Jen málokdy se sejde tak pestrá společnost, jako tomu bylo u příležitosti křtu knížek Miloše Mareše. Trojici jeho titulů Než bude ze mě země (básně), Co slovo to berla (aforismy) a A tak si to seru v protisměru (epigramy) přišlo pokřtít hned několik kmotrů a do restaurace Svatý Václav na Václavském náměstí se dostavila i celá řada dalších osobností.
Jednou z prvních byla uznávaná spisovatelka Marie Formáčková. Stává se jen výjimečně, že by někdo z branže přišel pokřtít dílo kolegovi, ale Marie Formáčková má pro poezii slabost a svérázný styl krkonošského básníka Miloše Mareše jí učaroval. „Pamatuji si, že když jsem působila na svém prvním redaktorském místě v jednom ženském časopise, což už je opravdu mnoho let, přišel za mnou tenkrát jeden dvacetiletý mladík, který mi dal přečíst své básničky. Byly kouzelné, a tak jsem se rozhodla, že je budeme tisknout. Naše cesty se pak postupem času rozešly, Miloš se věnoval podnikání a hodně pracoval. A teď, po opravdu dlouhé době, se objevil znovu. A já jsem za to opravdu ráda, protože je velmi talentovaný. Když mě požádal o kmotrovství, nemohla jsem odmítnout,“ řekla Formáčková.
Cestu na křest si našla i Dana Morávková se svým manželem Petrem Maláskem. I ti nešetřili chválou na čtivou a chytrou poezii z pera Miloše Mareše. Ostatně i to byl důvod, proč se s radostí ujali svých kmotrovských povinností.

Milým překvapením byla rovněž návštěva herečky Hany Gregorové, která se nechala zvábit citlivými verši krkonošského pábitele. Zasněný výraz ji neopouštěl ani s přibývajícím časem a po všech oficialitách si neváhala dojít pro autogram. Jako by jí básničky pomáhaly utéct z reality všedního dne, do které ale byla nadobro vrácena příchodem svého přítele Ondřeje Koptíka.
Vábení smělých veršů podlehl i emeritní baletní mistr Vlastimil Harapes či zapřísáhlý fotbalový tvrďák Tomáš Řepka. Z dam dorazily ještě Petra Černocká či Dáda Patrasová. „Knížky jsem ještě nečetla, ale moc se na ně těším, zaujaly mě už svými názvy,“ svěřila se Patrasová. Mužskou část osazenstva doplňovali Václav Kopta a Jan Antonín Duchoslav, kteří nejen provázeli večerem, ale současně přiložili své sklenice šampaňského k dílu a stali se tak kmotry poetického triptychu.
„Předem varuji všechny, kteří by se rozhodli Miloše v Krkonoších navštívit. Pokud jste od něj již obdrželi pozvání, vězte, že cesta k němu je nesnadná, dlouhá a namáhavá. Mohu to z vlastní zkušenosti potvrdit. Nicméně právě odlehlost místa, kde žije, mu poskytuje příležitost psát skvělé básně,“ vysvětloval Jan Antonín Duchoslav, který se nesmazatelně vryl do paměti divákům jako Viki Cabadaj z legendárního filmu Sněženky a machři.

Jeho slova potvrdil i další horal tělem i duší, Václav Kopta, který ve zmíněném snímku hrál postavu věčně zadumaného Radka Převrátila. „Když jsem si přečetl Milošovy aforismy, získal jsem najednou pocit, že ho velmi dobře znám. Bylo to opravdu neuvěřitelné. Četl jsem jeho básničky a náhle jsem zjistil, že jsem ztracen. Pak jsme se potkali osobně a já si svůj pocit utvrdil. Teď už ho znám doopravdy, ale rozuměl jsem mu už předtím,“ popsal svůj zážitek Kopta.
Samotný autor se na křtu choval skromně. „Nepotrpím si na velké oslavy, ale přišlo mi správné uvést knihy ve společnost patřičným způsobem. Mé verše, aforismy i epigramy jsou dar lidem a chtěl bych především, aby se dostaly k co největšímu počtu čtenářů a něco v nich po přečtení zůstalo,“ prohlásil.
Foto – www.noxi.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





Blonďatou dámu, která se jmenuje Jarmila Vlčková, znám z několika oblastí. Jednak z divadla, kde hraje činoherní role, ale je výborná i v muzikálech. Jako komička a zároveň pěvkyně mě asi nejvíc ohromila i pobavila v inscenaci Mistrovská lekce, kde...
Občanské družení „Svoboda zvířat“ - nejstarší instituce působící v České republice začínající ve formě sítě aktivistů - ochraňuje práva zvířat již 20 let. Den jejich výročí záměrně připadl na Mezinárodní den zvířat – 4.října

GALERIE MARIENBAD, situovaná přímo na slavné kolonádě v srdci Mariánských Lázní, zahájila v pátek 15. května svou druhou letošní výstavu. Po Františku Hodonském zaplní prostory v prvním patře kolonády plátna Petra Maliny, jednoho ze zajímavýc...
Muzikál. To jest dramatický žánr, který vyvolává rozporuplné emoce. Jedni ho považují za vysoké umění, neboť jeho provedení klade na interprety notné nároky (muzikáloví herci musí být velmi dobří činoherci, zpěváci i tanečníci), jiní jím opovrhuj...
Kolik emocí se vejde do dvou slov: „Ale mami!“? Podráždění, něha, smích, láska – a někdy i lehká bezmoc, když ví o nás víc, než si sami pamatujeme. Film vypráví o matkách a dětech v různých fázích života, o malých i velkých střetech, které jsou ve s...