Populární kultura v českém prostředí
Banner

Populární kultura v českém prostředí

Tisk

200filmVíce než dvacet příspěvků, které mapují nejrůznější projevy rozličných kulturních odvětví (nejen) v tuzemské kotlině, shrnuje kniha Populární kultura v českém prostoru. Vydalo ji nakladatelství Karolinum a autory textů jsou zpravidla začínající badatelé z universitní nebo akademické sféry. Tomu odpovídá i místy "školní" pojednání.



Uchopení témat se vyznačuje různorodostí, kolísá od zevšeobecňujícího nadhledu (zvláště studie o nostalgickém vnímání nedávné minulosti) až k zamyšlením nad jednotlivými aktivitami, kdy se pozornost upíná zejména na hudbu, literaturu a rovněž film s televizí, ojediněle též tisk. Protínají se tu látky ryze současné s těmi historickými.

Zajímavé je třeba přiblížení, jak se v meziválečném období nejen u nás vytvářel obraz Sovětského svazu coby ráje na zemi. Pisatelé však zkoumají i tradice studentských slavností (majáles) a klubů, všímají si nových podob religiozity. Často se v popředí zájmu ocitá dospívající generace a její mnohdy konfliktní zájmy (v souvislosti s punkovou a skinheadskou subkulturou, se sebepoškozováním v rámci "emo").

film

Nelze se podrobněji obírat s každým z příspěvků, proto se soustředím především na ty věnované audiovizuálním médiím. Avšak musím upozornit i na zajímavá zjištění vyskytující se v textech, které zkoumají odlišnou problematiku - třeba zamyšlení Ondřeje Daniela nad násilností mládeže na sklonku minulého režimu obsahuje cenný podnět, aktuální nepochybně i dnes.

Dočteme se tam, že kritický a deziluzivní pohled na sportovní chuligány, jak jej předneslo asi nejzdařilejší, dodnes sugestivní Smyczkovo Proč? (1987), vnímali příslušníci této komunity jako návodný. Došlo tak k naprostému zmatení hodnot, protože někteří diváci se identifikovali právě s těmi jevy, které byly odsuzovány. Naskýtá se tudíž otázka, zda podobná hrozba dezinterpretace nevisí nad kterýmkoli dílem, které se zabývá nějakým zavrženíhodným děním.

Ze studií věnovaných televiznímu vysílání jedna popisuje ohlupující rozměr "nekonečných seriálů", šířených všemi televizemi (Život na zámku, Ulice, Přátelé), ale i pořadů odlišných (sportovní přenos, cyklus Ta naše povaha česká). Robert Kulmiński svou stať pojal jako téměř pracovní poznámky k sledovanému televiznímu programu a klade si otázku, co toto pohodlné sledování televize - stačí stisknout tlačítko na ovladači - vlastně obnáší.

Ina Marešová (obdobný článek zveřejnila též v časopise Cinepur) ohmatává sklon publika ztotožňovat se s nostalgickým ohlédnutím na komunistickou minulost, na německých příkladech se dokonce snaží doložit estetizaci socialismu a vítězství líbivého stylu nad obsahem.

Studie Lenky Řezníkové rozebírá selektovanou paměť a náš vztah k různým idylicky laděným výpovědím o nedávné minulosti, k národní identitě. Zjišťuje, že seriály jako Vyprávěj nebo dokumentární Retro (a nejen ony) vytvářejí jakousi náhradní formu kolektivní paměti, zastiňující reálně doložitelná fakta a nabývají rozměru zástupných symbolů, což se potvrdilo i v disputacích o rozměru češství během soutěže o největšího Čecha. Ostatně právě symbolika se často pojí s působením populární kultury - autorka tu zmiňuje například slavnou píseň Modlitba pro Martu, svým dopadem v roce 1968 naprosto unikátní.

Speciálně filmu se dotýkají tři texty. Martin Škabraha zacílil na Menzelovu komedii Vesničko má středisková (1985) a dle vlastních slov hodlal kriticky prozkoumat ideologii, kterou tento snímek šíří. Zvolil metodu popisování jednotlivých chronologicky seřazených situací a komentářů k nim. Obávám se však, že příliš sklouzl k právě nyní módnímu neoformalismu - a ani odvolávka na bohemistu Jana Čulíka, jehož články věnované filmovému odvětví vnímám jako diletantské, nepřispívá k hodnověrnosti.

film1

Příspěvek Susanne Sklepek-Hattonové se zabývá genderovými aspekty u trojice tragikomedií Věry Chytilové ze 70. let a počátku 80. let, zkoumá, jak se (tyto aspekty) odrážejí v dobovém tisku, v recenzích Hry o jablko, Panelstory a Kalamity. Pisatelka, jakkoli se odvolává na zahraniční publikace, si však vymezené téma poněkud zjednodušuje, když se opírá toliko o ohlasy časopisecké (Kino, Záběr, Film a doba) a pomíjí vše ostatní. Domněnku o hysteričnosti postav Chytilové jako nekontrolované energii, která symbolicky podvrací režim doby pozdního socialismu, však vnímám jako poněkud zjednodušenou.

Karolina Ćwiek-Rogalska se zaměřuje na nedostatky Herzova filmu Habermannův mlýn vrcholícího zločiny při divokém odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce, odvolávajíc se na změť kritických ohlasů v tisku (z nichž pracuje toliko s těmi, které jsou dostupné na internetu). Není však zřejmé, nakolik s nimi sama souhlasí, dokonce to není ani podstatné, protože primární jsou tu "figury paměti", které vysvětluje slovy zahraniční autority: kulturní paměť je orientována na pevné body v minulosti, a protože si neumí uchovat minulost jako takovou, proměňuji ji v symbolické figury, o které se opírá.

Je otázkou, nakolik režisér vyměnil jedno schéma za druhé (hodné Čechy za zlé Čechy), jak autorka tvrdí, avšak stěží lze přijmout tvrzení, že by diváky nezajímali hrdinové a jejich osudy, ale jen události. Vždyť události lze popsat jedině skrze postavy a jejich osudy, přičemž konstrukce postav a jejich osudů se může lišit podle zamýšleného tvaru a dramatického zacílení.

Ondřej Daniel, Tomáš Kavka, Jakub Machek a kol.: Populární kultura v českém prostoru.
Vydalo Karolinum, Praha 2013. 328 stran.
Hodnocení: 70 %

Foto: Karolinum, Česká televize, Nova


 

Přihlášení



Anketa

Preferujete více českou, nebo zahraniční uměleckou tvorbu?
 

Skotské pobřeží, nevlídné počasí, typické fish and chips, vůně ryb i bahna v románu Letní nebe

Letní nebe vás vezme na sychravý skotský venkov nebo do dubajského horka. Perfektní kombinace, která už sama o sobě zanechá čtenářský dojem. Je to jedna z těch knížek, kterou i po několika letech vezmete do ruky a řeknete si… „jooo, to si pamatuju“. A protože si nebudete pamatovat děj, ale jen parádní atmosféru, tak se začtete znova. Ostatně, děláte to? Čtete knížky podruhé?

Tenis - Magické momenty

V tenise nacházíme tytéž základní prvky jako v každodenním životě. Tenis je souboj dvou gladiátorů v aréně, kteří za jediné zbraně mají raketu a odhodlání. Tenis je víc než sport, tenis je umění, říkají slavní tenisté.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

ROZHOVOR: Eva Hölzelová: V Arině jsem vytušila zvířecí duši do mytologického příběhu

eva200Jako by to téma tajemných mýtických příběhů autorku přitahovalo jako magnet. A proč ne, když to umí! Eva Hölzelová je už autorkou knihy motivované řeckými bájemi a pověstmi Hvězdná obloha a její nová kniha Arina je čistá fantazie? Nevíme, zeptáme se, ale ...

Mnichův průvodce k čistému domu i mysli

V listopadu u nakladatelství Alferia v edici Východní řada vyšla knížečka Mnichův průvodce k čistému domu i mysli od autora jménem Šókei Macumoto. Tento autor se snaží popularizovat buddhismus a přenést jeho principy do každodenního života lidí, třeba právě pomocí úklidu jak mysli, tak svého obydlí.

Čtěte také...

VÁCLAV KRŠKA A (NEJEN) FILMOVÝ ODKAZ

osudova nesmelost200Režisér Václav Krška (1900-1969) patří mezi české režiséry, kteří zůstávají ve stínu svých slavnějších kolegů. Je uznáván jako průkopník poetických či lyrických výpovědí, jenž měl tu smůlu, že svého uměleckého vrcholu dosáhl v...


Divadlo

Muzikál Edith a Marlene se v Národním divadle moravskoslezském dočká čtyřiačtyřicáté reprízy

edith a marlene perex1Jubilejní 44. reprízy se dočká v pondělí 28. prosince na jedné ze scén Národního divadla moravskoslezského Ostrava, konkrétně na jevišti Divadla Jiřího Myrona, komorní muzikál Edith a Marlene, jehož autorkou je maďar...

Film

Cinema City znovu otevírá své brány 10. června

Cinema City znovuotevreni 200Multiplexy Cinema City přivítají své diváky ve čtvrtek 10. června 2021. Na ná-vštěvníky tak opět čeká velmi pestrá filmová nabídka a intenzivní kino zážitek.

...