V galerii Národního památkového ústavu na českobudějovickém Senovážném náměstí je do 27. listopadu otevřena výstava s názvem Urbanistické dědictví České republiky. Představuje příkladně dochovaná historicky cenná území, ale také nenávratně změněné urbanistické celky.
Putovní česko-anglická výstava je jedním z výstupů vědecko-výzkumného úkolu Kulturně historicky cenná území jako součást národní a kulturní identity České republiky.
Autoři představují na příkladu několika vybraných sídel různé typy dodnes dochovaných historických urbanistických celků, či jejich určujících částí, například hradeb, ale i ukázky v nedávné minulosti nenávratně poničených, kdysi malebných městeček. Výstava seznamuje rovněž se současnými metodami výzkumu historicky hodnotných sídel. V rámci výstavy jsou prezentována například horní města, jako Kutná Hora, Jihlava či Stříbro. Lázeňská města Západočeského lázeňského trojúhelníku po dobu své existence představují dynamicky se rozvíjející urbanistické celky (Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně). Architekturu měst budovaných v duchu socialistického realismu v první polovině padesátých let minulého století představuje ostravská Poruba, která je zatím jedinou památkovou zónou, vybudovanou ve stylu socialistického realismu, která byla prohlášena Ministerstvem kultury ČR k plošné ochraně.
V České republice existuje na 160 měst a městeček, v nichž se dochovaly pozůstatky středověkého městského opevnění. Městské hradby jsou významnou součástí koloritu sídel a podstatnou měrou přispívají k turistické atraktivitě měst. Od 2. poloviny 19. století se rozvíjela industrializace regionů, jejímž důsledkem bylo plošné rozrůstání měst a obcí. V kontrastu s tím znamenaly události a společensko - hospodářské procesy 20. století nejničivější změny ve struktuře osídlení i celé kulturní krajiny.
Po roce 1948 byly rozsáhlé pohraniční okresy proměněny v uzavřené vojenské prostory, v nichž téměř všechna sídla zanikla. Další desítky vesnic se staly obětí budování přehrad a těžby uhlí. Na území Čech, Moravy a Slezska tak bylo zničeno na 1100 vesnic, včetně několika měst. V důsledku demolic ale i nové výstavby formou panelových sídlišť, byla více či méně závažně narušena historická jádra desítek měst. Po roce 1989 se podařilo nastavit systém programového financování ochrany kulturního dědictví. Památková ochrana se rozšířila zejména o vesnická sídla, nové městské památkové zóny a krajinné zóny. Jedním z nástrojů k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny je například Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových, který vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky. V souvislosti s tím vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR již od roku 1994 soutěž o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Vítěz celostátního kola se stává držitelem titulu Historické město roku.
Na výstavě je věnován prostor také současným metodám výzkumu historicky hodnotných sídel. Od 5. do 27. listopadu 2015 je výstava k vidění v galerii Národního památkového ústavu na Senovážném náměstí v Českých Budějovicích. Vstup je volný.
ilustrační foto autor, www.npu.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Hudba a písničky jsou pro mě možností vyjádřit své pocity a pojmenovat něco, co mi leží na srdci a v hlavě,“ přiznává Martina Trchová, která se také věnu...
V sobotu 10. ledna si královské věnné město Chrudim připomene 960. výročí úmrtí českého knížete Břetislava I. a zároveň i první písemné zmínky o městě, neboť kníže Břetislav zemřel na hradě Chrudimi 10. ledna 1055 při své výpravě do Uher, jak ...
Výstava Heptameron si vypůjčuje svůj název ze souboru erotických povídek renesanční spisovatelky Markéty Navarrské (1558), jehož české vydání s kresbami od Toyen vyšlo v roce 1932. Kniha je symbolicky rozdělena do sedmi kapitol, které zpracováv...
Představení inspirované tradiční pohádkou „O dvanácti měsíčkách“ v humorném podání uvede v předvánočním období pražské Divadlo MA. Režisérka a ředitelka divadla Marianna Arzumanová vybrala pro známý příběh o Marušce, která je vyhná...
Ačkoli obě nyní hodnocené knihy, jak Holubcovo Ještě nejsme za vodou, tak Malaníkové Autenticita ve světě médií, jsou maximálně rozdílné, spojuje je důraz na prozkoumávání vnějškově doložitelných faktů a hodnověrnost následné percepce. Není pak rozhodu...
