Rytmy + pohyb + světlo = futurismus
Banner

Rytmy + pohyb + světlo = futurismus

rytmy perexNakladatelství Arbor vitae nabídlo již několik mimořádných publikací, hodnotných jak textově, tak přetiskem mnohdy unikátního obrazového doprovodu. Týkají se jak jednotlivých osobností (Jan Švankmajer, Jiří Brdečka), tak uměleckých směrů, například podnětům futurismu v českém prostředí - jako Rytmy + pohyb + světlo. V editorské funkci knihu připravila Alena Pomajzlová, jež sama zpracovala některé kapitoly.  

 

V celkem sedmi oddílech autoři přibližují vliv avantgardních směrů na tuzemskou uměleckou scénu v prvních desetiletích minulého století: například Lada Hubatová-Vacková v úvodní stati zkoumá zdroje avantgard, které čerpaly i z ornamentalismu muchovského ražení. Tomáš Pospiszyl se sice zaměřuje na obrazy Františka Kupky, ale souběžně s nimi ohmatává dávné předchůdce filmu, byť to byly pouhé mechanické hračky, které evokovaly iluzi pohybu, jakkoli do nekonečna se opakujícího - všelijaké "kouzelné bubny", kinesiskopy a podobně.  

rytmy praxinoskop

Praxinoskop (biber.com)

Čtenář je seznámen nejen s fungováním těchto strojků, ale velice cenné i názorné jsou reprodukce kotoučů do těchto mechanismů vkládaných. Možná překvapí, že průkopníkem podivuhodných "hejblat" byl u nás vědec Jan Evangelista Purkyně, který takto demonstroval například stahy srdce.  

Jak známo, počátky kinematografie (ve smyslu promítání filmů na plátno a před větším počtem diváků) jsou situovány do Francie a na sklonek roku 1895. Záhy poté se Kupka v Paříži trvale usazuje - a pohyblivé obrázky jej přitahují. Pospiszyl pro to snáší řadu průkazných dokladů, když objasňuje, jak inspirace pohybem, který tak podmanivě film dokázal zachytit, ovlivnila řadu Kupkových obrazů, dokonce rozfázovaných do souběžně naznačených pohybových segmentů.  

Ovšem touha zprostředkovat pohyb i obrazem ovládá rovněž tuzemské umělce, zamýšlející se nad podobou nového umění, které by mělo nahradit to předchozí. To vše mapuje Alena Pomajzlová, když obhlíží malířské i sochařské projevy. A přibližuje také teoretická zdůvodnění: vždyť (tehdy ještě anarchistický) bouřlivák S. K. Neumann se v předvečer první světové války kořil technickým výdobytkům moderní civilizace ve jménu budoucnosti, od níž je pojem futurismu odvozen - ostatně podnes se v jazykovědě označuje budoucí čas jako futurum. A komik a kabaretiér František Fiala přijal na počest bořivého umění budoucnosti i svůj pseudonym - Ferenc Futurista.  

A takto se rozplýval mladičký Jiří Voskovec ještě před tím, než jen pomyslel na nějaké Osvobozené divadlo: "Žijeme ve století, kdy optika, věda, světla, stala se vědou zázraků, a filmové umění, z ní zrozené, zázrakem samotným. Živoucí malba, kdysi směšná utopie, černokněžnické kouzlo, stala se skutečností, a světelné štětce kladou na kinoplátna netušené obrazy." (s.152)  

Není divu, že vpádem pohybu do dosud statických umění se zabývají i další příspěvky. Další Pospiszylova studie nazvaná Poslové světla zkoumá odkaz Zdeňka Pešánka a jeho světlem provázené hudby, kterou promýšlel jak pro vodní fontánu, tak pro "barevný klavír". Ostatně jeho pozapomenutý spisek Kinetismus vyšel v loňském roce znovu.

Lenka Pastýříková obhlédla filmovou abstrakci 20. a 30. let, jak se odrážela zejména v animovaných pokusech, a to jak v teoretických konceptech (Karel Teige), tak v konkrétní tvorbě zahraniční i domácí. Z českých průkopníků animovaného filmu zmiňuje především manžele Dodalovy (obsáhlou monografii jim věnovala Eva Strusková, kde se zájemci mohou dovědět další podrobnosti) - nicméně se již nedovíme, že veškerou jejich produkci, až na zřídkavé výjimky, lze přiradit k reklamě, která dlouho byla jediným zdrojem experimentů.

Novátorské postupy vnikaly také na jeviště. Jitka Matulová načrtává základní obrysy divadla, postaveného na tanci, pohybu a dynamické scénografii. Vypomáhá si přitom málo známým obrazovým materiálem, třeba Drtikolovými fotografiemi z Pražské školy rytmiky.  

rytmy miroslavponec

Obraz Miroslava Ponce

A konečně se musím zmínit o chronologicky seřazeném seznamu důležitých událostí, které futurismu předcházely nebo jej následovaly. A to od prvních pokusů se záznamem pohybu (Mareyova fotopuška), které se odehrály v 80. letech 19. století, přes početné futuristické manifesty až k roku 1941, kdy vychází výše jmenovaný Pešánkův Kinetismus.

Vím, že kniha v podtitulu upozorňuje, že se bude zabývat hlavně impulsy futurismu v českém umění, ale je škoda, že autoři - když už občas zabrousí i do zahraničí - svůj pohled ještě více neprohloubili směrem k italskému futurismu (včetně otce-zakladatele Marinettiho) či jeho ruskému výhonku, který se rozvinul v podmínkách rané bolševické diktatury.  

Alena Pomajzlová (ed.): Rytmy + pohyb + světlo

rytmy obal

Vydala nakladatelství Arbor vitae a Západočeská galerie v Plzni v roce 2012
Počet stran: 335
Hodnocení: 100%  

Foto: kniha, www.biber.com

( 0 hlasů )

 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Banner

Rozhovor

Blanka Kovaříková: „Těžko odpouštím těm, kteří se dopouštějí křivd a podvodů…“

blanka kovarikova foto zdenek kovarikŘečeno s mírnou nadsázkou - novinářka a spisovatelka Blanka Kovaříková ráda zkoumá životy lidí z černobílých fotografií a filmů. Literatura faktu v jejím podání rozhodně není „suchá“, sa...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Z archivu...

Čtěte také...

Teroristka sice chce zabít Martina Hoffmana, ale přesto vás pobaví

Teroristka 1

Hned na začátku dubna přichází do kin nový český film Teroristka s Ivou Janžurovou a Martinem Hoffmanem v hlavních rolích. Stojí tato komedie s poučnou zápletkou za návštěvu kina?

...

Literatura

Další napínavé setkání s Joonou Linnou

lazarLars Kepler se znovu po roce vrací s novým případem Joony Linny. Ten by se měl za pár dní vrátit na své původní pracoviště. Jak asi tušíte, cesta nebude jen tak bez problémů. Kniha vyšla ve stejný den ve Švédsku, Norsku a v Česku.

Divadlo

Dvě roviny Mistra a Markétky v Moravském divadle

MaM 1Představení Moravského divadla Olomouc na motivy Bulgakovova slavného románu Mistr a Markétka se odehrálo v sobotu 20. 5. v 16:00 v rámci 21. ročníku festivalu Divadelní Flora.

 

...

Film

DVD Zvonilka: Tajemství křídel

zvonilka magicbox 200Distribuční společnost Magic Box přináší na DVD další díl volné série Zvonilka s názvem Tajemství křídel. Studio Disney se opět zaměřilo na dívčí publikum a připravilo pro ně ...