Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Po delší době, tedy přesně po roce, se Hudební scéna Městského divadla rozezvučela muzikálem, který mněl svou první premiéru těsně před zavřením divadel v nastávající pandemii korona viru.

Na základě literární předlohy Charlotte Brontëové (1816–1855) vytvořili Paul Gordon a John Caird z Jany Eyrové divadelní muzikálovou verzi. Stalo se tak v kanadském Torontu v roce 1995, ale svou největší slávu zažilo dílo až na Broadway od roku 2000. Muzikál se „rozběhl“ do světa. V Rakousku Jane Eyrovou od roku 2018 dirigoval Caspar Richter, který je dirigentem i současného českého předvedení v Městském divadle v Brně.

Snad bude dobré nejdřív připomenout slavnou autorku, která je dodnes vydávaná, čtená a oblíbená. Byť její literární talent byl nesporný, samotný příběh o osiřelé dívce, která přes všechna utrpení ke štěstí a bohatství přišla, je levný až brakový. Můžeme dát dílu přídomek – Červená knihovna.

Charlotte Brontëová (1816–1855), představitelka oné „odpočinkové“ literatury, se narodila v rodině vikáře a většinu života strávila v yorkshirském Haworthu. Jako třetí z pěti sester musela sledovat, jak jí postupně všichni sourozenci zemřeli na tuberkulózu. Po smrti sourozenců zůstala nějakou dobu sama s otcem, poté se ale odstěhovala do Londýna, kde si v lepší společnosti chtěla užívat úspěchu, který jí přinesl román Jana Eyrová. V roce 1854 se vdala, ale rok na to zemřela, pravděpodobně těhotná, na jednu z tehdejších nemocí – asi na tyfus. Kdybychom škrtli konec příběhu který napsala, tak by tam bylo místo šťastného sňatku předčasné úmrtí. Právě tak totiž autorka Jany Eyrové prožila trpké dětství, a šla svou cestou k spěšné slávě.

Stejně tak, jako u nás v obrozeneckých povídkách Magdaleny Dobromily Rettigové, Věnceslavy Lužické nebo Karoliny Světlé, i Brontëová hledala cesty k emancipaci žen. Její Jane Eyrová je z pohledu tehdejší anglické společnosti drzá a nevyrovnaná, ona však „jenom“ bojuje o větší prostor pro svobodu svého uvažování a konání. Není divu, že román vzbudil rozruch, odsouzení většiny mužů z „lepší společnosti“ a velké sympatie žen, které viděly v Jane Eyrové příklad vzepření se konvencím – a co je důležité, se šťastným koncem.

Zhudebnění románu v muzikál mělo světovou premiéru v už roce 1996 v Kanadě, ale až když se dílo objevilo na Broadway a získalo pět nominací na cenu Tony a zaznamenalo tam více než dvěstě repríz, našlo si cestu do světa. Autorem hudby a písňových textů je zkušený Američan Paul Gordon a libreto napsal anglický dramatik a režisér John Caird, který měl za sebou například cenu Tony za režii Bídníků. Městské divadlo Brno uvedlo muzikál v české premiéře v režii a překladu Petra Gazdíka už před pandemii koronaviru, v dubnu 2021, ale skutečnou premiéru v obnoveném nastudování má až po roce, v říjnu 2021.

Muzikál je nápaditý, s krásnými melodiemi a s náročnými sólovými party. Až je škoda, že se nestala některá z písní leitmotivem celého díla, jak to bývá u hudební dramatiky zvykem. Orchestrální nastudování Caspara Richtera a Emy Mikeškové bylo bezchybné s citem pro souzvuk s interprety. Je nutné také ocenit scénu Petra Hlouška. Zkušený odborník na jevištní svícení dokázal vytvořit variabilní scénu, ve které ze šerosvitu vycházejí obrazy a postavy, snad jako z děl flámských malířů. Světelnou režii měl na starosti neméně zkušený David Kachlíř. K tomu je nutné přidat kostýmy Elišky Ondráčkové Lupačové a celkový obraz staré Anglie. Ten je věrohodný, vizuál inscenace správně doplňuje atmosféru příběhu.

Hudba Paula Gordona je komponovaná snad z kvalitních pouček: Jak psát muzikál. Znějí v ní dosti podobné melodie, jako v Schonbergově muzikálu Bídníci. Střídání árií a sborů, dramatické napětí a romantické pasáže. Dirigent představení, již zmiňovaný Caspar Richter velmi citlivě vedl orchestr MdB a tak výrazně přispěl k celkovému vyznění díla.

V hlavní postavě Jane Eyrové jsem viděl Kristýnu Daňhelovou, která je členkou MdB teprve od roku 2017 a tato role pro ni byla asi nejnáročnější, nejúspěšnější. Herecký i pěvecký part zvládla obdivuhodně dobře, také díky citlivé režii Petra Gazdíka. Daňhelová měla na scéně dost prostoru pro vytvoření přesvědčivé role.

Romantický příběh lásky mezi Janou a Edwardem Rochesterem výborně rezonuje v podání Lukáše Janoty, jako Edwarda. Dospívající Jane zemře nejbližší přítelkyně Helena - (přesvědčivě hrající Petra Šimberová, členka divadla od roku 2006), od které se ovšem hlavní hrdinka naučí, že nejhorším nespravedlnostem lze čelit odpuštěním, a díky tomuto mottu se nakonec dočká i Jane zaslouženého štěstí. Přesvědčivá byla i role vždy perfektně hrající Aleny Antalové v roli paní Fairfaxové, nebo interpretace koloraturních árií Blanche v podání Sáry Malfajtové… nebo… Museli bychom zde vyjmenovat celé dost rozsáhlé herecké obsazení, protože všichni protagonisté hráli přesvědčivě, s plným nasazením.

I když na rozdíl od románu byly v dramatizaci vypuštěny někady dost důležité postavy a situace, lze konstatovat, že celek muzikálu vyzněl přesvědčivě, splnil svůj účel – vytvořil citlivý pohled na emancipační problematiku devatenáctého století. To, měřeno dneškem, kdy se stále dokola omílá „Me Too“, je až komické. Dnes už začíná být problémem podat dámě ruku, aby to nebylo považované za obtěžování. To by se Jane Eyrová divila…

Různé myšlenky létají divákovi hlavou, po zhlédnutí tohoto muzikálu. Dílo je inspirováno knižní předlohou, s pohádkovým koncem. No a co? Není to snad látka pro dramatický a zároveň romantický muzikál? Určitě je. Hudba, příběh, jeho interpretace a prožitek z díla je očistný. Dělá prostě divákovi dobře. Po tak dlouhém „absťáku“ z pandemie, i přes nepříjemné roušky na tvářích diváků, stojí za to muzikál Jane Eyrová vidět, nechat se nést výbornou dramatickou, jindy lyrickou hudbou, vcítit se do problémů protagonistů, které tak věrohodně podali herci a zpěváci MDB.

Jane Eyerová, muzikál na Hudební scéně MdB, druhá premiéra v říjnu 2021

Autoři hudby a písní : Paul Gordon a John Caird
Libreto: John Caird
Překlad, úprava a režie: Petr Gazdík
Asistent režie: Milan Němec a Jakub Przebinda
Kostýmy: Eliška Ondráčková Lupačová
Dramaturg: Klára Latzková
Scéna: Petr Hloušek
Hudební nastudování: Caspar Richter a Ema Mikešková
Dirigent: Caspar Richter a Ema Mikešková
Sbormistr: Karel Škarka
Korepetice: Monika Jakubíčková a Jaroslava Michalíková
Choreografie: Hana Kratochvilová
Asistent choreografie: Kristýna Przebindová

Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: https://www.mdb.cz/inscenace/527-jane-eyrova