána, která strážila přístup do města z východu. Zbořena byla roku 1840.

Expozice připomene také významné osobnosti neodmyslitelně spjaté s městem – arcibiskupa Arnošta z Pardubic, pány z Pernštejna, stavitele železnic Jana Pernera a prvního českého letce Jana Kašpara. Jsou jim věnovány předměty svázané s jejich životem a působením. Unikátní je model pomníku Arnošta z Pardubic, jehož originál stojí v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku, kde je pohřben. K Janu Pernerovi se váže detailně zpracovaná maketa lokomotivy Böhmen, se kterou v roce 1845 dorazil do Pardubic z Olomouce při zahajovací jízdě Severní dráhy císaře Ferdinanda. Jana Kašpara připomíná dílna a části jeho letounů.

Pokoj s efektní dochovanou celoplošnou florální výmalbou je dokladem toho, jaká mohla být atmosféra soukromého měšťanského bytu v závěru 19. století. Na pardubickém zámku sloužily některé z prostor jako byty běžných lidí až do 50. let 20. století. V tomto pokoji údajně bydlel ve 20. letech malíř Jan Šír, který se podílel na restaurování nalezených stropů a nástěnných maleb na zámku. Další jedinečný exponát, ruchadlo bratranců Veverkových, získal pardubický Hospodářský spolek z hospodářství Hladinových ve Starém Hradišti a následně jej věnoval Musejnímu spolku. Patřičnou autenticitu mu dodávala ústní tradice, že radlici vykoval přímo Václav Veverka.

Samozřejmě nechybí vývoj řemesel a průmyslové výroby, historie pardubického školství či spolkového života. Autoři nezapomněli ani na tradici parforsních honů a Velkou pardubickou, ani na existenci největší válečné nemocnice v Evropě zvané Karanténa, která během 1.světové války mohla pojmout až deset tisíc zraněných vojáků.
Součástí expozice jsou též interaktivní infoboxy, které poskytují doplňující informace o exponátech, událostech a významných osobnostech i vědomostní kvízy k ověření znalostí návštěvníků. Na návštěvníky čeká také jeden žertík od restaurátorů.
Pardubice – příběh města
Místo: Východočeské muzeum v Pardubicích, Zámek čp.2, Pardubice, denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin
Zdroj foto: www.vcmp.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





Přečtěte si rozhovor s Petrem Urbanem, otcem legendárního Čecha Rudy Pivrnce. Řeč bude nejen o této značce, produktech a úskalích, ale i o jeho dětech nebo výtvarné výchově.
Ve středu 18. dubna 1906 přišla k řečnickému pultu velké haly na radnici ve Christianii (dnes Oslo) třiašedesátiletá Berta von Suttnerová. Byla trochu nervózní, v první řadě p...
Mgr. Jan Heger se narodil v roce 1978 v České Lípě. Vyučil se truhlářem, odmaturoval na na Střední umělecké škole v Liberci – obor grafika a následně absolvoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni – obor výtvarná kultura. V současn...
Říká se, že hru Veselé paničky windsorské si u Shakespeara objednala přímo královna Alžběta. V představení Jindřich IV. se jí totiž zalíbila postava rytíře Jana Falstaffa a chtěla h...
Pokud by se v polovině třicátých let minulého století vyhlašovala anketa o nejkrásnějšího filmového herce či milovníka, zvítězil by Rolf Wanka. Patřil k filmovým idolům, kterého milovaly služky, úřednice stejně jako dámy z vyšší společnosti. Potvrdil...