Kultura21.cz

Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak čtenáři listují, tiše rozmlouvají s pracovníky, radí se s dalšími čtenáři. Tvůrčí atmosféra, dá se říci. Knihovnice a knihovníci se dostanou téměř ke všem titulům, které vychrlí nakladatelé, mají možnost je alespoň prolistovat. Také vidí, jak jde který příběh na dračku, jak se o něj jejich čtenáři „perou“ či nikoli. A tak jsme oslovili pracovníky knihoven, aby nám prozradili, které knížky s chutí přečetli sami, které se nejvíc líbily jejich čtenářům a jak se vůbec rok 2012 v knihovně vyvedl.

Odpověděla nám Dagmar Honsnejmanová z Knihovny U Mokřinky.

Které knížky byly u vás v loňském roce největším hitem? (cca 5) O které měly nejvíce zájem děti a o jaké dospělí? Čím čtenáře oslovily, co myslíte? Patří i mezi vaše favority?

Nejmenší děti si půjčují pohádky, říkadla, děvčata románky. Půjčoval se hodně Deník poseroutky, příběhy z koňského prostředí a fantazy. Chlapci si půjčují spíš encyklopedie – příroda, vesmír, auta. Dospělí si půjčují romány, oblíbených knih je hodně – Panenky z ráje, Tajemství porodní báby a další díly, historické knihy, životopisy významných osobností – zpěváků, herců, ale také příběhy králů a královen a dalších osob z české historie. Tyto knihy patří i mezi mé favority.
Hodně půjčujeme knížky s návody na vyrábění dekorací, šperků apod. Snad proto, že tu máme v knihovně malý výtvarný klub dětí a maminek.

Preferují čtenáři díla českých nebo zahraničních autorů?

Ne, není to tak jednoznačné.

Jaký knižní žánr je mezi vašimi čtenáři nejvyhledávanější? Je pravda, že to jsou detektivky?

Detektivky ani ne, čtou se, ale ne tolik jako romány pro ženy, historické romány, životopisy, dobrodružné, tajemno a také se u nás hodně čtou příběhy z orientu, ať již podle skutečnosti nebo vymyšlené, (Čína, Japonsko, Egypt…). V poslední době i knihy s tématikou 2. světové války.

Pokud by vaše knihovna mohla udělit Knihovnickou cenu některé z loni vydaných knih, tak které?

Popravdě, nevím. Určitě bych se poradila s našimi čtenáři.

Jsou knihy, které na vás zapůsobily vysloveně negativně? Pokud ano, čím?

Možná taková nějaká existuje, ale zatím se ke mně nedostala.

Každá knihovna připravuje spoustu akcí kolem čtení a čtenářství – pro děti i dospělé – kterými akcemi byste se rádi pochlubili?

Jako knihovna pořádáme hodně akcí, asi od roku 2005 vyhlašujeme tradičně čtenáře roku v několika kategoriích. Pořádali jsme čtení v knihovně, čtení pod vánočním stromečkem, děti dostávají pasy pro čtenáře, žákovské knížky Čtení naruby. Účastníme se celostátních anket o nejlepší knihu.
K největším akcím patří prázdninové malování, letos to bude již 10. ročník, kdy děti malují na dané téma a cenou pro každého účastníka je vždy a zásadně kniha.
Pořádáme den otevřených dveří, vyráběli jsme záložky do knih, vánoční přáníčka z knihovny pro všechny obyvatele Mokrého… a spoustu dalšího.

Vítáte celostátní kampaně na podporu čtení u mládeže, jakou je např. projekt Čtení pomáhá?

Jakákoliv kampaň na podporu čtení je velmi záslužná, skoro bych řekla, že v současné době je spíš nutností. Pokud to jen jde, v rámci naší malé knihovny, se do těchto akcí také zapojujeme.

Setkali jste se s nějakými kuriozitami? Zanechali čtenáři v knížkách třeba netradiční záložky, měli zvláštní přání čtenářů, přebalili knihu do zajímavého obalu, rozveselila vás něčí poznámka napsaná v knize či vyřčená u půjčovního pultu?

Asi klasika – pohledy, fotografie apod.

Zaznamenali jste nové výtvarníky, kteří by se kvalitou ilustrací přiblížili uznávaným autoritám takového formátu, jako byli Helena Zmatlíková, Adolf Born či Zdeněk Burian?

Ilustrátory vyloženě nesleduji, nemám o nich velký přehled, ale v poslední době mne zaujaly ilustrace Adély Moravcové a Martina Bruzla.

Mají rádi čtenáři v knížce obrázky? Vybírají si knížky podle toho, zda jsou ilustrované nebo ne? Jakou úlohu podle vás hrají ilustrace v knize?

Myslím, že snad všichni čtenáři bez rozdílu věku mají rádi v knížkách obrázky. Především děti upřednostňují obrázkové knížky, dospělý čtenář se rozhoduje podle jiných kritérií, dobrá ilustrace je pak v knížce jako příjemný bonus.

Myslíte, že je důležitá vnější podoba knih – vzhled obálky, vazba, písmo, formát?

Svým způsobem vzhled knihy není úplně podstatný. Přesto bych uvítala, kdyby při vydávání knih byla nějaká pravidla. Dalo by se říct, že co kniha, to jiná velikost a v knihovně to nevypadá vůbec hezky. Nehledě na to, že při zakládání knihovny nemáme šanci předem odhadnout velikost poliček na knihy. Velká pozornost by se měla věnovat i písmu (barvě a síle tisku), barvě papíru a kvalitě vazby.

Koupit si knihu na hnědém recyklovatelném papíru je jistě z hlediska ceny rozhodující a z hlediska životního prostředí ušlechtilé, ale pokud písmo není kvalitní (příliš malé a spíš hnědé, slabý tisk), tak to moc velký zážitek při čtení rozhodně není. A když je kniha navíc brožovaná?
Zdá se mi, že každý vydavatel si dělá, co chce, snad nám tu chybí jen trojúhelníkové a kulaté knížky… ale vlastně i takovou jsem už viděla.

Nabízíte nějaké typy elektronických čteček? Je o ně mezi čtenáři zájem? Jakou budoucnost podle vás mají elektronické knihy – pozorujete v té souvislosti úbytek čtenářů? Nebojíte se, že za pár let elektronické knihy ty papírové zcela vytlačí? Čtete je i vy sami nebo stále dáváte přednost klasické tištěné knize? Vidíte nějaký přínos tištěných knih oproti e-bookům (a naopak)?

Čtečky u nás nenabízíme. Někteří čtenáři mají svoje vlastní a podle nich je to úžasná věc. A určitě je. Rozhodně by bylo krátkozraké bojovat proti technice. Čtečky budou patřit k našemu životu zrovna tak jako knihy. Každý si vybere, co je pro něj nejpřijatelnější. Já osobně čtečku nemám a pořizovat si ji zatím nehodlám. Dávám přednost klasické knize, která mi v kabelce při cestování nikdy nechybí.
Čtečky mají určitě spousty výhod, od velikosti, obsahu… ale kniha má svoje neměnné kouzlo.

Jak je to s rozšiřováním počtu čtenářů, kteří si chodí knihy půjčovat? Kolik nových čtenářů vám přibude (v průměru za měsíc)? Jsou měsíce, kdy se počet nových zájemců rapidně zvýší? Přibývá nebo ubývá vaší knihovně čtenářů? Jakým způsobem spolupracujete s místními školami? Kdy se stávají školáci vašimi čtenáři? Vydrží jim „chození do knihovny“ po celou školní docházku nebo zaznamenáváte úbytek zájemců o čtení knih a nižší návštěvnost s postupem věku?

Jsme obec se 150 obyvateli, takže o nějaké velkém nárůstu nebo úbytku čtenářů nemůže být ani řeč. Počet našich čtenářů se pohybuje okolo 80 členů, z toho je přes 20 dětí. V obci nemáme ani školu ani školku. Jediným kulturním centrem je tu právě knihovna, která převzala roli organizátora všech kulturních, společenských a samozřejmě knihovnických akcí v obci.
V knihovně máme malé čtenáře zhruba od tří let, kdy už si mohou prohlížet leporela a maminky si pro ně půjčují pohádky a říkadla. Většina žáků po základní škole se přihlásí v knihovně, kde pak studují, ale někteří naši knihovnu navštěvují stále.
Řekla bych, že s postupem věku zájem o čtení klesá... studium, pracovní vytíženost, rodina… ale po určité době se čtenáři zase vrací a zájem zase narůstá.

Co si myslíte o vztahu mládeže ke čtení? Setkáváte se s mnoha dětskými či dospívajícími čtenáři, nebo se vám naopak zdá, že mladí o čtení ztrácí zájem? Co je, podle vás, příčinou tohoto stavu? (například souvislost s rozmachem internetu)

To je velmi individuální. Jsou dospívající čtenáři, většinou čtenářky, kteří čtou neustále. A jsou čtenáři, kteří četli jako děti, ale v pubertě přestali.
Nemyslím si, že vinu nese jen internet, i když velký podíl na tom jistě má. Dnes je daleko víc možností, jak se zabavit a strávit volný čas.
Určitě na čtení dětí má vliv rodina, ale z vlastní zkušenosti vím, že i když jsem svoje děti od malinka vedla ke čtení, kniha byla vždy hlavním dárkem… dnes moje děti moc nečtou. Oba jsou sice čtenáři naší knihovny, ale dcera si půjčí občas kuchařku, syn se podívá tak nanejvýš do novin nebo časopisů.

Jaká věková vrstva je nejpočetnější mezi vašimi čtenáři všeobecně? Můžete nám prozradit věk nejmladšího a nejstaršího čtenáře vaší knihovny?

Nejpočetnější skupinou jsou čtenáři středního věku a děti. Nejmladší čtenář má tři roky, nejstarší sedmdesát.

Má u vás čtenář přístup k cennějším, historicky významným knihám? Jakým způsobem probíhá jejich rezervace a zápůjční proces pro studium?

Nejsme knihovna s takovým fondem. Pro nás jsou nejcennější dokumenty a kopie kronik obce a některé knížky z regionální knihovničky. Většinou vše půjčujeme, jen pár výjimek pouze prezenčně.

Jaké knihy si dnes lidé už vůbec nepůjčují?

Jednu dobu se u nás hodně půjčovaly cestopisy, dnes je to o hodně méně. Je to určitě novými televizními kanály, které se věnují cestování a také internetem. Pár skalních čtenářů cestopisů mi však ještě zůstalo.
Nečte se tolik tzv. červená knihovna.

Kolik svazků vaše knihovna ročně vyřazuje? Jaký je jejich další osud?

Jsme celkem nová knihovna, působíme od roku 1997, když pominu vznik knihovny před více než 120 lety. Knižní fond máme vcelku nový, kolem čtyř tisíc knih. V poslední době jsme vyřadili s přechodem na on-line katalog harlekýny, brožované detektivky, které jsme v začátcích obdrželi většinou zdarma. Vyřazujeme zatím velmi málo.
Knihy jen tak nevyhazujeme, většinu jsme darovali třem domům pro seniory.

Jaké další služby poskytujete vašim klientům kromě půjčování knih?

Naše knihovna je takovým malým kulturním centrem v obci. Při knihovně byl založen výtvarný klub, máme tu spoustu her, pro malé děti hračky, tři počítače s internetem. Děti si zde mohou hrát, něco si namalovat, vyrobit. V knihovně byla loni založena Čajovna u bludičky, je to takové posezení „bab“ u šálku čaje nebo kávy, s povídáním, prohlížením kronik a dalších významných dokumentů obce, povídání se zajímavým hostem, poslechem kytary, prostě příjemně strávit odpoledne mezi přáteli.

Pořádáme:
Cestovatelské přednášky
Besedy s regionálními spisovateli
Besedy o přírodě, včelařství ….
Výtvarné soutěže pro děti i dospělé
Cestovatelské soutěže pro děti s rodiči
Rozsvícení vánočního sromečku
Výroba vánočních přání pro všechny rodiny v Mokrém
Vánoční besídku
Velikonoční tvoření
Keramické kurzy
Různé rukodělné výstavy – keramika, hračky…
Hon za pokladem
Výroba Stoletého herbáře pro knihovnu
Mořské akvárium
Besedy s hvězdáři s pozorováním hvězd…a mnoho dalších
Děti z knihovny účinkují při vítání občánků, významných výročích občanů…

Všechny akce jsou na stránkách knihovny www.obecmokre.cz/knihovna

Děkujeme Vám za Váš čas a za Vaši záslužnou činnost na literárním poli!
Redakce Kultury21.

Knihovna U Mokřinky, Mokré 12, 517 71 České Meziříčí
www.obecmokre.cz/knihovna