Století rádia ukazuje, kudy se ubíralo rozhlasové vysílání

Století rádia ukazuje, kudy se ubíralo rozhlasové vysílání

Tisk

200filmV ostravském televizním studiu vznikl střihový dokument k 90. výročí rozhlasového vysílání, nazvaný Století rádia. Režisér Roman Vávra jej pojal jako mozaiku jednotlivých dochovaných relací od nejstarších dob téměř po dnešek, aniž by vložil jediné slovo komentáře. Každý proslov opatřil toliko jménem, kdo jej pronášel, a datem. Přirozeně se soustředil zejména na uzlové body novodobých dějin (podzim 1938, druhá světová válka ve vysílání domácího i zahraničního rozhlasu, vějíř událostí souvisejících s roky 1948, 1968 i 1989). Režisér tak v pestré mozaice dokládá, že i v rozhlasovém vysílání existovaly okamžiky zosobňující jak ponížení a poddajnost, tak hrdý vzdor.

 

Mnohdy se jednalo o projevy státníků, ale nechyběly ani všeliké reportáže, ať již prosluly svou odvahou (z příchodu nacistických vojsk do Prahy v březnu 1939) nebo se týkaly proslulých událostí, často sportovních (úspěchy v hokeji počínaje světovým vítězstvím v roce 1947, Zátopkův olympijský triumf). Zařazeny jsou ovšem i projevy známých mimorozhlasových osobností (z roku 1932 pochází zamyšlení nad ženstvím od Milady Horákové, jejíž hlas se znovu ozve až při vykonstruovaném soudním procesu o dvě desetiletí později; Zdeněk Štěpánek s tragickým patosem v hlase oznamuje přijetí mnichovského diktátu). Později zazní třeba Vlastimil Brodský jako večerníčkovský Hajaja nebo Zdeněk Svěrák, když v polovině 60. let komentoval spartakiádu. Nechybí ani znělky tehdy proslulých pořadů, zábavných, zpravodajských i reportážních.

film3

Některé ukázky však pro nezasvěceného diváka postrádají bližší obeznámení s kontextem: to se týká např. proslulého kolaborantského skeče s Vlastou Burianem Hvězdy nad Baltimore. Ostatně z doby protektorátu pochází vícero ochromujících, sotva představitelných dokladů o mentalitě národa - třeba když nedozírné davy s rukou zdviženou k nacistickému pozdravu zpívají národní hymnu Kde domov můj.

Některé politické projevy mají nepochybnou historickou hodnotu, třeba Gottwaldovo licoměrné provolání z doby těsně po převzetí moci komunisty (pořad se vysílal 29. února 1948!), že žádné násilné združstevňování vesnice nenastane - a že rolníci mají svinským krokem vyhnat jako záškodníka každého, kdo by něco takového tvrdil či chtěl prosazovat.

Lze tato slova vnímat i jako jisté svědectví o dosud přetrvávajících iluzích ohledně specifické československé cesty k socialismu. Stalinovu bezohlednému nátlaku, aby se ruský vzor přijal jako jedině závazný, se však záhy všichni poslušně podřídili - s výjimkou Titovy Jugoslávie, která byla okamžitě exkomunikována z komunistického společenství.

S narůstajícím množstvím dochovaných zvukových materiálů dochází k postupné proměně uchopení celé látky, původně zklidnělá koláž nabývá na dynamice, postupně se prosazují rychle prostříhávané úryvky, jako kdyby tak měla být naznačena i mnohovrstvá, snad až nepřehledná hektičnost doby po pádu komunistického režimu. Tato řekněme klipová metoda nakládání s ukázkami má bohužel sporný dopad: mžikové a téměř se slévající úryvky přestávají fungovat jako svébytná sdělení a mění se v jakousi symbolistní vatu.

film2

Autoři (kromě režiséra na snímku spolupracovali Milan Švihálek a Jakub Voves) zajisté čerpali z rozhlasových fondů, avšak podkreslili jej dobovým obrazovým doprovodem. Nalezneme ovšem i takové unikátní materiály, fotografické i filmové, zprvu černobílé, později barevné, které zachytily přímo vznik rozhlasového pořadu. Každopádně pestré pásmo rozhlasových relací důsledně provázejí související záběry.

Století radia se sice obešlo bez vysvětlujícího komentáře, ale režisér vnáší jiné ozvláštňující prvky v podobě průběžně vkládaných inscenovaných pasáží, kdy ušmudlaný technik (nebo archivář), někdy i reagující na právě aktuální události, spouští stiskem některého z pestrobarevných tlačítek nejen samotný zvukový záznam, ale vidíme jej i při dalších činnostech - jak si vaří kávu, nalévá pivo, jak si ohřívá donesenou stravu, jak prochází chodbami či jezdí výtahem.

Tento vypravěčský postup ovšem nápadně připomíná obdobné řešení Bartova animovaného snímku Zaniklý svět rukavic, (1982), který rovněž obsahuje stejně koncipované hrané vsuvky. A výměny prezidentských portrétů, visících na zdi či na ni právě věšených, coby symbolu měnících se hlav státu zase připomínají Švankmajerovu animovanou tragikomedii Konec stalinismu v Čechách (1990), kde tento postup, v podobě ovšem daleko nápaditější, získal zřetelné metaforické zakotvení.

film1

Popravdě řečeno netuším důvod, proč se Vávra a jeho spolupracovníci uchýlili k mechanickému přebírání cizorodých prvků, které z celkového zaměření tohoto snímku vybočují, stávají se pouhou ornamentální libůstkou. Vnímal jsem je jako samoúčelné a začaly mi vadit.

Století rádia
ČR 2013, 57 minut.
Režie: Roman Vávra
Scénář: Milan Švihálek, Roman Vávra
Spolupráce na scénáři a střih: Jakub Voves
Dramaturgie: Martin Novosad
Premiéra: ČT art, sobota 30. listopadu.
Repríza: ČT art, čtvrtek 5. prosince po půlnoci (03.25)
Hodnocení: 70%

Foto: Česká televize


 

Přihlášení



Antarktida. Nejlepší povídky z pera Claire Keeganové

Oceňovaná autorka a královna povídek Claire Keeganová si drží i u našich čtenářů čestné místo a velký zájem, bývá velmi čtená a oblíbená. Její povídky v různých souborech vydává nakladatelství Prostor. Tentokrát nabízí obsáhlejší publikaci nazvanou Antarktida, v níž najdete hned patnáct povídek Claire Keeganové a já si myslím, že by tato knížka rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně.

Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů. Ale co doba ropná?

Už více než 150 let používá lidstvo ropu. Už více než 150 let určuje ropa hodnotu půdy a definuje mezinárodní vztahy. A stejnou dobu trvá život May (Marie Anna Myšičková). May je žena, která žije na chudé farmě v Anglii. S rodinou svého manžela moc nevychází a touží po jiném, lepším životě nejen pro sebe, ale i pro dítě, které čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jaroslava Lišková Mašková: Při výrobě šperků experimentuji

archiv Jaroslava Lišková MaškováMiluje barvy a ráda recykluje netradiční materiály. Šperky dělá například z kávových kapslí. Při výrobě používá drátky, látky, lana, PET lahve a zbožňuje proces jejich přeměny v originální...

Je mi skvěle

Chceš vědět, jak se cítit skvěle? Tahle knížka plná zábavy, básniček, otázek k zamyšlení, pokusů, her, vychytávek a vtipných obrázků ti ukáže, co dělat, když ti není úplně hej. Odpoví na otázky, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému budeš rozumět, a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost, cílevědomost. Pomůže ti hledat smysl života. Zjisti, co všechno se v tobě odehrává.

Z archivu...

Čtěte také...

V druhé půli února začne přehlídka španělsky mluveného filmu

pelicula logoNa letošní přehlídce španělsky mluvených filmů LA PELÍCULA (v Praze ji zastihneme mezi 18. a 23. únorem, poté se přesouvá do Brna, Hradce Králové a Ostravy) si zopakujeme tragikomedii Pedra Almodóvara Bolest a sláva. Do tuzemských kin se sice ...


Divadlo

Tomáš Baťa ožil prostřednictvím Gustava Řezníčka

bata-tomas 200Městské divadlo Zlín nechalo ožít Tomáše Baťu, ševce, podnikatele, starostu, jednoduše velkou osobnost nejen českých dějin. Nesnažilo se o žádnou životopisnou hru ani nudný výklad, šli na to po svém a velmi dobře. Režisér Dodo Gombár a př...

Film

Od září bude na Primě všeho víc

Prima 200Zatímco tropické teploty atakují rtuť teploměrů po celé České republice, programové oddělení televize Prima se již naladilo na podzimní vlnu. Není divu, protože podzimní schéma „primáckých“ programů startuje na televizních obrazovkách už v posledním s...