Douglas Murray. O demokracii a kultu smrti: Izrael a budoucnost civilizace
Banner

Douglas Murray. O demokracii a kultu smrti: Izrael a budoucnost civilizace

Tisk

DMurray O dem obálkaP

Válka mezi Izraelem a Hamásem v podání Douglase Murrayho je reportáž z bojiště a současně hluboký esej o tom, co odděluje život od smrti, svobodu od otroctví a lidskost od barbarství. O demokracii a kultu smrti není jen komentář k izraelsko-palestinskému konfliktu. Je to ostrý, osobní a morálně jasný manifest, který tvrdí, že v boji Izraele proti Hamásu se rozhoduje o osudu celé západní civilizace.

Pro další kontext je nutné zdůraznit dvě věci: Rok vydání anglického originálu - 2025; kniha se nedotýká americko-izraelské války s Íránem. A dále, že Murray v úvodu explicitně uvádí, že není Žid; sám sebe označuje za ateistu. Autor strávil více než rok v Izraeli a Gaze, mluvil s přeživšími masakru 7. října 2023, s rodinami rukojmích, s vojáky, politiky a, což je mimořádné, i s vězněnými teroristy. Výsledkem je kniha, která se stala na žebříčku New York Times okamžitým bestsellerem.

Peklo a kult smrti

Murray začíná přímo v pekle 7. října. Popisuje útoky Hamasu s detailní přesností, která bere dech: masové vraždy, znásilnění, upalování lidí zaživa, unášení dětí. Nejde však jen o chronologii hrůzy. Murray ukazuje, jak Hamás tyto činy natáčel na videa a sdílel je s hrdostí. „Milujeme život a oni milují smrt“, cituje Murray slova izraelských vojáků i teroristů samotných. Tento kontrast je jádrem celé knihy. Na jedné straně stojí Izrael – multi-rasová demokracie, kde jen třetina obyvatel jsou aškenázští Židé evropského původu, stát založený na kapitalismu, individuálních právech, demokracii a rozumu. Na druhé straně Hamás a jeho spojenci; režim, který smrt a mučednictví oslavuje jako nejvyšší hodnotu; podporovaný Íránem, Hizballáhem a částí západní levice.

Murray odmítá zjednodušený pohled „utlačovatel versus utlačovaný“. Ukazuje historický kontext: války roku 1967 a 1973, vznik Hizballáhu, íránský vliv v regionu. Největší síla knihy však spočívá v osobních svědectvích. Čtenář sleduje, jak Murray navštěvuje kibuce zničené 7. října, hovoří s matkami, jejichž děti byly zavražděny, nebo s rukojmími, kteří se vrátili. Zvlášť silné jsou pasáže, kde se autor setkává s vězněnými teroristy v izraelských věznicích. Jejich chladná lhostejnost k vlastní smrti, i k smrti druhých, je děsivá. Murray to klade do kontrastu s izraelskými vojáky, kteří chrání své rodiny, svoji zemi a svoji civilizaci. „Izraelští vojáci bojují z lásky k životu, nikoli z oslavy násilí“, píše a dodává, že právě tento postoj by měl Západ přijmout za svůj.

Zhroucení Západu

Druhá polovina knihy se věnuje tomu, co Murray nazývá „zhroucením Západu“. Po 7. říjnu se v Londýně, na amerických univerzitách i v Evropě objevily masové demonstrace, na nichž se skandovalo palestinské heslo „From the river to the sea“ (Od řeky Jordánu až k moři bude Palestina svobodná) a oslavovaly se teroristické činy. Murray popisuje, jak univerzitní levice, progresivní média a část politické elity převzaly „narativ“ Hamásu: Izrael jako „bílý kolonizátor“, který páchá „genocidu“. Přitom ignorují, že Hamás používá civilisty jako živé štíty, že ukradl miliardy, které byly určené na školy a nemocnice, a použil je na tunely a zbraně. Murray ukazuje, jak se na Západě antisemitismus vrátil v novém hávu, a to pod rouškou „antisionismu“. Kritizuje kampusy, kde studenti nosí symbolicky šátky Hamásu, a politiky, kteří volají po „příměří“, aniž by odsoudili původce zla. Tato část je obzvlášť aktuální: Murray varuje, že pokud Západ nedokáže rozlišit mezi demokracií a kultem smrti, riskuje vlastní sebevraždu. Stejně jako v Podivné smrti Evropy popisuje úpadek, tentokrát však s konkrétním nepřítelem před očima.

Kniha není jen reportáží. Je to filozofická úvaha o tom, co drží civilizaci pohromadě. Murray ukazuje, že Izrael je poslední baštou západních hodnot v regionu plném autoritářství a extremismu. Pokud padne Izrael, padne i iluze, že Západ může zůstat neutrální. „Proč západní zastánci Palestiny nevědomky stojí na straně říše zla?“ ptá se Murray a odpovídá: „Protože přijali falešný morální relativismus, v němž je všechno jen otázkou moci a utlačování. Tento relativismus už rozložil univerzity a média; nyní ohrožuje i bezpečnost.“

Styl Murrayho práce je ostrý a plný osobních zážitků. Autor střídá reportáže, rozhovory a esejistické úvahy. Na rozdíl od mnoha akademických textů o Blízkém východě nepoužívá abstraktní teorie, ale konkrétní lidské osudy. Silná svědectví přeživších a dar pojmenovat věci pravými jmény – „kult smrti“, „barbaři“, „zhroucení společnosti“ jsou osvěžující v době, kdy mainstreamová média mluví sterilně o „konfliktu“ jako o „symetrickém boji“.

Murray píše jako svědek a jako člověk, který viděl zlo na vlastní oči. Jeho kniha není akademická studie, ale přesto má poznámkový aparát přes sto odkazů. Všechna šokující tvrzení jsou buď ozdrojovaná, nebo vycházejí z vlastních rozhovorů a pozorování autora. Tato kniha je varování. A v tom spočívá její síla. Konflikt není jen o území nebo náboženství. Je to boj mezi životem a smrtí, mezi demokracií a barbarstvím, mezi Západem, který ještě věří ve své hodnoty, a silami, které je chtějí zničit. Pokud Západ nedokáže podpořit Izrael, riskuje, že se stane další obětí vlastní naivity. Murray končí nadějně: Izrael přežije, protože miluje život. Otázka zní, zda to samé dokáže i Západ.

O autorovi:

Douglas Murray (*1979) patří k nejvýraznějším britským publicistům současnosti (spolupracovník The Spectator a The Wall Street Journal, vystupoval v britských rozhlasových a televizních debatách věnovaných svobodě slova, přistěhovalectví, právům homosexuálů). Je autorem bestsellerů, řada z nich byla přeložena do češtiny: Podivná smrt Evropy (The Strange Death of Europe), Šílenství davů (The Madness of Crowds) (recenze zde), nebo Na Západě zuří válka (The War on the West).

Čtivosti knihy napomáhá i přesný a jazykově vytříbený překlad Alexandera Tomského, který přeložil i předchozí autorovy knihy. Nakladatelství LEDA uvádí, čím je kniha tak atraktivní: „Svou univerzálností. Oslovuje nás všechny, kdo sledujeme, jak Západ sabotuje sám sebe v závodech slepé tolerance vůči extremismu. Ukazuje, že protesty proti Izraeli často maskují hlubší nenávist k západním hodnotám, odpovídá na otázky, proč média zkreslují realitu a proč demokracie musí být nejen tolerantní, ale i nekompromisní: vůči těm, kdo uctívají smrt.“

Tato kniha není jen o Izraeli. Je o nás všech. V době, kdy se na univerzitách oslavují teroristé a v ulicích skandují hesla, která volají po zničení Židů, přináší Murray morální kompas. Je to jedna z nejdůležitějších knih roku 2025 a pravděpodobně i desetiletí. Je to klíč k porozumění světu, v němž žijeme. A možná i varování před tím, co přijde.

DMurray O dem obálka

Název: O demokracii a kultu smrti: Izrael a budoucnost civilizace [On Democracies and Death Cults (v britském vydání s podtitulem Israel, Hamas and the Future of the West, v americkém vydání jako Israel and the Future of Civilization)]
Autor: Douglas Murray
Překlad: Alexander Tomský
Grafika: Obálka Markéta Zahrádková
Žánr: Moderní historie, geopolitika
Nakladatelství: LEDA, spol. s r. o., edice Agora
Rok vydání: 2025
Počet stran: 272
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: nakladatelství
Odkaz na web: https://leda.cz/Titul-detailni-info.php?i=1060
ISBN 978-80-7335-373-5
 


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

S Hamletem jsem prožil neskutečně krásné chvíle od prvního dne, říká herec Petr Kubes

kubes perexNa jevišti Moravského divadla v Olomouci patří Petr Kubes k nejvytíženějším hercům. V této sezóně se objevuje hned v několika titulech, vedle komedií a muzikálu Šakalí léta jsou to také dvě Shakespearovy hry - Hamlet, kde hraje titulní roli, a B...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Z archivu...

Čtěte také...

Letošní anketa SUK – čteme všichni zná vítěze

SUK perexZLetos po jednadvacáté vybíraly děti své favority mezi knížkami, které pro ně vydali čeští nakladatelé v loňském roce. Do 21. března 2014 zasílaly své hlasovací lístky na známou adresu Sukovy knihovny (Mikulandská 5, Pr...


Výtvarné umění

Pro mě je novinová strana svébytný druh výtvarného umění, říká Miroslav Karásek

foto Noviny perexUž poněkolikáté vystavuje v Kroměříži sbírky zahraničních novin Miroslav Karásek. Tentokrát nese výstava název "Noviny Latinské Ameriky pod jednou střechou" a je k vidění ve foyer Domu kultury v Kroměří...

Divadlo

Dramatizace slavné literární klasiky Paní Bovaryová poprvé v Národním divadle moravskoslezském

pani bovaryova perexUž ve čtvrtek 16. listopadu se na jevišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě objeví poprvé dramatizace slavné literární klasiky – románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová, a to v titulní roli s...

Film

Jak se Ježíše zmocnili filmaři

200filmNa rozdíl od islámu, kde zákaz zpodobnění - nejen - proroka Mohameda dodnes zabraňuje vzniku filmů, které by se věnovaly jeho zakladatelské osobnosti (a zlobný, v Americe natočený pamflet Nevinnost muslimů vyvolal krvavé nepokoje), křesťanství takové záb...