POWAQQATSI: druhý díl Qatsi trilogie na hodinu a půl pevně přiková k obrazovce

POWAQQATSI: druhý díl Qatsi trilogie na hodinu a půl pevně přiková k obrazovce

Powaqqatsi plakat  200V roce 1988 spatřil světlo světa druhý díl Qatsi trilogie, který jeho autor Godfrey Reggio nazval Powaqqatsi. Překlad znamená „život na úkor někoho jiného“ a vystihuje, že dokument se tentokrát točí okolo člověka a jeho vztahu k jiným lidem, případně k lidské společnosti jako k celku.

 

 

Pokud by mohl podtitulek prvního dílu Qatsi trilogie znít příroda versus civilizace, tak podtitulek Powaqqatsi by mohl být zformulován přibližně jako člověk a lidská společnost. Jedním ze znaků, jímž se člověk vymezuje proti zvířatům, je práce. A právě práce, ta nejprostší a nejtvrdší dřina, tvoří leitmotiv první části dokumentu. Z jiného úhlu pohledu se nabízí nazvat první část dokumentu jako profánní. Druhá část či výrazněji vymezený celek pak představuje posvátné, konkrétně zobrazuje náboženské rituály různých etnik z blízkých i vzdálených koutů země. A konečně třetí díl by se dal otitulovat jako člověk a civilizace, případně lidský jedinec v zajetí civilizace.

Největší kus práce na fascinujícím dokumentu odvedli opět kameraman a střihači. I když při docela velkém množství statických záběrů, kdy největší kus práce (a to doslova) odvádí natáčení dělníci, rolníci či jiní pracující, se může jevit, že práce kameramana nebyla zas tak náročná. Stejně tak považuji za nutné vyseknout poklonu střihačům, kteří se nemalou měrou podepsali na úspěchu díla. Ač jsou přechody mezi jednotlivými záběry často plynulé, navazující, obsahují spojující prvek, tak jejich naroubování na sebe navzájem vzniklo díky vynikajícímu citu pro detail. Pánové střihači nevládnou jen dokonale nůžkám, ale mají neuvěřitelnou schopnost lepit záběry tak, aby spoj nebyl kostrbatý. Pouze dva okamžiky, dvakrát na několik okamžiků černá obrazovka dává tušit, že zde došlo k radikálnímu šmiknutí nůžek. Tyto mezníky dodávají dokumentu na dramatičnosti, dovolují divákovi na kratičký okamžik oddechnout a vzbuzují v něm očekávání další pastvy pro oči.

Autor si neodpustil některá filmová a dokumentární klišé, která přímo souvisí s problémy civilizace. Konkrétně je to zobrazování dřiny a mizérie dělníků třetího světa, přelidněné megalopole a podobně. Na druhou stranu si je však nutné uvědomit datum vzniku snímku, v té době s největší pravděpodobností nebylo natočeno tolik dokumentů na téma palčivé problémy civilizace, takže pocit „zase to klišé“ můžou mít diváci, kteří vidí poprvé Powaqqatsi, až nyní.

Powaqqatsi1

Tvůrce hudby opět prokázal neuvěřitelný cit vytvořit hudbu, která na záběry sedí jak příslovečná zadnice na hrnci. Kde je potřeba zdůraznit viděné, tam tóny zdůrazňují, kde je třeba odlehčit a rozveselit, tam tak melodie činí. Melodie nepůsobí tak tíživě jako v prvním díle trilogie, v Koyaanisqatsi, přestože záběry mnohdy nemají ke sklíčenosti daleko.

Co nejspíše bude diváka na dokumentu bavit, bude skutečnost, že jednotlivé záběry jsou bez hodnotících konotací, bez pozitivních nebo negativních emocí, divák má možnost si viděné přebrat podle sebe, podle svého momentálního rozpoložení, jednotlivé scény poskytují nepřeberné množství podnětů k přemýšlení. Autor díla přistupoval k jeho tvorbě stylem „vidím, zachycuji, nehodnotím, posílám dál“.

Souboj člověk versus příroda nabízí (vizuálně) zajímavější třecí plochy nebo někdy i bitevní pole než vztahy mezi lidmi navzájem a ukotvení člověka v lidské společnosti. Proto možná Powaqqatsi disponuje slabším magnetickým polem, které oči diváka přitáhne a drží na obrazovce či monitoru, než jeho starší bráška Koyaanisqatsi. Rozhodně však nedochází během hodiny a půl trvání dokumentu k přepólování, kdy divák zrak odvrací.

Powaqqatsi plakat

Název filmu/název filmu v originále: Powaqqatsi/Powaqqatsi
Žánr: dokument
Původ: USA
Rok výroby: 1988
Režie: Godfrey Reggio
Hudba: Philip Glass
Střih: Miroslav Janek, Iris Cahn, Alton Walpole
Stopáž: 96 minut
Formát: 16:9
Zvukový formát: DD 5.1
Distributor: Magic box
Hodnocení: 60 %

Zdroj foto: www.pomegranatearts.com


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Ženská přitažlivost, aneb poezie trochu jinak

Ženská přitažlivostV aktuální tíživé době, kdy trávíme podstatně více času sami se sebou než kdykoliv předtím, je třeba využít každé příležitosti pro zklidnění duše a odreagování se od všedních starostí a strachů. K tomu může skvěle posloužit třeba i myšlenkové po...

Hledat

Literární soutěže jsou jednou z nejlepších cest, jak dát o sobě vědět

Lucie Hlavinková, která se poprvé proslavila knížkou pro děti, je patronkou naší literární soutěže, která právě skončila a čeká na vyhlášení svých vítězů. Lucie nám na sebe prozradila, jak se stala spisovatelkou, čemu se nejraději věnuje a co nového připravuje pro své čtenáře.

Z archivu...

Čtěte také...

Michelangelo Antonioni prozkoumal hlubiny lidských citů

michelangelo antonioniNení snadné vtěsnat do několika odstavců postřehy o životě a tvorbě jednoho z klasiků světové kinematografie, Michelangela ANTONIONIHO. Narodil se před rovným stoletím - 29. září 1912 - ve Ferraře, vystudov...


Literatura

Knihožrouti se vracejí již potřetí a opět poučí i pobaví

knihozrouti3 web mensiOblíbená autorka knih pro děti Klára Smolíková přichází s dalším dílem své série Knihožrouti, tentokrát s podtitulem Tajný čtenářský spolek. Opět se můžete těšit na školáky Aleše a Zorku, a především na mnoho knih. Vychází u ...

Divadlo

Z Žítkovských bohyní na jevišti mrazí

bohyne perexRomán Žítkovské bohyně způsobil v českých literárních vodách poprask a následně brázdil český literární rybník od ocenění k ocenění. Bylo jen otázkou času, kdy se tohoto románu chytne někdo, kdo se jej bude snažit převést na fi...

Film

I při cestě na dno svítá naděje

cestaVen perexPo téměř dvou desetiletích, která uplynula od natočení Mariana, se Petr Václav opět vrací k romské problematice. Ve filmu Cesta ven se však neobrací k minulosti, která Romy n...