Premiéra americké gangsterky Země bez zákona, odehrávající se ve 30. letech v čase vrcholící prohibice, nemohla do Česka dorazit ve vhodnější dobu. Hlavní protagonisté, bratři Bondurantovi, v ní české publikum provokují distribucí načerno pálené whisky, která se dokonce, jak se lze v jedné scéně přesvědčit, dá použít jako alternativní palivo, pokud váš závozník zapomene nalít před jízdou do nádrže pašerácké dodávky benzín. Sdělení, které láká na film natočený podle skutečné události, se odvolává na fakt, že scénář vznikl podle knihy Matta Bonduranta „The Wettest Country in the World“, jenž příběh své rodiny literárně zpracoval. Jde ale spíše o mystifikaci: snímek, který, kromě jiného, obsahuje scény podřezávání hrdla nebo svlečení Jessici Chastain, ve skutečnosti docela úzkostlivě respektuje žánrová pravidla a odvážný je jen svou westernovou surovostí.
Stejně, jako se Clint Eastwood ve svém oscarovém westernu Nesmiřitelní pokusil rozbít romantickou představu o americkém středozápadě, rozhodl se totiž režisér Země bez zákona John Hillcoat (Proposition, Cesta) pokořit rekord v míře brutality, bez které dnes nejde natočit pořádná „žánrovka“. To přitom neznamená, že by vrhal na dějiště svého filmu, městečko Franklin ve Virginii, stejnou deziluzi, naopak v některých sekvencích spíše navozuje bujarou atmosféru okořeněnou černým humorem. Zásluhu na tom má charakterově různorodé trio podnikajících bratrů. Zatímco nejmladší Jack (Shia LaBeouf), vypravěč příběhu, je zpočátku vyjukaným poskokem a jako pouhý řidič se obchodů se zakázanou lihovinou ani neúčastní, starší bráchové Howard (Jason Clarke) a Forrest (Tom Hardy) se v prostředí černého trhu cítí jako ryby ve vodě. Pochopitelně ani ryba nemůže být dlouho na suchu, a tak zatímco bohabojná většina Franklinu dlí na modlitbách, v doupěti Bondurantů můžete bez postihu popíjet, obsluhováni bývalou tanečnicí Maggie (Jessica Chastain), neboť nikdo ze strážců zákona nemá kuráž sem někoho poslat. To se mění až s příjezdem zmocněnce pro boj proti ilegálnímu podnikání Charlieho Rakese (Guy Pearce), který pochází z moderního Chicaga, Franklin považuje za buranov a jeho obyvatele za křupany, jejichž životů není třeba litovat. Chová se jako šílenec, používá teroristické metody, a poté, co mu Bondurantovi odmítnou slíbit poslušnost, rozhodne se k jejich likvidaci. Jeho soupeření s bratry spustí řetězec brutálních útoků, krvavých pomst a nekompromisního vyřizování účtů. O slovo se začne hlásit také nejmladší Jack, který obchoduje na vlastní pěst a zažehává milostnou zápletku s introvertní křesťankou Berthou (Mia Wasikowska).
Země bez zákona ve svém dramatickém vyvrcholení nezodpovídá otázku, která ze stran je v právu, protože úcta k zákonu se ve Franklinu jednoduše nenosí. Spíše se válčí o to, kdo bude pykat za způsobené křivdy a násilí. A režiséru Hillcoatovi se v závěrečné třetině daří publikum přesvědčovat, že Rakes svým posledním činem překročil všechny meze, takže skupiny gangsterů vylézají z děr a přirozeně se přidávají na stranu Bondurantů.
Hillcoatův film šlape nečekaně dobře, až je škoda, že jeho hrdinové jsou tak rázovité postavičky a ne třeba chladnokrevní usedlíci se špetkou vnitřní nejistoty. Ufňukaný Jack dospívá v muže, bručoun Forrest se pro svou nezdolatelnost považuje za místní legendu a třetí do party, Howard, je zase nezastavitelnou mlátičkou. Jedinou charakteristiku, která mě napadá k postavě Rakese, bych přiblížil slovem „slizkost“. Jackův kamarád Cvrček je, řekněme, neškodný jako cvrček; gangsteři jsou nevyzpytatelní, whisky jemná, ženy povolné. Jelikož karty jsou po celou dobu celkem jasně rozdány (rozeznáme od sebe dobro a zlo), je snadné se v příběhu neobsahujícím příliš mnoho zvratů orientovat a finále už je klasickým rozstřelem o rychlejší jízdenku do márnice mezi těmi, kdo proti sobě stojí už od začátku. Na nikoli závratném, ale pořád svižném tempu má zásluhu i výborný soundtrack amerického hudebníka Nicka Cavea (je i autorem scénáře), složený většinou z moderních country skladeb.
Zemi bez zákona tak na jednu stranu dominují motivy krvežíznivosti, surovosti a pomstychtivosti, ale současně se nad ní vznáší vypravěčův povzdech „jó, starý zlatý časy“, a v mnoha momentech působí vůbec jako takřka úniková zábava. Pokud znovu připomeneme Eastwoodův deziluzivní western Nesmiřitelní a postavíme vedle něho bujaré skopičiny z divokého západu, lze se domnívat, že John Hillcoat se mohl inspirovat u obou přístupů. Zároveň tato inspirace zůstává poměrně nečitelnou: Země bez zákona nepřečerpává myšlenky starších děl a nepouští se do hlubokých spekulací nad obecnými tématy. Hillcoat svoje dílo sice precizuje coby řemeslník, ale jeho autorský pokus vrhnout na období prohibice nové světlo má jen vedlejší účinek. Jelikož Země bez zákona v souvislosti s prohibicí podporuje spíše tvorbu nových mýtů a pověstí než demontáž těch existujících, může se na ni, coby na pouhou žánrovou zábavu, i rychle zapomenout. A to nejen u příležitosti předávání příštích Oscarů.
Země bez zákona / Lawless
Drama / Western / Historický
USA / 2012
Režie: John Hillcoat
Scénář: Nick Cave, Matt Bondurant
Hrají: Tom Hardy, Jason Clarke, Shia LaBeouf, Guy Pearce, Gary Oldman, Jessica Chastain, Mia Wasikowska, Dane DeHaan
Stopáž: 115 minut
Premiéra v ČR: 20. 9. 2012
Distributor: Bontonfilm
Hodnocení: 70 %
Zdroj foto: Bontonfilm
| < Předchozí | Další > |
|---|
Překlady filmově znaleckých knih se téměř výhradně orientují na anglofonní oblast (David Bordwell, Kristin Thompsonová, T. C. Foster, James Monaco…). Rovněž domácí odborníci, když u svých prací vypočítávají zahraniční zdroje, ...
Historické období mezi 8. a 13. stoletím se v islámu označuje jako zlatý věk. Zatímco Evropa procházela temným středověkem, bojovala proti různým nájezdům a teprve se v ní ustalovaly budoucí národy, na Dálném východě probíhal obrovský vědecký, ekonomi...
V někdejším sovětském bloku byl prostor, vymezený českým, (východo)německým a polským územím, vnímán jako "obranný" val vůči západním státům. V oblasti filmu se tento koncept rozhodl prozkoumat brněnský badatel Pavel Skopal, když sepsal knihu Fil...
