Kultura21.cz

K nočnímu promítání na Prima Cool 4. 4. něco před třetí ráno připomínám film, který si vzal několik témat od slavného sci-fi autora Isaaca Asimova.

1.    Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
2.    Robot musí uposlechnout příkazu člověka, kromě těch případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
3.    Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě těch případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem
Příručka robotiky 56. vydání, 2058 n. l.

Několik desítek let jsme čekali na seriózní adaptaci nějakého díla Isaaca Asimova. Přes pár pokusů věnovaných dětskému publiku (Andrew – člen naší rodiny) se do českých vln vrhla velkou rychlostí akční adaptace nejslavnějšího díla autora. Je sice volná, jak se na správné americké filmy sluší, ale v určitém ohledu vzdává hold a čest skvělému spisovateli.

Změn u filmu je oproti předloze docela dost, film si bere Asimova jako zdroj námětu a myšlenek, včetně tří zákonů robotiky.

Chicago v roce 2035, kdy už je svět zaplněn roboty, poslušnými, přesně plnícími tři robotické zákony. Převážná většina lidí je naprosto spokojena, pouze jedinci, jako je třeba detektiv Spooner (Will Smith), nemají tyto plechové miláčky lidí rádi. Jeho nenávist ještě vzrostla, když spáchal sebevraždu jeho takřka otec Alfred Panniny (James Cromwell), který vyvíjel novou řadu robotů. Ona to možná ani sebevražda nebyla, protože se během několika minut zjistí, že vlastně za to může, ale třeba i ne, robot. A ten při odhalení uteče z místnosti, kterou Panniny opustil – byla hodně vysoko a skočil z okna. A tímto začíná zajímavé klubko postupně odhalovaných souvislostí, nových informací a zjišťování, kdo všechno za tím stojí. Robot, člověk, mezinárodní korporace…?

Mimochodem hezká a šikovná paní, možná i slečna, Calvinová (Bridget Moynahan), která už je v knížkách dost stará, je ale ve filmu docela sympatická brunetka.

Možná, že by se Asimov otáčel ve svém hrobě, jak živý a akční film to je, jak nově pojatý, zajímavě sestříhaný, zajímavě trikově udělaný, ale možná i ne. Kdo ví, knížku Já robot napsal před dlouhými časy, a tak neměl představu, jak se může jeho látka pojmout.

Filmové adaptace se ujal pro některé lidi neznámý režisér Alex Proyas, který natočil filmy jako Vrána, Smrtihlav a jiné. Poprvé dostal velký rozpočet a velkou hvězdu. Hvězdu, jakou je Will Smith. Režie se ujal zručně. Je to jeden z mála amerických filmů, ve kterém je vidět, že je za nimi hromada práce. Akce je natočená zručně, není to Michael Bay ani Matrix, je to něco lepšího, protože to nenudí, a člověk stále ještě ví, co se v akci na plátně děje.

Musíme do tohoto filmu přičíst také triky, protože roboti jsou utváření kompletně na počítači, ale stejnou technikou, jako je natočen třeba Glum. Tedy s věrnou předlohou herce, který předehrával akce, aby počítače věděly, co mají vypočíst. A tak je zaručena velice důležitá kooperace počítačových objektů, robotů. A rozhodně se v tomto filmu povedla, protože není vidět, kde končí dekorace, živí herci a kde začíná počítačová animace.

Co na závěr? No prostě pravý letní oddechový film, plný hlášek, chytrého humoru, dobře natočené akce, která nenudí. Bez žádných velkých chyb, které by škodily filmu, který se může i nemusí líbit všem.

Zdroj foto:
http://pixgood.com/sonny-i-robot.html
www.allocine.fr/film/fichefilm_gen_cfilm=47739.html