Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Oves, sůl, voda a speciální vařečka „spurtle“ z bukového dřeva – tři ingredience a jeden nástroj, s nímž se účastníci světového šampionátu Golden Spurtle (Zlatá vařečka) ve skotském městečku Carrbridge pokusí vytvořit tu nejlepší, nejchutnější a nejautentičtější ovesnou kaši neboli porridge. Pro Skoty je ovesná kaše víc než pokrm – je to skutečný kulturní symbol odolnosti, šetrnosti a národní hrdosti. Celé zákulisí této unikátní kulinářské soutěže včetně organizátorů a účastníků představuje kritiky vyzdvihovaný celovečerní dokument Zlatá vařečka režiséra Constantinea Costiho.

Britsko-australský snímek si svou premiéru odbyl vloni na festivalu CPH:DOX v Kodani, uveden byl i v Palm Springs, Sydney nebo Edinburghu. Chutně vystavěný divácký hit, který je lahodnou oslavou ovesné kaše, vstoupí do českých kin 23. dubna. Distributorem je společnost Bionaut Zero Gravity.

Nejlepší metoda přípravy ovesné kaše ve Skotsku je předmětem stejně vášnivé debaty jako výroba té nejlepší whiskey. Tento každoroční „velmi skotský“, přitom světový šampionát ve vaření kaše nazvaný Zlatá vařečka, vznikl v roce 1994 jako marketingový trik na propagaci tohoto skromného pokrmu. V současnosti je globální kulinářskou událostí. V ospalém městečku Carrbridge v srdci Skotské vysočiny obklopené šťavnatou zelení, které je branou do národního parku Cairngorms, se každoročně scházejí organizátoři tvoření komunitou místních nadšenců. Předseda šampionátu Charlie Miller ale ohlásil svůj poslední ročník. Zatímco se loučí s funkcí, přijíždějí do Carrbridge amatérští mistři a foodies ze zemí celého světa, jako jsou Austrálie, Pákistán, Německo, Skotsko, Zimbabwe, Kanada, Kypr, Holandsko a samozřejmě Velká Británie. Pod jejich rukama se obyčejná rutina přípravy ovesné kaše mění v kulinářský kult a divák je účasten sledování celé akce od příprav přes rozhovory se zapálenými organizátory i soutěžícími po napínavý průběh soutěže, až do úplného konce.

Snímek Zlatá vařečka je svou lokální komunitní atmosférou stejně hřejivý a příjemný, jako pokrm, který soutěžící vaří. Jaká má podle profesionálních porotců ta nejlepší ovesná kaše být? Nejdokonalejší, nejautentičtější, akorát hustá a lepivá, akorát osolená, ne moc horká, ne moc studená a hlavně – lahodná a čerstvá. Jak říká jeden z účastníků soutěže: „Nechte vločky zpívat!“ Na vítěze jako hlavní trofej čeká opravdová zlatá vařečka.

Režisér Constantine Costi, rodák ze Sydney řecko-kyperského původu, ještě nedávno pracoval jako umělecký ředitel jedné z předních australských divadelních společností Red Line Productions. Nejen v Austrálii platí i za uznávaného operního režiséra. Za tento svůj okouzlující pětasedmdesátiminutový dokument o ovesné kaši získal v loňském roce cenu za Nejlepší dokument od Australské asociace filmových kritiků. „Zlatou vařečkou vzdávám hold místní komunitě v Carrbridge a kráse tradice, která spojuje generace a současně je synonymem dlouhověkosti. Celý film je o tom, jak se tradice vyvíjejí, jak drží komunity pohromadě a jak je možné najít radost a štěstí i v těch zdánlivě obyčejných věcech. Myslím, že právě tyto ,malé příběhy‘, jakým soutěž ve vaření kaše bezesporu je, nám často připomínají naši lidskost,“ říká režisér Constantine Costi, který je i autorem scénáře.

Costi pracuje pro ty největší scény, jako je třeba Sydney Opera House, v současnosti například režíruje Pucciniho La bohème. Jeho jméno je v divadelním a operním prostředí skutečným pojmem, což dokládá i výrazná filmová hudba dokumentu Zlatá vařečka. Jejím autorem je uznávaný dirigent, skladatel a pianista Simon Bruckard. Právě filmová hudba v tomto dokumentu skvěle podtrhuje kouzlo skotské přírody a umocňuje napínavou atmosféru soutěže. Producenty jsou Rebecca Lamond a John Archer. Film zaujme i kamerou Dimitriho Zaunderse citlivě zachycující prostředí soutěže, skotskou mentalitu i charaktery soutěžících z celého světa, stejně jako nechá vyniknout kráse skotské přírody.

Ovesná kaše či porridge je synonymem pro skotský život – vznikl o ní nespočet básní a písní, vojáci si ji nosili s sebou do války již ve 14. století a v tamním folklóru je neodmyslitelně spjata s motivem štěstí. Legenda praví, že oves přinesli do Británie Římané a že to byla právě kombinace dlouhých, světlých letních dnů na severu, vydatných srážek a kyselé půdy, díky čemuž se zde oves tak skvěle uchytil. V současnosti je tato obilnina považována za superpotravinu a na trhu se prosadila i v podobě populárního ovesného mléka. I když je ovesná kaše tradičně spojována se snídaní, ve Skotsku se jí napříč generacemi po staletí po celý den, neboť jde o levný, výživný a nutričně bohatý pokrm. K snídani se ovesná kaše vařila ve vodě a soli, ne v cukru, jako dnes, a zalévala se mlékem nebo smetanou – ovšem jen tehdy, pokud si lidé takový luxus mohli dovolit. Zbytky kaše se pak nasypaly do vystlané zásuvky ve speciální skříňce, kde se nechaly ztuhnout do želatinové hmoty, a pak se krájely na plátky ke svačině nebo se smažily na tuku k večeři. Aby se dosáhlo správné konzistence ovesné kaše, mnoho kuchařů tradičně používalo na míchání kaše speciální vařečku, tzv. „spurtle“. Jde o leštěnou, špičatou špachtli ve tvaru tyčky vyřezanou z bukového dřeva, jejíž tvar spolu se specifickým způsobem míchání pomáhá vytvořit hladkou a rovnoměrnou konzistenci kaše bez hrudek.

Více na https://bionaut.cz/zlata-varecka-distribuce-zero-gravity/