Velice účelná procházka Alexandra Hackenschmieda

Velice účelná procházka Alexandra Hackenschmieda

Hackenschmied 200Alexander Hackenschmied nepatří k našim nejznámějším dokumentaristům - a není se čemu divit. Vždyť tu působil jen v době před druhou světovou válkou a poté se (s mírně pozměněným příjmením - jako Hammid) prosazoval ve Spojených státech. Jeho samostatná režijní a kameramanská tvorba měla velký význam rozvíjením avantgardních vypravěčských koncepcí, které rovněž uplatňoval jako střihač filmů svých kolegů (u nás např. Otakar Vávra, Karel Plicka, v zahraničí Maya Derenová, Francis Thompson).

S jeho jménem je spojena řada přelomových děl - upozorním aspoň na pocitový experiment Bezúčelná procházka (1930), na politický dokument Krize (1939), natočený v americké produkci a věnovaný jeho vlasti ohrožené nacismem, nebo na snovou hříčku Odpolední osidla (1943). Vysokou realizační úroveň si udržují i díla natáčená na zakázku, ať již to byly reklamní či cestopisné snímky produkované Baťovým zlínským studiem, za války americkým Úřadem válečných informací nebo později různými vzdělávacími institucemi a dokonce OSN.

Nyní se mu věnuje monografie Alexander Hackenschmied: (bez)účelná procházka, poskládána jak ze studií přeložených (a jednoho původního českého příspěvku), tak z jeho vlastní textů. Připomíná záslužně jednu neprávem pozapomenutou osobnost naší kinematografie, která byla u nás doposud spíše přehlížena: jedinou brožuru o ní napsal Jaroslav Brož před více než čtyřmi desetiletími.

Hackenschmied

Česká televize uvedla (naposledy před šesti roky, bohužel pokaždé v půlnočním čase) jedině Krizi - škoda, že tento snímek ani žádný jiný nebyl ke knize přiložen na DVD. Vždyť možnost se na vlastní oči seznámit s popisovanými díly je poskytuje názornější představu než jakékoli slovní rozbory. Takto se musíme aspoň s obrazovým doprovodem, rozesetým po celé knize.

Český článek do knihy sepsal Michal Bregant a soustředil se v něm na Hackenschmiedovu českou tvorbu, ať již vlastní (Bezúčelná procházka) nebo ve formě spolupráce s jinými tvůrci (jako výtvarný poradce, kameraman nebo střihač). Hackenschmied se tehdy podílel nejen na dokumentech (Plickova Zem spieva), ale také na hraných filmech (Machatého melodrama Ze soboty na neděli) a baťovských reklamách, které natáčel Elmar Klos. Naproti tomu obrazový materiál pořízený zejména v Indii a na tehdejším Ceylonu, který vznikal při Baťově cestě kolem světa, byl až začátku německé okupace sestříhán bez jeho účasti.

Hackenschmied2

Z němčiny a angličtiny přeložené stati (které původně vyšly v publikaci Tribute to Sasha) víceméně chronologicky čtenáře seznamují s dalšími obdobími Hackenschmiedovy tvorby. Vyzdvižen je zejména jeho - také režijní - podíl na politicky i sociálně laděných dokumentech Herberta Klina (Krize, Světla v Evropě zhasla, Zapomenutá vesnice), natáčených počátkem 40. let.

Mimořádně inspirativní je pro Hackenschmieda období, kdy se podílel na svébytných vizuálních průzkumech Mayi Derenové. Ale současně se zaskvěl i jako autor téměř osvětových výpovědí, jaké natáčel pro Úřad válečných informací. Jakési spojení vzdělávacího rozměru s lyricky ozvláštněným náhledem pak nalezneme v jeho pozdějších filmech, kdy jej fascinuje zejména pohyb a jeho všeliké podoby. A nechybí ani rozsáhlý rozhovor, pořízený na sklonku Hackenschmiedova života.

Kniha ovšem obsahuje i výbor z Hackenschiedových textů, které zveřejnil ve 30. letech i v těsně poválečném období - je jen škoda, že nebyla přetištěna celá studie o zásadách střihu, kterou napsal pro sborník Abeceda filmového scenáristy a herce (1935). Byly převzaty jen několikavěté úryvky, ačkoli tu autor shrnuje své tvůrčí principy, které se i později snažil uplatňovat. Zajisté oceníme podrobnou filmografii, obsahující snad veškeré tituly, u nichž se mihlo Hackenschiedovo jméno, seznam pořadů, v nichž osobně vystupoval nebo o něm pojednávaly, a poté rovněž soupisku české i zahraniční literatury, která se Hackenschmieda týká.

Hackenschmied odpoledni osidla

Ale i tady nalezneme drobné vady: chybí třeba připomínka Jachninova zamyšlení, díky němuž bychom se dověděli téměř neznámou skutečnost, že už za války vznikaly v Americe české verze dokumentů (mimo jiné je namluvili pánové Voskovec a Werich), počítaje v to několik krátkých Hackenschmiedových filmů. Také se nedovíme, že obsáhlá, anglicky psaná Valasekova studie (zmíněná jen mezi sotva dostupnými zahraničními prameny), vyšla - a je tudíž přístupná - také v českém překladu.

Zbývá doplnit, že knihu čtvercového formátu vydalo nakladatelství Casablanca u příležitosti přehlídky Hackenschmiedových filmů na Letní filmové škole (a s její podporou). Zdárně tak navázala na předchozí svazky, věnované dalším "menšinovým" tvůrcům, jednak maďarskému režiséru Tarrovi, jednak Finovi Kaurismäkimu. Letní filmová škola se tak může pochlubit chvályhodnou a rozhodně žádoucí aktivitou, na jakou se konkurenční akce (karlovarský filmový festival, pražský Febiofest) dosud nezmohly.


Alexander Hackenschmied: (Bez)účelná procházka.
Autoři textů: Michael Omasta, Michal Bregant, Eva Hohenbergerová, Stefan Grissemann, Brigitte Mayrová, Michael Loebenstein, Loren Cocking, Alexander Hackenschmied.
Redakční zpracování: Iva Hejlíčková, Václav Žák.
Přeložily: Světlana Kotyková, Veronika Pragerová, Tereza Bartošková.
Vydalo nakladatelství Casablanca ve spolupráci s Asociací českých filmových klubů.
Praha 2014, 316 stran.

Hodnocení: 100%

Foto: Casablanca, www.radio.cz, www.saint-lucy.com

( 0 hlasů )


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Ondřej Ruml – zpěvák a muzikálový herec

ruml 200Herec Ondřej Ruml se z finalisty X-factoru dostal na dosky Divadla Kalich. O jeho současném působení v divadle i o zkušenostech ze soutěže se dozvíte v následujícím rozhovoru.

...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Představujeme vám projekty, které na podzim nabídne veřejnoprávní televize

ct 200Česká televize oslavila tento rok šedesáté výročí od svého založení. A i když má ty největší oslavy jubilea za sebou, bude podzimní schéma doprovázené ještě jejich dozvuky. Nebudou však chybět ani nové projekty, které dostanou prostor vedle...


Literatura

Raymond Chandler, Loučení s Lennoxem

chandler Louceni s Lennoxem 200„... Ano, jsem přesně takový jako postavy v mých knihách. Jsem tvrdý chlapík a je o mně známo, že dokážu holýma rukama přepůlit rohlík ...“

...

Divadlo

Parchant v klobouku, víc než „konverzačka“ v BuranTeatru v Brně

BT 2Už je to skoro zvyk. Profesionální divadelní soubor, kterému se říká Burani uvádí na jevišti pravidelně nové, často provokující díla ze světového repertoáru. Tak i divadelní hra pro pět herců, Parchant v klobouku, má zde českou premiéru.

...

Film

Vzestup další říše

Vzestup 200Film 300: Vzestup říše (2014) je tak trochu lyrický, a přitom hodně akční a bohatý na speciální efekty, spousty falešné krve nevyjímaje. Herečka Eva Green v něm hraje uprostřed mezi dvěma dávnými soupeři tu nejhlavnější roli.