Řádná dávka originality, abstrakce a destrukce v belgickém Springville
Banner

Řádná dávka originality, abstrakce a destrukce v belgickém Springville

Tisk

altUmíte přesně určit hranice své představivosti? Co je pro vás tak akorát a co je už příliš? Belgické uskupení CAMPO se vás neptá, co zvládnete vydržet, parta z Gentu jen předvádí a neručí za následky (a možné psychosomatické problémy).

 

Představení dle tvůrců žánrově zařazené do neurčité kategorie “vizuálně-poetické grotesky” uvedlo o víkendu Divadlo Archa, významný to azyl všech umělců vymykajících se mainstreamu. “Show plná chaosu, absurdní logiky, očekávání a překvapení” – to vše slibovala oficiální tisková zpráva. Zkrátka, nic konkrétního, jen cesta do neznáma s nejistým výsledkem. Představení doporučuje i  český umělec Petr Nikl, který Springville popsal především slovy “spontánní” a “okouzlující”.

Opravdu minimalistická scéna představující jen kartonový domeček se postupně rozrůstá o další detaily a postavy, doplněná tichem (absence hudby je také hudbou, že?). Bizarní sestava čítá podivínského obyvatele domu v zeleném obleku, třímetrového běžce, krabici od televize a dlouhonohý klavír – podivná sebranka připomínající scénku z Alenky v říši divů. Na to, že se v představení nemluví (až na pár nepochopitelných zvuků pronesených vrchní částí sportovně založeného dlouhatána), dokáže vás uchvátit celkem jednoduše. Kdo by si to pomyslel, že se dá tak snadno obejít bez muziky a slov?

alt

Na scéně se pořád něco děje – větší část akce představují exploze všemožných druhů a rozsahů. Kromě několika výbuchů se ale představení sestává z pohybu, gest a pohledů, které můžeme jen vycítit, neboť do očí většině postav nevidíme.  Komunikace probíhá, ale jaksi opatrně, nesměle, tudíž ne moc úspěšně. Tážeme se: “Jsme v prostředí budoucnosti – kde si přestaneme navzájem rozumět? Nebo je to jen utopická představa?”. Destruktivní charakter performance je umocněn postupným “odpadáváním” postav a nakonec i tragickým koncem baráčku samotného. Nehledě na to Springville nevyznívá vůbec pesimisticky, spíše naopak – svou směsicí stylů působí jako čerstvý a nebanální výplod výstřední Belgičanky Miet Warlop.

alt

Pokud v představení Springville budete hledat hlubší smysl, je skoro zaručené, že nějaký najdete: ať už nyní populární pohrdání konzumní společností anebo protest proti “malému” (či spíš “mělkému”) životu. Jako ve většině abstraktních představení nabízejících jen řečnické otázky: je to jen a jen na vás. Se stejným úspěchem můžete vnímat rozpad mini-universa odlehčeně, s trochou stesku po uplynulých časech.

alt

Další možnost setkat se s výstřední prací divadla CAMPO budou mít obyvatelé naší republiky v Arše 22. a 23. dubna. Jedná se o projekt Before your very Eyes a neočekávejte od něj nic jiného, než úplné okouzlení – možná i pobláznění – pohádkovým dějem, tentokráte doplněným i o nenucenou expresivitu dětských herců.

Pro více podrobností: www.divadloarcha.cz

Springville
Žánr: Vizuálně-poetická groteska
Uvádí: Divadlo Archa
Réžie: Miet Warloop
Hrají: divadelní uskupení CAMPO (http://www.campo.nu/drupal/): Michiel Soete, Louise Van den Eede, Sumalin Gijsbrechts, Sofie Durnez, Namik Mackic, Miet Warlop
Hodnocení: 80%


Zdroj foto: Divadlo Archa


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Převzal pochodeň a běží s ní dál

zlaty orisek200Pokud máte ve svém okolí děti, které v něčem vynikají, jste-li přesvědčeni, že by si zasloužily víc pozornosti, víme, co s tím. Ještě lépe to ví Mgr. Jiří Kotmel – předseda nadačního fondu Zlatý oříšek, který se zaměřuje na vyhledávání a vš...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Drama, detektivka i upírská romance


At vejde ten pravy perexOskar (Oskar Hes) je osamělý chlapec, který žije se svou matkou v paneláku na okraji města. Matka si ho moc nevšímá a ve škole ho šikanují. Jeho život se změní, když se do sousedství přistěhuje dívenka Eli (...


Výtvarné umění

Fotograf Jaroslav Kučera chystá vydání knihy Klid před bouří se snímky z doby normalizace, podporu hledá i na Hithitu

klid pred bouri200Vtip i smutek, něco erotiky i začouzené interiéry výčepů a vináren. A k tomu normalizační dusno, které lidem ničilo životy. Připravovaná kniha Klid před bouří fotografa Jaroslav Kučery vypráví o životě v 70. a 80. letech. Společně s...

Divadlo

Petr a Lucie: Štěstí je tu a všechno ostatní je tam

petr a lucie 200Městské divadlo Zlín převedlo na velkou scénu novelu Romaina Rollanda, a to v muzikálové podobě. Za jejím vznikem stojí zajímavý příběh, protože toto dílo vzniklo díky náhodně objevené nahrávce slovenského muzikanta Deža Ursinyho a na je...

Film

Je rolí člověka průměrovat pravdu?

role200Pravda je esenciálním prvkem finského dramatu Role člověka. Tento snímek zahájí desátou přehlídku Severská filmová zima v pražském kině Lucerna, a to ve čtvrtek 13. února 2020. Příběh filmu vychází ze stejnojmenné knihy autora Kariho Hotakainena. Přijďte ...