Profil: Satjádžit Ráj (1921-1992)

Profil: Satjádžit Ráj (1921-1992)

Tisk

satyajit perexTématem letošního ročníku zlínského festivalu Culturea byla kultura indická, se kterou se návštěvníci mohli blíže seznámit např. během tanečních hodin inspirovaných Bollywoodem, tedy indickou „továrnou na sny”. Indická kinematografie, to ale není jen Bollywood. Shodou okolností to právě tento měsíc bude 12 let, co zemřel jeden z nejvýznamnějších a nejoceňovanějších indických režisérů – Satjádžit Ráj.

 


Satjádžit Ráj se narodil v Kalkatě 2. května roku 1921. Jeho rodina vlastnila prosperující vydavatelský dům. Otec se krom zaměstnání v rodinném podniku věnoval také tvorbě nonsensové poezie, kterou doprovázel ilustracemi. Když však byly Satjádžitovi pouhé tři roky, otec zemřel. Satjádžit se společně se svou matkou přestěhoval k jejím příbuzným. Vyrůstal pak ve skromnějších podmínkách, než do jakých se narodil.

Kvůli pracovnímu místu, které mu přislíbil strýc, se rozhodl pro studium ekonomie. Jakmile však dokončil střední školu, táhlo ho to k ilustraci. Měl nesporný výtvarný talent, ačkoli do té doby neprošel v tomto oboru žádným odborným vzděláním. Na přímluvu matky nakonec nastoupil na výtvarnou akademii, na níž se seznámil s tradicemi asijského umění.

Ihned po dokončení studia, v roce 1943, začal pracovat v reklamní agentuře jako kreslíř. Jeho práce vynikala ornamentální kompozicí inspirovanou nejen indickou tradicí, ale např. i japonskými dřevoryty. Zkušenosti reklamního kreativce později úspěšně uplatnil při tvorbě titulků a propagačních plakátů svých filmů. Zabýval se také typografií knižních obálek, a není bez zajímavosti, že řadu z knih, které takto ilustroval, později také zfilmoval.

ray19

Mezi jeho koníčky patřila již od raného dospívání trojčlenka literatura – film – hudba. Většina jeho filmů je adaptacemi novel a povídek. K části svých snímků napsal hudbu (zároveň však spolupracoval např. se sitáristou Ravi Šankarem, guru George Harrisona a jistou dobu i ostatních členů Beatles).

Roku 1947 zakládá Satjádžit Ráj společně se svými přáteli kalkatskou filmovou společnost (Calcutta Film Society) věnující se pořádání projekcí toho nejlepšího ze světové kinematografie. Ve stejné době začíná také přispívat do novin svými články a eseji zabývajícími se filmovou kritikou.

Začal přirozeně uvažovat o scenáristické tvorbě. Nejprve pro vlastní pobavení „revidoval“ scénáře filmů, které měl příležitost vidět. Často také na základě stručné anonce o zápletce promítaných filmů fabuloval možný scénář, jenž posléze porovnával s již natočenou verzí. Ambice na autorskou tvorbu nicméně ztroskotávaly na nevoli Satjádžita Ráje ustoupit podmínkám, které si kladli jím oslovení režiséři a producenti.

V roce 1949 se Satjádžit Ráj setkal s mistrem francouzské kinematografie, Jeanem Renoirem. Renoir v okolí Kalkaty natáčel záběry svého snímku Řeka (Le fleuve). A byl to prý sám Renoir, kdo Rájovi vnuknul myšlenku stát se režisérem. Zatímco řada jeho přátel se dále podílela na vzniku Renoirova snímku, odcestoval Satjádžit Ráj coby nový umělecký ředitel reklamní agentury do Londýna.

V Anglii trávil společně s manželkou většinu volného času v přítmí kinosálů. Objevil tak kouzlo italského neorealismu a rozhodl se v duchu tohoto hnutí natočit svůj první film, adaptaci ceněného románu Žalozpěv stezky (Pather Panchali), a to v reálných exteriérech a s neznámými herci. Nejen jeho indičtí přátele jej od toho logicky odrazovali, neboť indická kinematografie tehdy stála (a stále z velké míry stojí) zejména na hvězdném systému.

Po návratu do Indie si Satjádžit Ráj najal skupinu technických pracovníků a vydal se získat autorská práva u vdovy po autorovi novely Žalozpěv stezky. Originálně pojatý grafický scénář ji hravě přesvědčil. Složitější však byla jednání s producenty. Přestože Rájova nevšední vize řadu z nich nadchla, odvahu k financování neorealistického projektu nenašel ani jeden.

pather panchali poster

Po dvou letech marného hledání se Satjádžit Ráj rozhodl zadlužit sebe i svou rodinu. Natáčel na vlastní pěst a o svém volném čase, tedy pouze o nedělích. Natáčení neprobíhalo hladce. Mezitím, co jednu neděli natáčeli část sekvence filmu na rozkvetlé louce, stačilo stádo krav do dalšího natáčení veškeré luční kvítí spást a Rájovi tak nezbylo než čekat téměř celý další rok na její dotočení.

pather panchali

Shodou okolností chystalo Muzeum moderního umění (MoMA) v New Yorku roku 1954 výstavu reflektující také současné indické umění. Řediteli muzea byly tedy promítnuty ukázky dosud natočeného materiálu filmu Žalozpěv stezky. Ředitel galerie se rozhodl film premiérově uvést. Snímku se v MoMA dostalo vřelého přijetí. V srpnu roku 1955 se film konečně dostal také do indických kin a stal se kasovním trhákem. Indický premiér byl filmem dojat a prosadil jeho vyslání na Canneský filmový festival, kde jej ocenila odborná porota. Žalozpěv stezky získal také řadu dalších vavřínů.

apu pather1

Po velkém úspěchu se Satjádžit Ráj rozhodl věnovat pouze kinematografii a opustil své místo v reklamní agentuře. Natáčení dalších snímků už probíhalo o poznání jednodušeji. Až do roku 1981 vytvářel Satjádžit Ráj zpravidla jeden film ročně. Tzv. Apuovu trilogii (pojmenovanou podle hlavního hrdiny prvně se objevivšího v Žalozpěvu stezky) doplňují ještě snímky Nezdolný (Aparajito, 1956) a Hlas krve (Apur Sansar, 1959).

V roce 1961 oživil Satjádžit Ráj dětský časopis Šándéša (kdysi založený jeho dědečkem) a téměř až do konce života do něj přispíval řadou povídek a ilustrací. V polovině osmdesátých let, během natáčení snímku Doma a venku (Ghare-Baire, 1984) prodělal dva infarkty, které ho upoutaly na lůžko. Film pak podle jeho instrukcí dokončil syn Sándip Ráj.

Po mírném zlepšení zdravotního stavu se vrátil k filmařině, bohužel nikoli na dlouho. Oscara za celoživotní dílo již přebíral (satelitním vysíláním) takřka na smrtelné posteli. Zemřel 23. dubna 1992.

Zdroj: www.satyajitray.org a internet ( www.bollywoodlife.com )

Culturea vizual ray

V těchto dnech, 8. a 9. dubna 2014, se v prostorách 14|15 Baťova institutu odehrává 2. ročník multikulturního festivalu Culturea. Tento festival se každoročně snaží široké zlínské veřejnosti přiblížit dvě cizí kultury. Letos vtáhne Culturea návštěvníky do tajů Indie a Velké Británie.

culturea ray

www.culturea.cz

Více ZDE:  www.kultura21.cz/ostatni/8855-culturea-zlin-2014-2tz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Jan Kaláb: „Na trojrozměrném graffiti i na sochách vůbec je nejdůležitější, aby byly pohledové ze všech stran. Jinými slovy, aby nevypadaly dobře jen z jednoho úhlu.“

jan kalab 200Přinášíme vám rozhovor s magistrem umění Janem Kalábem, kterého můžete znát také pod přezdívkami Splesh, Point či Cakes. Věnuje se graffiti, street artu a také velkoplošným obrazům ve městech. Taková díla můžete vidět napříkl...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Pohádka o Popelce se nekonala

altSekce Noční horizonty zlínského filmového festivalu přináší filmy “nedětské a nemládežnické”. Pokud se považujete za náročnějšího diváka, tak vězte, že stojí za to zůstat vzhůru, odolat ostatním filmovým svodům a zamířit do kina. Zaváhat se nevypla...


Literatura

Skřítkové podávají pomocnou ruku sobě i druhým

Skritkove perexPohádkový příběh Skřítkové psala autorka v posteli. Nebylo to však z pohodlnosti, ale z čiré nutnosti. Podstupovala totiž razantní chemo a radioterapii na oddělení JIP hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. Motivací pro její tvorbu b...

Divadlo

Vstupte do světa fantazie, příběhů a nevšedních úkazů! Vstupte do světa pouličního divadla!

AirGym Art company  šerosvět  3 (2)Ve dnech 12. – 18. července se koná již 15. ročník pražského festivalu pouličního divadla Za dveřmi. Čekají vás divadelní a novocirkusová představení v podání českých i zahraničních umělců, ko...

Film

Kdo přežije v boji Na život a na smrt?

na zivot smrt perexFilm Na život a na smrt, v originále Lone Survivor (opět kvalitní překlad že?), shrnuje události, které proběhly v roce 2005 v Afghánistánu ve válečné americké operaci pod krycím názvem „Red Wings“, jejímž hlavním cíl...