Hned na začátku je třeba říct, že nový český snímek režiséra Petra Slavíka Tancuj Matyldo je na české poměry vynikající, a to po všech stránkách. Je to silné téma, skvělá režie a samozřejmě dokonalí herci. Nehrají své osvědčené herecké finty (jak to vidím u některých herců), ale Karel Roden a Regina Rázlová v hlavních rolích jsou opravdu jedineční. Je to excelentní film.
V oblasti českého filmu je to úplné zjevení. Samozřejmě v první řadě jde o mimořádný scénář (Petr Slavík a Nataša Slavíková). Je to zprofanovaná fráze, že je to ze života, ale tady to platí do puntíku. Žádná věta, žádné slovo nevyznívá falešně. Prostě to "leze do ucha" a vždycky si uvědomíte, že přesně to by ta postava řekla. Téma Alzheimera je samozřejmě samo o sobě silné a nosné, ale dovedu si představit milion způsobů, jak látku znásilnit a znehodnotit.
Herci jsou samozřejmě perfektní, mají co hrát a stačí jim držet se scénáře. Jsou ale opravdu výrazně dobří. Karel Roden dokazuje, že je jeden z nejlepších herců své generace (možná úplně nejlepší) a když dostane do ruky takovou látku (a nehraje "indiány či křižáčky"), tak se do toho prostě položí a exceluje. Regina Rázlová v roli matky mu ovšem sekunduje víc než dostatečně.
Perfektní jsou ale i herci v druhém plánu Antonio Šoposki a Zuzana Kanócz. Hodně zajímavý motiv přináší právě Kanócz v roli partnerky hlavního hrdiny, která snahu dochovat "dementní" matku doma racionálními argumenty zpochybňuje.
Scénář nestraní žádnému stanovisku, jen ukazuje důsledky: doma hrdina situaci nezvládá, v ústavu se ukazuje neschopnost se o nemocné lidi důstojně postarat. Za samostatnou polemiku by potom stál fakt sobeckého přání lidí vyžadujících péči, ať se rodina doma postará. Film měl (aspoň pro mě) dva emocionální vrcholy. První, když rodina - Matylda, syn a vnuk odjedou na výlet do Normandie a hrdinka pozná prostředí, kde v mládí byla.
Druhá je scéna Matyldina umírání, kdy se ještě snaží synovi něco naposled říci, ale už se jí to nepodaří. V tu chvíli mi proletělo hlavou, co by se událo v hollywoodském filmu: hrdinka by s vypětím všech sil zašeptala "Děkuji" nebo "Miluji tě" nebo obojí. Ale americký scénář se v běžném životě většinou nekoná. Zaplať pán bůh za věrohodnost. Intenzita tím vůbec neutrpěla. Naopak.
Citliví a fajnoví diváci, kteří chodí „na herce“ to ocení. Jinak Karel Roden, tak to je i v hereckém světě pojem, to je jasné, ale Regina Rázlová je královnou filmového příběhu. Samozřejmě, je to Paní Herečka (nedávno jsem ji viděl ve vinohradském divadle v inscenacích Past na myši a Dům Bernardy Alby - a byla famózní), ale to, co předvádí v tomto filmu Tancuj Matyldo, tak za to bych jí dal Oscara, nebo aspoň Českého lva.
Tancuj Matyldo
Komedie / Drama
Česko, 2023, 113 min
Režie: Petr Slavík
Hudba: Michal Pavlíček
Kamera: Martin Štrba
Hrají: Regina Rázlová, Karel Roden, Antonio Šoposki, Zuzana Kanócz, Simona Postlerová, Eva Leinweberová, Miroslav Babuský, Natálie Hejlová, David Depta, Jiří Rendl.
Hodnocení: 100 %
Robert Rohál a Marie Drechslerová
Zdroj foto: archiv
| < Předchozí | Další > |
|---|
Lidé si myslí, že harfenistky jsou romantičky ze starých časů. U Zbyňky Šolcové to neplatí. Nevyhýbá se uměleckým experimentům a fúzím s jinými žánry. Také se věnuje poezii a fotografování. Před nedávnem nahrála se so...
Národní filmový archiv (dále NFA), jemuž lze zazlívat jedině to, že dosud nenakutal dějiny národní kinematografie, což se pravidelně děje nejen u našich sousedů (a na Slovensku už v druhém rozšířeném pojednání), vedle přehledných katalogů filmové tvorby...
Na narozeninové oslavě vás přivítají herečky Městského divadla Zlín v novince Ženy pod tónem, kterou čeká česká premiéra 16. dubna v hudebním a divadelním klubu Dílna. Novou zlínskou hudební komedii, kterou napsal čtyřem že...
V téměř každém filmu slyšíme znít hudbu, ať již pochází z nějakého zdroje, který lze v kontextu obrazu rozpoznat, nebo naopak tvoří toliko zvenčí dodávaný zvukový doprovod, který v obraze nemá žádnou reálnou oporu. Hudba je r...