Kdyby Nestroy vědel…premiéra PRO NIC ZA NIC v Městském divadle v Brně
Kultura21.cz

Kdyby Nestroy vědel…premiéra PRO NIC ZA NIC v Městském divadle v Brně

pro nic za nic perexKdyby Johann Nepomuk Nestroy věděl, že po něm bude ve Vídni pojmenováno náměstí i zastávka metra, asi by se moc divil. On to byl totiž už za svého života na jedné straně miláček publika, měšťanského i lidového, ale mocní města i císařství ho v lásce neměli. Vždyť jeho žertování se často obracelo s vyplazeným jazykem přímo na ně a herec, dramatik, autor Nestroy kličkoval v dobách absolutistické vlády Alexandra Bacha v „Mocnářství“ mezi tím, co se může - a toho moc nebylo, a mezi tím, co není zakázáno, a je tedy povoleno - toho bylo ještě méně.

 

Cenzura mu šla po krku a přece, po Nestroyovi nám zůstaly stovky her, z kterých je možné bez velkých úprav desítky hrát dodnes. Jeho frašky, satira, je stejně jako před 170 lety dodnes živá a adresná. Převraceči kabátů, tupí nadutí i šikovní podvodníci, zamilovaní chudáci i neomalení šejdíři, trpce poučení intrikáni, to je společnost stále aktuální. 

Díváme se na dobu kolem revolučního roku 1848 jako na dobu, ve které se přece nemohla šířit informace tak rychle, jako v dnešní digitální době. A přece. Nestroyovy komedie se nehráli jenom ve Vídni, znal je celý civilizovaný svět. Znali ho Palacký i Šafařík, s úsměvem se o něm zmiňoval i stařičký Goethe, Karthe Perugini píše o svém otci, Dickensovi, jak mu učarovaly frašky toho Rakušana a stejně jsou na tom příští generace známých mužů, od Napoleona třetího, po 22. prezidenta USA, Granta. Už to, jak se rychle šířila Evropou vlna bouří revolučního roku 1848 je zarážející. Proč by se neměla šířit divadelní sláva autora frašek, které byly i politické. Byli? Byl Nestroy revolucionář? I když se zpočátku přikláněl k liberálním myšlenkám revoluce, rychle asi poznal, že pach střelného prachu, které se sebou revoluce přináší, není pro blaho lidí vhodné řešení. Byl však liberálem, ne však v politickém smyslu. Vysmíval se hlouposti a nabubřelosti, nechť by přišla z kterékoliv světové strany. V tom byla jeho genialita, jeho talent nejenom pochopit, ale také vtipně zobrazit nemocnou civilizaci.

pro nic za nic

Činohra Městské divadla v Brně uvedla v dramaturgii Jana Šotkovského a v režii Mikoláše Tyce jednu z komedií Netroye, Pro nic za nic. Dramaturg Šotkovský je už léta známý svými úspěšnými zásahy do repertoáru Městského divadla. Stál také u rozvoje zajímavého divadelního souboru Buranteatr, ve kterém, se uplatňuje i režisér Tyc. (Faust a Markéta, Létající dítě) Ovšem i v Městském divadle už prokázal režisér svůj talent (Nebezpečné vztahy, Splašené nůžky, Čarodějky ze Salemu). Jak dramaturg, tak režisér jsou známí tím, že místo experimentálního prosazování nějakého vlastního a svojského pohledu na autorské dílo, se vždy snaží o co nejpřesnější autorův výklad.

Pro nic za nic 2

V posledních letech je módní šokovat diváka nevšedním úhlem pohledu, třeba i na klasická díla světové dramatiky. To u dramaturga a režiséra zmiňovaného Nestroye nehrozí. Spíš naopak. S důvěrou se může divák těšit na skutečnou frašku. Už hezká funkční scéna Andreje Ďuríka a bezvadné dobové kostýmy Alexandry Gruskové předem naznačují, že se bude hrát klasická komedie, velmi blízká vídeňskému provedení. Také herci jsou vedeni k mírně expresivní deklamaci, tak blízké fraškám poloviny19. století a díky tomu jsou komické role, jejich výřečnost i umně volené dramatické pauzy, pro zrak a sluch dnešního diváka ještě komičtější.

Pro nic za nic 3

V rolích herců, zamilovaných do továrníkovy schovanky Emy si se svými postavami moc hezky pohráli Artur - Jan Brožek a Picl - Aleš Slanina. Továrníka Truchlanta už svým hlasovým nasazením a namyšleným výrazem předvedl Petr Štěpán. Schovanku Emu, toužící po Arturovi a považte, ona chce být herečkou! zahrála v hezkém tempu Barbora Goldmannova a ještě tady máme hostinského v tyroláckém stejnokroji (kožené kalhoty se sklápěcím poklopcem, kterého bravurně zahrál Jan Němec. A jeho dcera Sali? Zamilovaná do číšníka Jirka? To byla ukázka křehké naivity a vroucné lásky, jako z červeného románu. A ten Jirka? Číšník z Itálie? Marco Salvadori, rozený v Kroměříži, zpěvák, herec, saxofonista a stepař - nevím, kde jsou jeho kořeny, ale na scéně, když se rozčílil, vybalil takovou italštinu, že by se za ní asi nestyděl žádný italský herec. O divácký smích nebyla nouze. Kapitalista Myšiška – Michal Isteník a jeho nezdárný synek – Marek Hurák, to byla další ideální dvojice pro pravou frašku. Otec, všeho schopný a synek, neschopný ničeho. I to se v dobrých vídeňských rodinách stává. A sranda je na bledni. Ještě nezapomeňme na výbornou Lucii Bergerovou, která si s chutí zahrála několik různých a protikladných rolí – nakonec, tak se kdysi hrávali frašky. Patnáct postav zvládlo šest, deset herců. To byly provozní podmínky vídeňských komedií.

Pro nic za nic 4

Nemalou rolí v inscenaci zastoupila hudba. Vtipnou scénickou muziku Karla Cóna, která měla  vídeňskou příchuť, nahrál dirigent Dan Kalousek s malým a ve zvuku bohatým orchestrem. (Housle, violoncello, klarinet, kytara, kontrabas a v tom souzvuku nenahraditelný akordeon, ve Vídni nazývaný Maurer Klavier (zednický klavír).

Ještě pár slov k programu: Ten je už tradičně v Městském divadle kvalitní a stálý (myšleno formát – který se vejde do kapsy saka a grafická úprava.) Vždy si v něm divák přečte celý text hry a navíc, hodně informací, v tomto případě o J. N. Nestroyovi. Program připravil dramaturg Jan Šotkovský a o fotografie se postaral Tino Kratochvil a Nikol Wetterová.

Rakouská fraška z poloviny devatenáctého století si v brněnském divadle určitě najde své místo a stane se stálicí v repertoáru. Jenom asi nastane (přesněji už dávno nastal) problém, kterou inscenaci „odložit“ do fundusu, protože i ten nestarší titul stále vyprodává hlediště.

Pro nic za nic
Autor: Johann Nepomuk Nestroy
Režie: Mikoláš Tyc
Asistent režie: Jakub Przebinda
Překlad: Josef Balvín
Kostýmy: Alexandra Grusková
Dramaturg: Jan Šotkovský
Scéna: Andrej Ďurík
Hudba: Karel Cón
Obsazení: Artur: Jan Brožek, Picl: Aleš Slanina, Truchlant: Petr Štěpán, Ema Bušová: Barbora Goldmannová, Kyselák: Milan Němec, Sali: Eliška Skálová, Jirka: Marco Salvadori, Myšička: Michal Isteník, Ignác Myšička: Marek Hurák, Anastázie Mišplová: Lucie Bergerová, Paní Ceplmajerová: Lucie Bergerová, Paní Myšičková: Lucie Bergerová, 

Hodnocení: 100%

Premiéra 7. a 31. Prosince 2019 na činoherní scéně Městského divadla v Brně.

www.mdb.cz/inscenace/479-pro-nic-za-nic

Zdroj foto: FB divadla www.facebook.com/mestske.divadlo.brno/



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Kultura odlišuje jednu zemi od druhé a zároveň je dokáže sjednotit

kocouriRedaktorka Lenka Kališová miluje knihy. Nutno uznat, že je to naše nejpilnější recenzentka! Její recenze doprovázejí fotografie nádherných zrzavých kocourů, kteří se vždycky tváří podle toho, o čem daná publikace je. Co Lenka ...

Hledat

Čtěte také...

Blood, Tears and Gold

blood tears and gold200Druhý únorový víkend byl pro experimentální prostor NoD ve znamení premiéry velice očekávaného projektu Blood, Tears and Gold. Autorská prvotina studenta scénografie pražského DAMU J...


Literatura

Kniha o oranžovém pokladu je zároveň pokladem do knihovny

Rakytnik perexRakytník nová a významná kulturní plodina, která vyvolává stále větší zájem, což se dozvíme už z anotace knihy. Právě díky popularitě a boomu této plodiny jistě vznikla tato kniha, jež čtivou formou seznamu...

Divadlo

Casting na popravu – události léta 1945 ve Švandově divadle

pankrac 200Válečné a poválečné období i po sedmdesáti letech stále láká ke zpracování mnoho umělců různých žánrů. Přece jenom tato doba s sebou přinesla naprosto neuvěřitelné situace a osudy. Jak by to vypadalo, kdyby se v jedné pankrácké cele potkaly Adi...

Film

Filmy ze střední Evropy

filmy stredni evropy klipPod střechou Maďarského kulturního střediska v Praze se od čtvrtka 25. října do neděle 28. října 2012 pořádá přehlídka Současná filmová tvorba – střední Evropa. Přiblíží zajímavá díla nejen ...