Každý věříme v nějakého strýčka z Ameriky

Každý věříme v nějakého strýčka z Ameriky

Tisk

strycek z amerikyFilmovou tvorbu Alaina Resnaise, letos již devadesátiletého, odjakživa provází zájem o formální experiment a nejednoznačnost výkladu, v posledních letech prolnutý do průzkumu divadelního tvaru. Důležitým mezníkem se v režisérově hledačském počínání stává snímek Můj strýček z Ameriky (1980), konečně dorazivší i do českých kin, uváděn Národním filmovým archivem. Právě tato instituce se zasloužila o zpřístupnění řady důležitých filmů z dávnější i nedávné minulosti, které nás dosud míjely (například Červené střevíčky, Mléčná dráha, Playtime...).

Scenárista Jean Grualt se společně s Resnaisem rozhodl ilustrovat teoretické poznatky francouzského neurologa Henriho Laborita, jenž potlačil tradiční psychologizující výklady lidského chování ve prospěch neuvědomování pudovosti, zcela v souladu s pojetím člověka jako svého druhu zvířete, jakkoli nadaného inteligencí a "zušlechtěného" tenkou slupkou civilizačních návyků. Ostatně, prolnutí pokusů s bílými potkany do lidského světa, ať již jejich umístěním do miniaturizovaného bytu nebo naopak nasazením potkaních hlav lidem, jednoznačně upozorňuje na těsné propojení zvířecí a lidské existence.

Laborit totiž nachází společné archetypální základy v chování - na vnější podněty reaguje každý živý organismus, včetně člověka, trojím způsobem: útokem nebo aspoň soupeřením, útěkem nebo takzvanou inhibicí, tedy rezignací v okamžiku bezmoci, kdy tlaku okolí nemůže nijak uniknout. Pokud se v takové situaci ocitne pospolu vícero stejně bezmocných jedinců, rozpoutá se mezi boj, ačkoli to na jejich výsledné postavení nemůže mít žádný vliv...

muj strycek z ameriky

Výrazně biologické pojetí lidského chování sice může vzbuzovat pochyby, avšak Resnais přibližuje osudy a chování své trojice "ukázkových" postav, dvou mužů a jedné ženy, jejichž osudy se posléze prolínají. Film je v mozaice představuje od dětství (stráveného na odlehlém ostrůvku, který jediný se později stane dějištěm náhodného setkání bývalých milenců, v zaostalém hospodářství nebo proletářské městské rodině), upozorňuje na formotvorný význam rodinného prostředí, ať již se proti němu hrdinové bouří či nikoli.

Průběžně zapojuje Laboritovy komentáře, které od úvodní, dokumentárně pojednané přírodovědné přednášky přecházejí ke konkrétnějším záležitostem - ačkoli někdy zobrazení některého důležitého znaku opravdu hraničí s osvětovou dikcí (mám na mysli groteskní soupeření o včasnější zdvihnutí telefonního sluchátka při předpokládaném šéfově volání a zejména zdravotní problémy, či dokonce pokus o sebevraždu coby projev bezmoci tváří v tvář stávajícímu mocenskému uspořádání). Jednotlivé situace, v nichž se postavy ocitají, navíc provázejí mžikové výňatky ze starých černobílých filmů, jejichž hrdinové se vyrovnávají s podobným rozpoložením (kromě Danielle Darrieuxové je to zejména Jean Gabin a Jean Marais, ten nejčastěji v historickém dramatu Ruy Blas).

muj strycek z ameriky

Laborit i tvůrci filmu tvrdí, že podvědomé "zvířecí" reakce člověka prostupují v jakémkoli postavení, jak v soukromé, tak profesní rovině. Dotýkají se dilemat v řízení továrny i budování politické kariéry, zahrnují teritoriální nadvládu, tedy obrazně řečeno území pod mou kontrolou, postihují citové vztahy, které jednou rozrušené již nelze slepit - a někdejší milenci se v závěru dostávají do pěstní potyčky, ačkoli ta nemůže zhola nic změnit. Paradoxně se odkrývá, že počínání každého jedince je veskrze sobecké, zaměření na udržení sebe samého (smyslem existence je samotná existence), a případný soucit či jiná motivace odlišného chování se vymstí, protože otázka dominance, nadřazenosti nad ostatními, je, nejen u člověka, určujícím faktorem. Jakékoli ohledy v konečném výsledku selhávají.

Taková je Laboritova koncepce a tak rovněž Resnais vymezuje vyprávěný příběh. V tomto ohledu dlužno nahlížet na inscenační "výkladové" uchopení celého filmu i tomu odpovídající herecké ztvárnění, někdy proklamativní, někdy s hlubším povahopisným ponorem - také Gérard Depardieu, Roger Pierre a Nicole Garciaová se podřizují "vědecké" modelaci jednotlivých zápletek, ve skutečnosti vyjadřující jen sebezáchovné pudové jednání, jakkoli zahalené do určitého civilizačního rámce.

muj strycek z ameriky

Když Resnais v závěru pozvolna panoramuje vybydlená sídliště, na stěně jednoho domu objevuje obrovitou malbu vzrostlého stromu. Avšak při stále bližším, detailnějším obhlížení se obraz rozkládá do jednotlivých skvrn, ba bezpříznakově pomalovaných cihel, až představa celku zcela mizí. Jako kdyby tato sekvence naznačovala, že bez patřičného odstupu nelze spatřit celek, a tudíž ani zjistit, jaké sdělení nese. Platí to rovněž pro zpodobnění lidské existence včetně jejího sebeuvědomění? A jak je to s oním titulovým strýčkem z Ameriky? Tak Laborit označuje bláhové, sotva naplnitelné očekávání, že veškeré potíže vyřeší movitý strýček ze zámoří, eventuálně nenadálé dědictví po něm...

strycek z ameriky plakat

Můj strýček z Ameriky (Mon oncle d’Amérique)
Francie 1980, barva, 125 minut
Žánr: experimentální drama
Režie: Alain Resnais
Námět: Henri Laborit
Scénář: Jean Gruault, Alain Resnais
Kamera: Sacha Vierny
Hudba: Arie Dzierlatka
Hrají: Gérard Depardieu (René Ragueneau), Nicole Garciaová (Janine Garnierová), Roger Pierre (Jean le Gall), Marie Duboisová (Reného žena), Nelly Borgeaudová (Jeanova žena), Pierre Arditi (Zambeaux), Henri Laborit (Henri Laborit)
Český distributor: Národní filmový archiv
Datum premiéry: 4.září 2012
Hodnocení: 90%

Foto: NFA


 

Přihlášení



Antarktida. Nejlepší povídky z pera Claire Keeganové

Oceňovaná autorka a královna povídek Claire Keeganová si drží i u našich čtenářů čestné místo a velký zájem, bývá velmi čtená a oblíbená. Její povídky v různých souborech vydává nakladatelství Prostor. Tentokrát nabízí obsáhlejší publikaci nazvanou Antarktida, v níž najdete hned patnáct povídek Claire Keeganové a já si myslím, že by tato knížka rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně.

Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů. Ale co doba ropná?

Už více než 150 let používá lidstvo ropu. Už více než 150 let určuje ropa hodnotu půdy a definuje mezinárodní vztahy. A stejnou dobu trvá život May (Marie Anna Myšičková). May je žena, která žije na chudé farmě v Anglii. S rodinou svého manžela moc nevychází a touží po jiném, lepším životě nejen pro sebe, ale i pro dítě, které čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Markéta Schneiderová: „Hodně mi záleží, aby člověk zapomněl, že je to jenom napsaný.“

schneiderova 200Jak se ze spisovatelky ‚do šuplíku‘ stane úspěšná blogerka, která trousí svá díla po světě? Co člověka nakopne, aby si začal plnit svůj sen a přitom se nezačal brát hrozivě vážně? Markéta Schneiderová je ženou činu. Osob...

Je mi skvěle

Chceš vědět, jak se cítit skvěle? Tahle knížka plná zábavy, básniček, otázek k zamyšlení, pokusů, her, vychytávek a vtipných obrázků ti ukáže, co dělat, když ti není úplně hej. Odpoví na otázky, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému budeš rozumět, a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost, cílevědomost. Pomůže ti hledat smysl života. Zjisti, co všechno se v tobě odehrává.

Čtěte také...

Film Fotograf je stejně bohémský jako Jan Saudek

fotograf plakat 200Film Fotograf (2014) s podnázvem Dámy, radím vám ke klidu…!, který je kritiky dlouho očekáván, byl 6. ledna prvně uveden v pražském kině Atlas za doprovodu režisérky Ireny Pavláskové, fotografa Jana Saudka, představitelky hlavní ro...


Divadlo

Nejznámější příběh lásky všech dob – Romeo a Julie v podání Baletu Národního divadla se v září vrátí do Státní opery

Romeo a JulieNejznámější příběh lásky všech dob, velké a nadčasové milostné téma, to je příběh Romea a Julie, který v baletním ztvárnění choreografa Johna Cranka uvádí Bal...

Film

Nad námi Elysium jako běžným smrtelníkům nedostupné místo

200 filmJihoafrický režisér Neill Blomkamp upoutal nezvyklou sci-fi Distrikt 9, v němž se zcela obešel bez obvyklých žánrových klišé a příběh vybudoval jako varování před rasovými předsudky a ústrky, které postihnou zbídačené mimozemšťany, kteří nalezli pramál...