Kultura21.cz

Regály odborných knih a skript, u počítačů čilí šum, studenti diskutují, klávesnice drkotají. V místnosti panuje pravá tvůrčí atmosféra. U výpůjčního pultu se střídají čtenáři s knihami, s lístky s poznámkami, s nejrůznějšími dotazy a všechny spojuje potřeba po získání informací.

Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně slouží nejen studentům ale i veřejnosti. Představuje jedinou vědeckou knihovnu v regionu s důrazem na elektronické zdroje a moderní technologie. „Knihovna je srdcem univerzity.“

Za trošku jiný typ knihoven, a to univerzitní, odpovídá Mgr. Irena Sovadinová

Které knížky byly u vás v loňském roce největším hitem? (cca 5) O které měly nejvíce zájem děti a o jaké dospělí? Čím čtenáře oslovily, co myslíte? Patří i mezi vaše favority?

Největším hitem loňského roku se stala v naší knihovně zcela pochopitelně vysokoškolská skripta a to Chemickoinženýrské výpočty Vladimíra Míky, což koresponduje se zaměřením univerzity. Vedle chemické tématiky však stojí v popředí výpůjček i jedno z mála beletristických děl, které v knihovně máme, a to Úvahy a projevy Tomáše Bati. Kniha, která i dneska má co říct. Její audio verze je volně přístupná i na tomasbata.com

Preferují čtenáři díla českých nebo zahraničních autorů?

U odborné literatury je pro naše studenty limitující, aby byla kniha v češtině. Přestože knihovna nabízí i zahraniční literaturu, především v angličtině, do studia v cizím jazyce se hrne málokdo.

Pokud by vaše knihovna mohla udělit Knihovnickou cenu některé z loni vydaných knih, které?

V našem případě by to byla e-kniha Elektronické informační zdroje Ondřeje Fabiána, ředitele Knihovny UTB, kterou zpracoval pro projekt NAKLIV. „Vyčerpávající publikace pokrývající široké spektrum elektronických informačních zdrojů a služeb. V předkládaném materiálu se pojednává jak o veškerých důležitých elektronických informačních zdrojích (databáze, elektronické časopisy, elektronické knihy), tak o moderních technologiích a nástrojích, které usnadňují práci s nimi.“ (volně k dispozici na eknihy.knihovna.cz)

Jsou knihy, které na vás zapůsobily vysloveně negativně? Pokud ano, čím?

Nejvíc odpudivé jsou knihy, které mají hodně stran a čtenář má na ně omezený čas. Výrazy uživatelů, nad tímto poznáním, když jim knihovník přinese požadovanou doporučenou pětiset stránkovou literaturu ke zkoušce, která je například pozítří, by stály jistě za zvěčnění.

Každá knihovna připravuje spoustu akcí kolem čtení a čtenářství – pro děti i dospělé – kterými akcemi byste se rádi pochlubili?

Za poslední rok si zasluhuje pozornost několik akcí, které knihovna realizovala. Jejich smyslem je propagovat služby knihovny a přiblížit knihovnu studentům. Na jaře se jednalo o akci Bookfather, kdy mohl jednotlivec, za pomoci hádanky a indicie v katalogu knihovny, najít v knihovně, na určitém místě odměnu. Cílem bylo procvičit základní orientaci v katalogu a prostoru knihovny.

Další akcí bylo otevření univerzitního obyváku, kde je místo pro relaxaci a odpočinek a je zde kromě časopisů umístěna i Little free library – beletristická knihovnička, kde si můžou uživatelé bez jakékoliv evidence půjčit knihu, vyměnit nebo i darovat pro přečtení jiným.

Na podzim se pak konala akce Batman v podzemí, kdy bylo pro studenty ve volných prostorech archivu knihovny připraveno promítání Batmana včetně občerstvení. Knihovna aktivně spolupracuje na akcích se Studentskou unií, se studentskou televizí NEON a prostřednictvím PR si aktivně hledá partnery pro spolupráci.

Setkali jste se s nějakými kuriozitami? Zanechali čtenáři v knížkách třeba netradiční záložky, měli zvláštní přání čtenářů, přebalili knihu do zajímavého obalu, rozveselila vás něčí poznámka napsaná v knize či vyřčená u půjčovního pultu?

Návod k těhotenskému testu 2 roky nazpět byl pro nás asi nejpřekvapivější, ovšem inspiroval k natočení videa „S námi chybu neuděláte“. Opět ve spolupráci se studenty a pro studenty. To co se zapomíná, jsou nejčastěji flashdisky v počítači, klíče, mobily, poznámky, ty putují do šuplíku ztrát a nálezů. Záleží na tom, jestli je nálezce poctivý. Za osobní věci opravdu nemůžeme ručit.

Zaznamenali jste nové výtvarníky, kteří by se kvalitou ilustrací přiblížili uznávaným autoritám takového formátu, jako byli Helena Zmatlíková, Adolf Born či Zdeněk Burian?

Pro nás jsou zajímavými výtvarnými počiny díla studentů naší univerzity, která často dotváří knihovně atmosféru tím, že jsou vystavována v atriu před knihovnou nebo přímo na knihovně.

Mají rádi čtenáři v knížce obrázky? Vybírají si knížky podle toho, zda jsou ilustrované nebo ne? Jakou úlohu podle vás hrají ilustrace v knize?

Je snad někdo kdo nemá rád ilustrace? Ilustrace v knize jsou důležité a mnohdy se stávají takové knihy předmětem sběratelství. Můžou knihu doplňovat, odlehčit je nebo je to právě ilustrace, která tvoří obsah knihy. I odborná kniha může být pojata v ilustracích a může být i úspěšná. Důkazem toho jsou třeba Nápady na ubrousku Dana Roama, Mentální mapování Tonyho Buzana a mnoho dalších.

Myslíte, že je důležitá vnější podoba knih – vzhled obálky, vazba, písmo, formát?

To určitě je. Je jen škoda, že paperback je mnohdy považován za méněcennou knihu.

Nabízíte nějaké typy elektronických čteček? Je o ně mezi čtenáři zájem? Jakou budoucnost podle vás mají elektronické knihy – pozorujete v té souvislosti úbytek čtenářů? Nebojíte se, že za pár let elektronické knihy ty papírové zcela vytlačí? Čtete je i vy sami nebo stále dáváte přednost klasické tištěné knize? Vidíte nějaký přínos tištěných knih oproti e-bookům (a naopak)?

Elektronické čtečky nenabízíme. Mezi čtenáři by určitě zájem byl, spousta z nich již vlastní čtečku, využívá tablet a chytré telefony. Podstatnější než nabízet čtečky je pro nás to, mít pro tyto čtečky obsah, formáty dokumentů, které tato zařízení umějí číst. E-zdroje se snažíme, pokud to licence umožňují, zprostředkovat za pomoci vzdáleného přístupu.
Otázka jak půjčovat elektronické knihy není doposud nijak legislativně vyřešena. Čeští nakladatelé jsou na trhu s e-knihami nováčky a obšlapávají terén i co se knihoven týče. Knihovny by se neměly zaleknout nových technologií, strach o čtenáře je nesmí ve vyjednávání s vydavateli zatlačit do kouta. Je to šance, inovace a knihovny by se jí měly chopit, otevřít se e-knihám, novým typům služeb a integrovat se do informačního světa, naslouchat uživatelům. Papírové knihy jen tak nezmizí, už jen díky knihovníkům, kteří je opatrují a zatím není ani tolik rukou, aby digitalizace papírových knih byla hotova během desetiletí.

Kdo má rád knihy, ten si je bude kupovat i nadále. Vůni knihy žádný sprej ani nic jiného nenahradí, ani ten pocit listovat ilustracemi nebo sáhnout po oblíbené knize, kterou člověk četl už pětkrát a chce ji „mít“. Elektronická čtečka je dobrá věc, i my knihovníci ji doma máme a používáme ji. Do autobusu a na dovolenou bych si asi těžko už vzala něco jiného. Je lehká, vejde se mi tam spousta knih, poličky na knihy se plní pomaleji, ale určitě nechci trávit celé dny jen zíráním do nějakého monitoru.

Jak je to s rozšiřováním počtu čtenářů, kteří si chodí knihy půjčovat? Kolik nových čtenářů vám přibude (v průměru za měsíc)? Jakým způsobem spolupracujete s místními školami?

Chodí k nám stále více veřejnosti, lidí mimo univerzitu, za což jsme rádi. Nyní se pohybujeme na přírůstku zhruba 8 nováčků měsíčně. I když má škola kolem 13 tisíc studentů, aktivních uživatelů knihovny je tak polovina. Ročně máme 100 tisíc výpůjček. Spolupracujeme s regionálními středními školami, především s maturitními ročníky, které k nám chodí na přednášky o knihovně nebo o informačních zdrojích. Nabídku školení máme na stránkách, ale školy se zajímají aktivně samy, chtějí, aby jejich žáci poznali prostředí, kam se budou třeba hlásit na vysokou školu.

Co si myslíte o vztahu mládeže ke čtení? Setkáváte se s mnoha dětskými či dospívajícími čtenáři, nebo se vám naopak zdá, že mladí o čtení ztrácí zájem? Co je, podle vás, příčinou tohoto stavu? (například souvislost s rozmachem internetu)

Studentů, kteří mají radši školu hrou, než nějaké soustavné soustředěné studium, přibývá, to se odráží i na jejich vztahu k studijní literatuře. Hodně školení začínáme slovy wikipedie není relevantní odborný zdroj.

Jaká věková vrstva je nejpočetnější mezi vašimi čtenáři všeobecně? Můžete nám prozradit věk nejmladšího a nejstaršího čtenáře vaší knihovny?

Naší nejpočetnější skupinou jsou studenti mezi 19-25 lety. Do knihovny registrujeme uživatele od 18 let, nejstarší kategorii tvoří posluchači univerzity třetího věku. Z této skupiny pochází naše nejstarší čtenářka ve věku 90let.

Má u vás čtenář přístup k cennějším, historicky významným knihám? Jakým způsobem probíhá jejich rezervace a zápůjční proces pro studium?

Nejstarší knihou v našem fondu je Česko-latinský slovník: pro gymnasia českoslovanská z roku 1872, ta je již dneska uložena v depozitu, ale je na vyžádání k dispozici. Historicky významnější jsou v archivu knihovny uložené časopisy, určené ke studiu ve studovně. I díky převzetí plastikářské knihovny SPUR máme vytvořenu sbírku gumárenských a plastikářských periodik od počátku 20. století. Patří sem český časopis Listy chemické (od roku vydání 1892 doposud), ucelený odběr je i u amerického profesního časopisu JALCA - The Journal of the American Leather Chemists Association, ten je v knihovně k dispozici od roku vydání 1906.

Jaké knihy si dnes lidé už vůbec nepůjčují?

Všeobecné encyklopedické slovníky. Ty nahrazuje internet, přestože nakupujeme oborové slovníky, úzce specializované, jedná se o příručková díla, do kterých uživatelé jen občas nahlédnou. Pořizovací cena těchto knih je také vysoká, tudíž jsou rovnou předurčeny do prezenční studovny. V tomto jsou elektronické knihy o mnoho výhodnější než třeba tištěná forma. Elektronická forma umožňuje efektivnější využití a celkově lepší manipulaci.

Kolik svazků vaše knihovna ročně vyřazuje? Jaký je jejich další osud?

Ročně vyřazujeme kolem jednoho tisíce svazků. Sledujeme zastarávání odborné literatury, vyřazujeme ji, nahrazujeme novou. Nejrychleji zastarává počítačová, právní a účetní literatura. Knihy nabízíme prostřednictvím e-konference jiným knihovnám, našim uživatelům, a jelikož jsme limitovaní místem, postupujeme pak knihy do sběru. Ale jsme schopni najít pro ně i dočasné jiné využití, například jako vánoční stromeček.

Jaké další služby poskytujete vašim klientům kromě půjčování knih?

Nabízíme rešeršní služby, meziknihovní služby, rezervujeme studijní místnosti, zpřístupňujeme zahraniční databáze a velké množství vědeckých elektronických časopisů. Informačně vzděláváme - od popisu co je článek v časopisu, přes citování v odborných pracech ke školením o chemických databázích, na které si zveme i lektory přímo od poskytovatelů databází. Spolu s ostatními knihovnami ve Zlíně nabízíme informační zázemí s odkazy na Tomáše Baťu. Snažíme se být přínosem pro univerzitu a angažujeme se v projektech na podporu vědecko-výzkumné činnosti univerzity.

Děkujeme Vám za Váš čas a za Vaši záslužnou činnost na literárním poli!
Redakce Kultury21.

Adresa knihovny (případně webové stránky):

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Knihovna
nám T. G. Masaryka 5555
76001 Zlín
Czech Republic

Web: http://www.k.utb.cz/

Foto: Mgr. Olga Biernátová