Hon: nezištné lži na komunální úrovni

Hon: nezištné lži na komunální úrovni

Tisk

hon jagten 200Obecně vzato jsou skandinávská dramata opředena řadou mýtů. Například, že seveřané točí často filmy o patologických jevech ve společnosti (násilí, alkoholismus, rodinné krize) a že je točí realisticky a bez cíleného uspokojování diváckých očekávání. Myslí si to už i v Americe, kde se značné popularitě těší třeba dánská režisérka Susanne Bier, držitelka cizojazyčného Oscara za sociální drama Lepší svět. Nechceme-li ovšem předsudek o typickém skandinávském dramatu brát v potaz, pak uvedení dánského snímku Hon v tuzemské distribuci nelze než vítat. Jeho tvůrce Thomas Vinterberg je především známý jako spolusignatář manifestu Dogma 95, v roce 1998 proslul svým debutem Rodinná oslava a dominujícím tématem jeho tvorby jsou rodinné vztahy.

Jeho Hon, který byl minulý rok v Cannes jedním z kandidátů na zisk Zlaté palmy, je takřka archetypálním příběhem o konfliktu člověka s pospolitostí. Člověka tu představuje hlavní hrdina Lucas (hraje ho Mads Mikkelsen), rozvedený čtyřicátník, který žije sám, oblíben mezi přáteli a dětmi ve školce, kde pracuje. V prostředí dánského venkova, kde anonymitu velkoměst nahrazují sounáležitost a vřelé vztahy mezi usedlíky, se zdá, že Lucasovu životu vládne pokojný řád a nic na tom nemění ani jeho sexuální vztah s kolegyní z práce. Život v pospolitosti se tu nejeví jako problematický. Problémem se zpočátku zdá být jen to, že Lucasův nejlepší přítel Theo moc nezvládá své rodinné záležitosti, což si záhy vybere dvě oběti. První z nich je Theova malá dcera Klara, o níž tušíme, že je do Lucase platonicky zamilovaná a že by si zasloužila více rodičovské péče. Její nešikovné vyjádření před vychovatelkou, která pojme podezření, že se Lucas ve školce dopustil pedofilie, není důvod chápat jako vědomou nebo zištnou lež, ale pouze jako výraz rozhořčení z Lucasova „nezájmu“. Podezření vychovatelky se nakonec změní v přesvědčení a spustí v obci paniku.

hon jagten1

Příběh graduje s tím, jak se obraz Lucase mezi jeho sousedy proměňuje ze slušného občana v kohosi krajně nebezpečného, a podle toho je s ním zacházeno. Především ale Theo a jeho žena zapomenou na své pře a spojí se proti Lucasovi s přesvědčením, že jejich holčička přece nelže. Vinterberg tuto změnu nálady vykresluje maximálně sugestivně a možná i lehce vypočítavě. Chování Lucasova okolí bezvýhradně naplňuje definici výrazu „davová hysterie“ a ztráta chladného uvažování (kdy už se ty postavy nad sebou konečně zamyslí?!) diváka jednoduše znervózňuje. Možná proto, že si sám občas přeje, aby rozum zvítězil nad vášněmi a aby se o různých lidech a věcech automaticky nevynášely pokřivené soudy. Koneckonců naše každodenní zkušenost hovoří podobně: televizní pořady útočí na naše city, díky různým rádcům pro život se učíme naslouchat vlastním instinktům a mezi základní přesvědčovací techniky většiny politiků patří argumentace „blahem našich dětí“ se sklonem démonizovat vše, co mu škodí. Vinterbergem zpracovaný příběh ukazuje, že lidé se rádi vztahují ke svým nejbližším, aby nemuseli svoji lhostejnost a odstup od těch ostrakizovaných racionálně zdůvodňovat.

hon jagten2

Vinterberg děj snímku zajímavě strukturuje, neboť si zpočátku neuvědomujeme, že v Lucasově okolí existuje skupina těch, kteří se ho štítí, a vedle nich možná kdosi s úmyslem mu ublížit. Záhadné útoky na Lucase totiž chvílemi vypadají jako spiknutí a Vinterbergova režie toto břímě tíživé nejistoty bravurně klade i na diváka. V této souvislosti by bylo chybou neupozornit na herecké výkony Madse Mikkelsena a Thomase Bo Larsena (v roli Thea). První takřka exceluje ve své roli oběti, přičemž nehraje politováníhodného opuštěného chudáčka, ale v kritických okamžicích naopak demonstruje nezlomnost. Druhý hraje vnitřně rozpolceného muže, jehož zmatení vyvěrá z konfliktu mezi hlodajícím podezřením a léta budovaným přátelstvím. Pochopitelně bych ještě musel zmínit jméno hlavní dětské hvězdy Anniky Wedderkopp a připomenout jednu z klíčových scén, ve které se vychovatelka společně s dětským psychologem pokouší holčičku vyslechnout, ale v podstatě ji jen přinutí k tomu, aby potvrdila jejich podezření.

hon jagten3

Možná se vám při sledování Honu mimoděk promítnou všelijaké ty vylhané monstrprocesy, mediální štvanice a „hony na čarodějnice“, co jich historie nabízí, a tady je spatříte kvést na jakési mikroúrovni. Ale i bez tohoto možného (!) přesahu je to pořád velice solidní film o lži, která se v malých komunitách šíří jako epidemie a má moc člověka nemilosrdně zdeptat. Možná je v něm přece trochu té sociální patologie, ale zároveň zrcadlí mnoho z našich zkušeností, ať už se týkají pomluv, rozbitých přátelství nebo vzpomínek na lov divoké zvěře.

Hon / Jagten
Drama
Dánsko / 2012
Režie: Thomas Vinterberg
Scénář: Thomas Vinterberg, Tobias Lindholm
Hrají: Mads Mikkelsen, Thomas Bo Larsen, Susse Wold, Annika Wedderkopp, Lasse Fogelstrom, Anne Louise Hassing
Stopáž: 111 minut
Premiéra v ČR: 10. 1. 2013
Distributor: CinemArt
Hodnocení: 85 %

hon jagten

Zdroj foto: CinemArt


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Černobílá fotka má své kouzlo, může obsahovat tajemství i příběh, říká Robert Rohál

robert perexI když nechtěl letos vystavovat, nakonec bude mít od druhé poloviny července fotografickou výstavu v kroměřížské cukrárně Amadeus. Záměrně prý plánoval na tento rok pauzu s tím, že musí vymyslet něco nového. A zatímco přemýšlí o novém proje...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Navštivte Přehlídku netradičního filmu 2013

pnf logo 200Mladá Boleslav bude již po čtvrté hostit Přehlídku netradičního filmu (PNF), zaměřenou na nahotu a sexualitu v médiích. Přehlídka se uskuteční v termínu od 26. do 28. září 2013 v Divadelním sále Domu Kultury v Mladé Boleslavi.


Literatura

Jak vychovávat děti – zásady úspěšné vladařky

MACHIAVELLI 200Každý, kdo někdy vychovával děti, ví, co je to za dřinu a kolik emočně náročných situací a případně žaludečních vředů může taková adrenalinová aktivita otevřít. Suzanne Evansová, matka čtyř dětí, o tom ví své. Získala dokt...

Divadlo

Může půl promile alkoholu zajistit šťastnější život?

Chlast perexMartin (Petr Stach), učitel dějepisu, Nikolaj (Jacob Erftemeijer), učitel psychologie, Peter (Tomáš Petřík), učitel hudby, a Tommy (Robert Jasków), učitel tělocviku, již dávno rezignovali na své plány a sny. Doběhlo je vyhoření.

...

Film

3KINO se k nám vrací již po desáté

3KINO perexPřehlídka středoevropského filmu 3KINO FILMFEST, letos pořádaná již po desáté, patří ke vzácným příležitostem seznámit se s (nejen) filmovou tvorbou našich severních, východních i jihovýchodních sousedů – už jen proto, že jak polské, tak maďarské fi...