Život je kabaret
Banner

Život je kabaret

Tisk

Cabaret 200Muzikál. To jest dramatický žánr, který vyvolává rozporuplné emoce. Jedni ho považují za vysoké umění, neboť jeho provedení klade na interprety notné nároky (muzikáloví herci musí být velmi dobří činoherci, zpěváci i tanečníci), jiní jím opovrhují a považují ho za umění mrzké. Ať už jste příznivci muzikálů či nikoli, jedno se jim upřít nedá – všeobecná popularita.

 

Na oblíbenost muzikálových představení mezi diváky sází i Východočeské divadlo Pardubice, přestože bývají produkčně náročné a na program divadla se dostanou zhruba jednou do měsíce. Avšak pokud jsou úspěšné, tak se na repertoáru udrží i několik sezón. Pardubické divadlo navíc vedle dobré divácké muzikálové základny oplývá ještě jednou velkou devízou. Je jí kvalitní herecký soubor, jenž dokáže vedle hraní také bravurně zpívat a tančit. Proto si v Pardubicích mohli v minulosti dovolit uvést takové tituly jako My Fair Lady, Sugar (Někdo to rád horké), Donaha!, Šumař na střeše či Chicago. Aktuálně uvádí Východočeské divadlo Pardubice na své hlavní scéně velmi podařené Zpívání v dešti a Cabaret, o kterém se z této recenze dozvíte něco víc.

Cabaret1

Muzikál Cabaret se proslavil především díky své filmové verzi z roku 1972 s Lizou Minelli a Michaelem Yorkem v hlavních rolích, která byla ověnčena hned osmi Oscary. Úspěchy v podobě cen Tony a několika tisíc repríz sklízel Cabaret i na divadelních prknech. Není divu. Jeho autoři John Kander a Fred Ebb, kteří jsou rovněž jako tandem podepsaní pod úspěšnými muzikály Chicago či Zorba, si dokázali spolu s libretistou Joem Masteroffem vybrat neobvyklé téma a složit chytlavé melodie.

Cabaret2

Libreto Cabaretu vychází ze dvou předloh – autobiografické knihy The Berlin Stories Christophera Isherwoooda a dramatu I am Camera Johna van Drutena, a tudíž i samotný příběh má dvě dějové roviny, jež se odehrávají v Berlíně začátkem 30. let 20. století. Jedna dějová linka zaznamenává milostný románek nejen amerického spisovatele Clifforda Bradshawa s kabaretní zpěvačkou Sally Bowles, ale také rodící se vztah mezi majitelkou penzion Fräulein Schneider a majitelem obchodu s ovocem Herr Schulzem. Druhá dějová linie zavede diváka do útrob kabaretu Kit Kat Klub, který svou zábavností, barevností ale i určitou divokostí a frivolností odráží poměry tehdejší „Paříže německé buržoazie“, kterou pomalu ale jistě prostupuje strach z rychle rostoucí moci NSDAP.

Cabaret3

Režisér Petr Novotný se s tvorbou Kandera a Ebbeho nesetkává poprvé. Ve Východočeském divadle Pardubice už zinscenoval Chicago a v Divadle J. K Tyla v Plzni zase Řeka Zorbu. V roce 1984 se navíc v Plzni setkal jako režisér již se samotným Cabaretem, ve kterém rovněž ztvárnil postavu Kabaretiéra. Po třiceti letech se rozhodl k této látce opět vrátit a uvést ji na jevišti Východočeského divadla.

Cabaret4

Novotného nové režijní pojetí má dvě roviny stejně jako samotný příběh. Na první polovinu představení lze užít škádlivou frázi od kolegů z hradeckého Klicperova divadla: „Měli to krásné jako v Pardubicích.“ Skutečně se do přestávky vyvíjí všechny hudební i činoherní výstupy v poklidné muzikálové atmosféře, ačkoli jednotlivá čísla fungují spíše samostatně než jako celek. Oproti tomu je druhá polovina mnohem ucelenější, svižnější a především dramatičtější. Během písně „Vaterland“ diváka až zamrazí. Obdobně tíživou atmosféru měla kdysi inscenace Mefisto s Ladislavem Špinerem v hlavní roli.

Cabaret5

Co se týče scény Ivo Žídka či kostýmů Romana Šolce, tak jsou opět na vysoké úrovni. Nápadité choreografii Petry Parvoničové by ale slušely preciznější tanečnice.

Cabaret6

Herecké výkony jsou jako vždy na vysoké úrovni. Martina Sikorová září v hlavní roli Sally Bowles rovněž po pěvecké i taneční stránce. Pěvecky se jako vždy dařilo i Dagmar Novotné v roli Fräulin Schneider, a proto nelze nevyzdvihnout její výkon během písně „Co mi zbývá?“. O něco méně se z pěveckého hlediska dařilo jejímu hereckému partnerovi Jiřímu Kalužnému, který však herecky ztvárnil Herr Schulze naprosto přesně, a tak mu pár falešných tónů divák jistě rád odpustí. Josef Pejchal v kladné postavě spisovatele Clifforda Bradshawa předvádí svůj standardně dobrý výkon. Určitě by ale nebylo od věci poskytnout Pejchalovi mnohem více prostoru také v zápornějších či psychologicky náročnějších úlohách, aby se mohl obohatit jeho herecký rejstřík o nové polohy, které by jistě uvítali i samotní diváci. Precizní výkon se vším všudy předvedl v roli Kabaretiéra Ladislav Špiner, jenž v tanečních číslech dokonce předčil i samotné Kit Kat Girls. Za zmínku také stojí roztomilý výkon Petry Janečkové coby Fräulin Fritzie Kost.

Cabaret7

Cabaret Východočeského divadla Pardubice nabízí divákovi opět kvalitní muzikálovou podívanou, která nenechá chladné ani ty nejzarytější odpůrce muzikálů.

Cabaret8

Název představení: Cabaret
Uvádí: Východočeské divadlo Pardubice
Režie: Petr Novotný
Autoři: Joe Masteroff, John Kander, Fred Ebb
Hrají: Ladislav Špiner, Josef Pejchal, Martina Sikorová, Dagmar Novotná, Jiří Kalužný, Martin Mejzlík, Petra Janečková, Alexandr Postler, Dominik Bradshaw j. h. / Petr Kabele j. h. a další
Premiéra: 1. a 2. března 2014
Hodnocení: 73 %

Cabaret9

Foto: www.vcd.cz, Michal Klíma


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Přečtu kolem pětačtyřiceti knih za rok a nejradši mám šálek dobrého kakaa

Vrata3Vratislav Šálek patří mezi výrazné osobnosti magazínu Kultura 21, pro který pilně pracuje již řadu let. Jeho hlavní pracovní náplní je komunikace s nakladatelstvím a zprostředkovávání knižních výtisků k recenzi. Co na sebe v rozhovoru prozradil?

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Báby - tak trochu jiné divadlo

baby perexAsymetrická scéna. Miniaturní bába. Operní duet. Trocha tělesné akrobacie a velký boj proti nesmyslnému režimu. To všechno v sobě ukrývá nová inscenace Báby Divadla Na zábradlí. Pesimistickými a snad až místy surreálnými texty bojoval Daniil Char...


Výtvarné umění

Pocta svätému Cyrilovi a Metodovi

vystava 200Trenčianske osvetové stredisko v pôsobnosti Trenčianskeho samosprávneho kraja usporiadalo výstavu Misia. Koná sa pri príležitosti 1150. výročia príchodu svätého Cyrila a Metoda na Veľkú Moravu. Slávnostne ju otvorili 4. júla v Art centre synagó...

Divadlo

Zlínské divadlo bude v příští sezoně patřit hrdinům

divadlo zlin hrdinove 200Městské divadlo Zlín vstoupí od září do jubilejní 80. sezony. S podtitulem Hrdinové mezi námi rozšíří svůj repertoár o osm nových titulů.

...

Film

Dva filmaři jako hrdinové knih

Cap perexDvě umělecké školy, jak pražská Akademie múzických umění, tak brněnská Janáčkova akademie múzických umění, vydaly téměř současně životopisné publikace o filmařích, z nichž jeden obecenstvo (i odbornou veřejnost) sotva dokázal oslovit, zatímco druhý by...