Goodfellas: „Hudba, kterou hrajeme, je sexem doslova prolezlá!“

Goodfellas: „Hudba, kterou hrajeme, je sexem doslova prolezlá!“

Tisk

altUž jste slyšeli o Goodfellas? O kapele, která natáčela v Kalifornii, protože jeden jejich člen vše prohrál v kasínu a jeho majitel se slitoval? O skvělých kamarádech, kteří posbírali Anděla a Žebřík za objev roku a momentálně objíždí co se dá? Pokud ne, tak vám rychle doporučuji přečíst si rozhovor s Tomem a Johnnym a poslechnout si jejich muziku!

 


Jak byste popsali Goodfellas? Skvělí parťáci, akustická hudba, to si člověk leckde přečte... ale co dál?

Johnny: Jsme banda kámošů, bráchů a bratranců, co spolu rádi popíjí, oddávají se různým bakchanáliím a milují hudbu. Bojujeme za ateisty a hvězdáře. Hrajeme písničky, které jsou odrazem našich životů v oblacích i na Žižkově. Rádi se obklopujeme zajímavými lidmi, kteří mají co říct. Myslím, že žijeme na plný plyn a neradi brzdíme.

Tom: Jsme parta přátel a všichni máme společný cíl. Tím cílem je jen a jen skládat hudbu a hrát koncerty. Není to naivní!

Na první pohled vypadáte všichni hrozně mladičce - jaký je věkový průměr skupiny?

Johnny: 23,5

Dali jste se dohromady docela náhodou - šli do parku s nástroji a bylo to. Jak jste se pak dokázali shodnout, jakou budete dělat muziku a jakou budete mít image?

Tom: Vždycky jsme se dokázali shodnout na tom, co je pro naší kapelu přínosem a co ne. Pokud někdo přijde s dobrým nápadem tak ho realizujeme. Hudbu většinou skládáme společně. Image si každý vytváří sám. Máme jen pár zaběhlých pravidel, kterými se řídíme, aby třeba někdo nepřišel oblečený na koncert jako blbec. To se ale nikdy neděje. Jsme vždycky krásní :)

Johnny: Image je věc, která vzniká přirozeně. Každý člen kapely má svůj přístup a je zdravé nechávat volnost. Naštěstí se k sobě hodíme.alt

Čekali jste, že se stanete Objevem roku na Andělech a Žebříku?

Tom: Já jsem nám fandil. Máme totiž velkou sílu v tom, že dokážeme rozjet dance party s akustickými kytarami! Je to skvělé a myslím, že v rámci ČR i originální.

Johnny: Poprvé jsem se stal objevem v roce 1986. Moc si toho nepamatuju, ale myslím, že vstup na scénu se mi tehdy povedl. Od té doby jsem marně čekal. Tak sláva. :)

Nemáte nějakou vtipnou historku, která se váže k vašemu poslednímu albu Robbery Blues?

Johnny: Byl jednou jeden maniakální hudebník. Vběhl do kasína a prohrál všechny peníze. Pak se ožral a stropil scénu. Empatický majitel kasína ho utěšil, vrátil mu peníze a poslal ho nahrávat se slavným producentem do Kalifornie. Ain´t no easy way!

Pracujete nyní na něčem?

Tom: Máme pořád na čem pracovat. Spoustu nápadů, které je nutné jen utříbit a realizovat co nejlíp. V plánu je natáčení videoklipu k novému singlu My Only Enemy, hraní na velkých i menších letních festivalech a přes léto chceme zapracovat na všech našich závislostech jako jsou sex, drogy a rokenrol.

alt

 

Jak vzniklo vaše logo ve tvaru trsátka?

Johnny: Vzniklo úplně na začátku. Kolem kapely se sdružovali mladí karlovarští umělci, blázni do freestylových sportů a jiní piráti. Naše dobrá kamarádka Natálka Pelcová s námi vždy seděla a kreslila nás jak hrajeme a paříme. Navrhla nám logo a obal prvního dema, desky Shake the Matches. Později nám taky fotila fotky u Baltského moře. Je to naše baby!

Kde sbíráte energii na koncertování? Máte nějaký zaručený „dobíječ baterek“?

Tom: Mým dobíječem jsou živé koncerty. Vždycky mě nabíjí takovou energií, jakou nezískám z ničeho jiného! Pokaždé sejdu z podia a klepu se ještě hodinu po koncertě. Pokud to tak není, je něco špatně. Je to spousta nashromážděné energie, kterou neumím ventilovat jinak než zase na koncertech. A jsem za to rád, protože ji pak můžu na koncertě všem napumpovat do hlavy.

Nedá mi to a potom, co jsem vás viděla v Olomouci se musím zeptat - nemá Tom něco s kyčlemi? Takové kroucení boky není normální :)

Tom: Nevěřila bys, kde všude se to dá trénovat. Já už jsem našel poměrně dost způsobů, jak si udržet pánev v kondici. Jedním z nich je sex. A hudba, kterou hrajeme, je sexem doslova prolezlá!

Co fanynky? Chodí za vámi? A jdete s nimi naopak vy třeba na panáka?

Tom: Mám hrozně rád naše fanynky a fanoušky. Jsou skvělí a bez nich bychom nebyli kompletní. Naši fanoušci nás kopou do zadku při práci i na podiu a za to si zaslouží přinejmenším toho panáka, takže rozhodně ano!

Jaké je vaše oblíbené pití?

Tom: Whiskey, Becherovka, rum a Shock Bitter.

Johnny: V tom se docela shodneme celá kapela. Za mě whiskey, Rum Lamb Spiced nebo Sailor Jerry a kofola.

alt


Podpořili jste kampaň Kofoly pro neslyšící „Neslýchané festivaly“ tím, že jste si nechali vytvořit loutku Goodfelláče, který byl nedávno v aukci. Máte k tomuto krásnému modrému ponožkáči osobní vztah?

Tom: Velice osobní. Nikdo kromě nás a vítěze aukce o Goodfelláče neví, čeho je schopen!

Johnny: Vytvořila ho pro nás kamarádka scénografka a kostýmní návrhářka Dominika Janšová, inspirovala se kapelou Goodfellas. A povedl se, je to frajer!

Hodně hráváte na koncertech, které jsou na podporu něčeho - cítíte nějaké poslání?

Johnny: Fakt? Máš dojem, že hodně hrajeme na podporu něčeho? Mně přijde, že bychom mohli takové projekty podporovat klidně i víc. Zní to jako klišé, ale hudba léčí a léčila mě dávno před tím, než vznikli The GFs. Takže když teď můžu, tak léčím.

Řídíte se nějakým mottem?

Tom: ,,Když jsem se narodil, všichni okolo mě se smáli, jen já brečel. A teď se snažím žít tak, aby až budu umírat, všichni okolo mě brečeli a já se mohl smát".

Johnny: Bůh není veliký, i Cimrman a Gump jsou větší.  

Co byste chtěli dokázat? Co je váš hudební sen?

Tom: Ještě před pěti lety byl můj hudební sen zahrát si v pražském Paláci Akropolis. Tak si zkuste sami představit, kam sahají mé hudební sny teď. Sám nevím, protože je poznám, až jich dosáhnu. Pro mě ani pro kapelu nejspíš neexistuje žádný cíl, myslím cíl jako místo, kam doběhneš a kde to končí!

Doufám, že vás zase někdy uvidím na koncertě a moc děkuji za rozhovor.

Zdroj foto: archiv skupiny, autorka: Tereza Havlínková


 

Přihlášení



Banner

Vznešená vyrovnanost hvězdné kariéry Dagmar Peckové pokračuje i po 43 sezónách

Vypadá to, jako by dosáhla met, přetěžko posunutelných dál. Ve svém žánru si udržovala několik desítek let pozici, u níž jsme nikdy zcela jasně neodhadli, není-li právě tou první – podle čeho se určuje nejtalentovanější a nejúspěšnější česká pěvkyně v zahraničí. Přitom vznešená vyrovnanost umělecké úrovně Dagmar Pecková pokračuje i v době, kdy „sestoupila“ z mezinárodních jevišť a pódií, ale přitom je stále hvězdou.

Otřesné svědectví o morálce dnešní doby

Možná vám to bude znít nadneseně, ale takový dojem ve mně zanechalo čtení knížky „Férová práce“ Kim Scottové. Sice píše o Americe, nemyslím si však, že u nás to bude o mnoho lepší. Nevím, jak je to v Česku s platy, zda je mzda mužů tolik odlišná od mzdy žen jako tam, avšak sexuální morálka, podle zjištění poslední doby (případy Feri, Cimický nebo šetření na vysokých školách), je přinejmenším stejná.


Jan Melvil Publishing
Banner

Hledat

Rozhovor

Strašně nerad se vzdávám, říká textař a zpěvák Vlady Gryc

vlady gryc perexZpívající textař, který se už před lety odstěhoval z Česka do Německa. To je Vlady Gryc. Zpívání, textařinu a muziku ale nikdy neopustil, naplno se tomu i věnuje Berlíně, kdy už nějaký čas žije. Přitom je v čilém pracovním kontaktu ...

Videorecenze knih

Anketa

Červen, Mezinárodní den dětí, Světový den hudby. Co pro vás hudba znamená, vnímáte ji od dětství?
 
Banner

Co se stane, když naše vnitřní dítě mrzne?

Mít nějaký životní plán. To je to, co starší generace očekává od svých potomků. Jasnou vizi, do detailů promyšlenou cestu, po které by šli. Potomkové však nic takového nemají. Ano, vědí, co nechtějí, ale není jim jasné, jak by vlastně se svým životem měli naložit. Důležité je ale pro ně pořádně se vůči rodičům vymezit. Tyto rozdíly v očekávání pak způsobují střet generací, ve kterém není ani vítězů, ani poražených. A někde v tom všem zmatku mrzne naše vnitřní dítě…


divadlodisk.cz

Čtěte také...

THOMAS ENGER: "Detektivku jsem zkoušel psát 15 let"

enger tomas200Jaké bylo vaše dětství? Protože pokud bychom soudili podle vašich knih, tak nic moc idylického ….
Narodil jsem se v Oslu roku 1973 do rodiny fyzioterapeutky a učitele francouzštiny a angličtiny (když bylo třeba i němčiny...


Literatura

Cos to udělal?

cos to udelal 200V červenci vyšel pod hlavičkou nakladatelství Kalibr debutový román amerického autora Matthewa Farrella, který se ptá Cos to udělal? Rodinné tajemství, vyšetřování zvrhlé vraždy, komplikované vztahy, to vše vás čeká v této knize.

...

Divadlo

V Divadle Polárka budou mít všech 5 pohromadě

polarka 200Brněnské divadlo pro děti a mládež, Divadlo Polárka, oznámilo dramaturgický plán na sezónu 2022/2023. Pro ně to bude už 25., takže se rozhodli ukázat, že mají všech pět pohromadě.

...

Film

V zajetí tradic a pravidel

norsko 200Na devátém ročníku festivalu Severský filmový podzim nabídnou v sedmnácti českých městech to nejlepší ze severské a pobaltské filmografie. Letošní ročník je plný snímků se sportovní tématikou. My se ale dnes podíváme na film norské autorky Iram ...