Kultura21.cz

Multiinstrumentalistka, zpěvačka, textařka, skladatelka, to vše je Sisa Fehérová, která vystupuje se sextetem Sisa Feher & KHI, v triu Bardo a pořádá sólové koncerty. V současnosti připravuje album Mammatus a přiznává, že je její profese také koníčkem. 24. října 2023 si ji můžete poslechnout v pražském Jazzdocku.

Pocházíte ze slovenských Košic, kde jste vyrůstala. Jak vzpomínáte na čas svého dětství? Již tehdy jste chtěla být zpěvačkou?

Na své dětství mám hezké vzpomínky. Zpěvačkou jsem asi chtěla být také, ale jako většina dětí jsem v raném věku vystřídala řadu potenciálních povolání. V pěti letech jsem ale začala chodit do sboru, jenom proto, abych mohla v šesti letech nastoupit do místní ZUŠ na klavír. Hra na klavír mne v té době hodně zajímala, i když jsem byla velice hlučné a zpívající dítě.

Co vás přivedlo do Prahy, kde jste na Vysoké odborné škole při Konzervatoři Jaroslava Ježka studovala jazz? Proč právě jazz? Čím vás oslovil?

Na jazzu mi imponuje improvizace a fakt, že skladby na každém koncertě znějí trochu jinak. Svoboda v interpretaci. Takovéto koncerty vás nenudí hrát. V tom je jazz žánr, ze kterého chci vycházet ve své tvorbě. I když to již stále lépe a lépe maskuji. (smích)

Pak vás studijní cesta zavedla do Londýna na Guildhall School of Music and Drama, a v Londýně jste poznala tamní jazzovou scénu a také působila jako tanečnice v taneční formaci Myo. Studovala i v Paříži, a poté v Kodani na Rhythmic Music Conservatory. Čím vás tato studia umělecky obohatila? A jak se vám dařilo jako tanečnici?

Vždycky jsem snila o tom být také tanečnicí, bohužel se mi to v této dimenzi ještě nepodařilo. Dokonce jsem v Londýně jako hobby navštěvovala kurz současného tance v The Place, kde jsem si opět potvrdila, že to absolutně není moje parketa. V hudební formaci Myo jsem zpívala lead vocal a hrála na syntetizátor. Tancovalo publikum. Studium je všeobecně obohacující. V Kodani mi rozšířili mentálně pole interpretační a skladatelské svobody a v Paříži mi připomněli, že to nemá být na úkor kvality. Ale není to fér jenom takhle to shrnout, protože na takovýchto univerzitách má člověk přístup ke špičkovému vzdělání a především je obklopen inspirativními a talentovanými lidmi, co už samo o sobě je stimulující.

Zpívala jste v soul-jazzové skupině Pitch Bender a již několik let působíte jako zpěvačka v blues-jazzové skupině Fehero Rocher a v roce 2016 jste vydala album Cirrus. Kde vás mohou milovníci jazzu a blues slyšet a vidět?

Momentálně vystupuji se sextetem Sisa Feher & KHI, v triu Bardo, anebo hraji sólové koncerty. Ve středu 11. 10. jsem vystoupila s Bardo v pražské Kasárně Karlín a pak 20. 10. vystupuji se sextetem v Námestově v rámci Orava Jazz Fest a v 24. 10. v pražském Jazzdocku.

Pitch Bender i Fehero Rocher jsou už neaktivní projekty, s nimiž jsme vydali krásná alba a odehráli mnoho koncertů, ale v obou případech přišel čas se rozloučit a jít dál.

V roce 2021 jste vydala album KHI a k písním, až na jednu, jste si texty napsala sama. Co vás k tomu přivedlo?

Na tomto albu jsem si dělala také hudbu, kompletní aranže a texty. Texty si píši vždycky sama, nebylo to nic neobvyklé.

S kytaristou Vlado Miklášem jste založili indie-popový projekt Used To Be A Sofa a vydali album Bardo a pak desku Chasing Serotonin. Jak se vám spolupracuje? V jednom rozhovoru jste řekla, že bude také Bardo II. Pracujete na něm?

S Vladkem jsme vydali debutové album našeho tria Bardo se stejnojmenným názvem. Chasing Serotonin je výsledkem našeho vedlejšího jednorázového projektu UTBS a vyšel v roce 2021. Spolupracuje se nám výborně, Vladka obdivuji a pokládám ho za velice inspirativního umělce. V současné době jsme oba dost vytížení, přesto vznik Bardo II je už v procesu a máme několik skladem rozdělaných, ale jde to velice pomalu. V příštím roce se tomu budeme aktivně věnovat.

Působíte jako multiinstrumentalista, zpěvačka, textařka, skladatelka. Ve které ze svých uměleckých aktivit se cítíte nejlépe?

Cítím se výborně ve všech, protože mě všechny baví. Hraji na různé nástroje ve svých projektech, také pro kompoziční účely, ale v pravém slova smyslu bych se multiinstrumentalistkou nenazývala, jestli to má být založeno na určitém stupni virtuozity. Hodně času, cvičení a detailní investigativě nástroje jsem věnovala jen zpěvu a svému hlasu. No cítit se nejlépe nemusí jít paralelně s pocitem bezpečí.

O hudbě se říká, že je univerzální řečí a sama říkáte, že posloucháte hudbu napříč žánry. Přesto, máte oblíbeného zpěváka, kterého ráda posloucháte?

Mám velice ráda Hiatus Kayiote, Os Tincoas, Queen a Fire Orchestra! …To je výběr dnešního dne (smích).

Patříte k lidem, kteří si můžou říci, že jejich profese je také koníčkem?
Určitě.

Jak ráda odpočíváte?

V současnosti moc neodpočívám, protože připravuji další album Mammatus a mám roční dcerku. Ale když se nějaká volná chvilka najde, tak si ráda zajdu zaplavat do jezera a nezáleží na počasí, to mne vždycky postaví na nohy.

Foto: archiv Sisy Fehérové